Online poradna

Odpověď

Dobrý den,

takový příjem představuje de facto náhradu za účelně vynaložené výdaje spojené s odběrem krve. Náhrady obecně nepodléhají exekuci a tudíž ani insolvenci, a proto nejste povinna takový příjem odevzdat insolvenčnímu správci. Tento příjem byste měla pouze uvést v přehledu Vašich příjmů, který jste povinna překládat insolvenčnímu správci v soudem určených intervalech. 

Odpověď

Dobrý den,

od 1.6.2019 dochází při každém oddlužení k prodeji (hodnotnějšího) majetku. Vlastníte-li družtevní byt, je zde tedy vysoké riziko, že by došlo k jeho prodeji. K jeho prodeji by nedošlo v případě, že by jeho hodnota, určená znalcem v rámci insolvenčního řízení, nepřevyšovala hodnotu určenou podle zvláštního právního předpisu (nařízení vlády č. 189/2019). Přistoupení 3. osoby k úvěru, jímž jste financoval pořízení družstevního bytu, nic neřeší, protože k družstevnímu bytu nemá tento věřitel zástavní či obdobné právo, takže není ve vztahu k tomuto majetku ve výhodnějším (přednostním) postavení než ostatní věřitelé. Jelikož družstevní byt nezajišťuje žádnou pohledávku, uspokojovaly by se (poměrně) z jeho prodeje pohledávky všech věřitelů, pokud by docházelo k jeho prodeji. 

Odpověď

Dobrý den,

pokud předmětný dluh vznikl před rozhodnutím o úpadku, pak se na něj vztahují účinky zahájeného insolvenčního řízení. Jestliže si věřitel nepřihlásil svoji pohledávku včas do insolvenčního řízení, ztrácí jeho pohledávka právní vymahatelnost (věřitel ji nemůže uplatnit u soudu, nemůže dojít k zahájení exekuce). Takovou pohledávku nejste povinna platit (dokonce ji ani platit nesmíte). Nemusíte tedy dělat vůbec nic, ale můžete věřiteli napsat, že jeho pohledávku platit nehodláte, a de facto ani nemůžete, protože vůči Vám probíhá insolvenční řízení, a nesmíte upřednostňovat žádného věřitele (natož nepřihlášeného věřitele). Váš věřitel tak bude muset svoji pohledávku odepsat jako nedobytnou.

Odpověď

Dobrý den,

má-li dlužník více příjmů (typicky mzda/odměna a důchod), provádí se srážky zpravidla ze součtu obou (všech) příjmů, jako by se jednalo o jeden příjem. Dlužník je povinen informovat insolvečního správce a soud o dalším příjmu. Soud pak změní původní způsob výpočtu insolvenčních srážek, resp. přikáže oběma (všem) plátcům, aby celý příjem vypláceli na účet insolvenčního správce, a insolvenčnímu správci přikáže provádět srážky ze součtu obou (všech) příjmů a vyplácet dlužníkovi nezabavitelnou částku.

Odpověď

Dobrý den,

pokud se Vaše kamarádka jako spoludlužník či ručitel zavázala splatit závazek jejího expřítele, pak je v pořádku, že si věřitel, který poskytl jejímu expříteli hypoteční úvěr, přihlásil pohledávku z tohoto úvěru do jejího insolvenčního řízení. Podepsala-li Vaše kamarádka smlouvu jako ručitel, pak by si měl věřitel přihlásit svoji pohledávku jako podmíněnou (tuto pohledávku by vyplácel insolvenční správce až v případě, že by úvěr nesplácel její expřítel).

Odpověď

Dobrý den,

od 1.6.2019 není dlužník povinen přikládat k insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení seznam svých závazků, nýbrž stačí, označí-li v insolvenčním návrhu alespoň dva věřitele a specifikuje-li jejich pohledávky a prokáže-li tyto pohledávky příslušnými listinami. Dlužník není (nikdy nebyl) povinen informovat své věřitele o podaném insolvenčním návrhu. Věřitelé tak musí sami ziistit, že jejich dlužník podal insolvenční návrh, a podat přihlášku své pohledávky do jeho insolvenčního řízení. Věřitel, který si svoji pohledávku včas nepřihlásil, přichází o její právní vymahatelnost. Po zahájení insolvenčního řízení nemůže takový věřitel podat žalobu, po rozhodnutí o úpadku soud nemůže nařídit exekuci, zahájená exekuce se přerušuje ke dni rozhodnutí o úpadku a po skončení insolvenčního řízení dochází k jejímu zastavení, osvobodil-li soud dlužníka od placení zbylých pohledávek, a po skončení insolvenčního řízení nemůže být nařízena exekuce pro pohledávku, kterou si měl věřitel přihlásit do insolvenčního řízení, protože osvobození od placení zbylých pohledávek se vztahuje i na věřitele, který si nepřihlásil svoji pohledávku do insolvenčního řízení, ačkoliv tak učinit měl.

Odpověď

Dobrý den,

úrazové pojištění představuje tzv. obnosové pojištění (při pojistné události je vyplácena dohodnutá částka). Příjem z obnosového pojištění je tzv. mimořádný příjem. Zákon stanoví, jaké mimořádné příjmy není dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci. Mezi těmito příjmy však plnění (příjem) z obnosového pojištění uvedeno není, proto je dlužník povinen vydat takový příjem insolvenčnímu správci.

Srážky ze mzdy se provádí z čisté mzdy. Pokud tedy byl součástí čisté mzdy i daňový bonus, je primárně v pořádku, že Vám byla jeho větší část sražena a poukázána na účet insolvenčního správce. Můžete podat u insolvenčního správce návrh na vynětí daňového bonusu z majetkové podstaty a tvrdit, že daňový bonus není příjem, který jste povinna mu vydat, protože v insolvenci lze postihnout stejný majetek jako v exekuci, přičemž v exekuci daňový bohus postihnout nelze. Nevyhoví-li insolvenční správce Vašemu návrhu, rozhodne o něm soud. Nutno dodat, že existuje i druhý (protichůdný) názor, který tvrdí, že daňový bonus je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci, protože tento příjem není vyjmenován mezi (mimořádnými) příjmy, které dlužník není povinen vydat insolvenčnímu správci.

Odpověď

Dobrý den,

insolvenční zákon (již) neříká, jakou část závazků (dluhů) musí dlužník zaplatit. Aby soud oddlužení vůbec povolil, musí mít dlužník takový příjem (mzda, důchod, příjem z podnikání), z něhož lze provádět srážku ve výši min. 2 300 Kč (výši srážek lze spočítat na https://insolvence.justice.cz/kalkulator-splatek/). V průběhu oddlužení se pak musí dlužník snažit dosáhnout co nejvyššího příjmu, aby uspokojil co možná největší část svých závazků. Splatí-li dlužník za dobu 5 let alespoň 30% nezajištěných pohledávek, má se za to, že se dlužník dostatečně snažil, a soud jej osvobodí od placení zbylých závazků, ledaže vyjde najevo nepoctivý záměr dlužníka. Nesplatí-li dlužník za 5 let ani 30% nezajištěných pohledávek, bude soud podrobněji zkoumat, zda se dlužník dostatečně snažil navýšit si příjem. Dospěje-li soud k názoru, že se dlužník dostatečně nesnažil, neosvobodí ho od placení zbylých závazků.

Odpověď

Dobrý den,

insolvenční správce dlužníka sepíše s největší pravděpodobností předmětný vůz do majetkové podstaty dlužníka. Stane-li se tak (lze to ověřit v insolvenčním rejstříku, kde bude zveřejněn soupis majetkové podstaty), musíte do 30 dnů od doručení vyrozumění o soupisu majetku podat u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci žalobu na vyloučení majetku (vozu) z majetkové podstaty. V žalobě uvedete všechny relevantní okolnosti (zejm. předložíte kupní smlouvu a vysvětlíte, proč nedošlo k přepisu vozu na Vaši osobu) a v závěru žaloby napíšete, čeho se domáháte (tzv. petit), tedy rozhodnutí, že se z majetkové podstaty dlužníka vylučuje vůz (uveďte přesnou specifikaci vozu, tj. tovární značka, model, SPZ/RZ a VIN).

Odpověď

Dobrý den,

usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty obsahující příkaz k provádění srážek ze mzdy dlužníka se vztahuje i na jeho budoucí zaměstnavatele. Proto je budoucí zaměstnavatel povinen provádět srážky ze mzdy zaměstnance/dlužníka, jakmile se dozví, že bylo zaměstnanci/dlužníkovi schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Takovou informaci může nový zaměstnavatel zjistit např. ze zápočtového listu od předchozího zaměstnavatele, nebo nahlédnutím do insolvenčního rejstříku (zde nalezne i samotné usnesení o schválení oddlužení), anebo dotazem u samotného zaměstnance/dlužníka při přijímacím pohovoru (příp. později). Nezná-li nový zaměstnavatel bankovní účet, na který má srážky poukazovat, sdělí mu ho insolvenční správce na jeho žádost.

Odpověď

Dobrý den,

pokud dlužník uplatní slevu na dítě u svého zaměstnavatele, zvýší se mu tím čistá mzda a zároveň se mu tím pádem zvýší i jeho srážky ze mzdy. Vznikne-li dlužníkovi při ročním zúčtování daně z příjmů přeplatek na dani a tento přeplatek představuje daňový bonus, pak existují dva protichůdné názory, zda je dlužník povinen tento daňový bonus vydat insolvenčnímu správci či nikoliv. Na jednu stranu se v insolvenčním řízení postihuje majetek, který lze postihnout v exekuci, přičemž daňový bonus exekucí postihnout nelze, na druhou stranu insolvenční zákon taxativně vyjmenovává (mimořádné) příjmy, které dlužník není povinen vydat insolvenčnímu správci, a daňový bonus mezi těmito příjmy uveden není. Postihne-li insolvenční správce daňový bonus, může dlužník podat u insolvenčního správce návrh na vynětí tohoto majetku z majetkové podstaty. Nevyhoví-li insolvenční správce takovému návrhu, rozhodne o něm insolvenční soud.

Odpověď

Dobrý den,

insolvenční správce má pravdu. Při výpočtu srážek (exekučních či insolvenčních) ze mzdy se nezohledňuje osoba, která nežije s dlužníkem ve společné domácnosti a které je dlužník povinnen platit výživné. Jinak řečeno takovému dlužníkovi se provádějí srážky, jako by žádné dítě neměl.

Odpověď

Dobrý den,

po poslední splátce podá insolvenční správce soudu zprávu o splnění oddlužení a soud vydá usnesení, jímž vezme na vědomí splnění oddlužení a osvobodí Vás od placení zbylých pohledávek. Právní mocí tohoto usnesení insolvenční řízení skončí. Vy ani Vaše matka nemusíte nikam nic hlásit.

Odpověď

Dobrý den,

existují tři typy insolvenčních srážek ze mzdy dlužníka. První typ představuje “klasická” srážka, kdy je dlužníkovi prováděna srážka ve stejném rozsahu jako při exekuci pro přednostní pohledávky (výše této srážky se odvíjí od výše čisté mzdy v daném měsíci; klesne-li čistá mzda pod částku, z níž nelze provádět žádné srážky, pak se srážka v daném měsíci neprovede). Druhý typ srážky představuje “paušální” srážka, kdy je dlužníkovi prováděna pevná (konstantní) srážka ve výši určené soudem (při tomto způsobu provádění srážek je de facto lhostejné, jaký má dlužník čistý příjem, ale nedosahuje-li jeho čistý příjem ani soudem určené “paušální” splátky, nemůže mu zaměstnavatel provést srážku vyšší než je jeho čistý příjem a způsobit mu tak dluh u zaměstnavatele). Třetí typ srážky je koncipován tak, že jsou dlužníkovi prováděny klasické srážky, ale je omezena jejich maximální výše na určitou částku. Způsob provádění srážek ze mzdy (typ srážek) určuje soud.

Jestliže dojde krátkodobě (max. po dobu 3 měsíců) k poklesu příjmu dlužníka a ten nebude schopen zaplatit danou splátku, je třeba, aby vzniklý dluh doplatil v několika následujících měsících. Dojde-li k dlouhodobému/trvalému poklesu příjmu, může dlužník požádat soud o změnu splátky, resp. o její snížení. Pokud příjem dlužníka poklesne natolik, že nebude schopen platit ani minimální zákonnou splátku (tj. 2 178 Kč), může požádat soud o přerušení průběhu oddlužení, resp. o přerušení splátkového kalendáře až na 12 měsíců.

Odpověď

Dobrý den,

podáte-li neúplný insolvenční návrh, soud zahájí insolvenční řízení a vyzve Vás k doplnění insolvenčního návrhu. Nedoplníte-li insolvenční návrh podle požadavku soudu, soud insolvenční návrh odmítne. Právní mocí usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu insolvenční řízení skončí. Okamžikem zahájení insolvenčního řízení se přerušují veškeré vymáhací procesy (nelze provést ani dražbu nemovitosti). Insolvenční řízení je zahájeno okamžikem zveřejnění insolvenčního návrhu a vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. Soud musí insolvenční návrh a vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení zveřejnit v insolvenčním rejstříku do 3 pracovních dnů po obdržení insolvenčního návrhu. Je-li tedy dražba Vaší nemovitosti nařízena na pozítří, tak ani soud nemusí stihnout do té doby zveřejnit insolvenční návrh a vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku a v takovém případě by dražba Vaší nemovitosti proběhnout mohla. Závěrem dodávám, že insolvenční návrh musí podat osoba oprávněná sepsat a podat insolvenční návrh (tj. advokát, insolvenční správce, notář, exekutor nebo akreditovatná osoba viz https://sako.justice.cz/), jinak soud insolvenční návrh v insolvenčním rejstříku nezveřejní.

Odpověď

Dobrý den,

zákon neurčuje, jakou část pohledávek musí dlužník zaplatit při oddlužení (ze zprávy pro oddlužení, kterou předkládá insolvenční správce soudu před schválením oddlužení, může vyplývat předpoklad, že dlužník zaplatí 100% zjištěných nezajištěných pohledávek, ale skutečnost může být vlivem nepředvídatelných okolností úplně jiná). Soud povolí dlužníkovi oddlužení, pokud lze z jeho příjmu (mzda, důchod, příjem podnikání) provádět srážky alespoň v zákonné minimální výši (tj. cca 2 300 Kč); nemá-li dlužník takový příjem, povolí mu soud oddlužení, předloží-li soudu darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu, v níž se 3. osoba zaváže poskytovat mu pro účely oddlužení finanční částku (dar/důchod) ve výši min. 2 300 Kč. Soud osvobodí dlužníka od placení zbylých pohledávek, pokud splatil 100% zjištěných nezajištěných pohledávek dříve než za 5 let, nebo jej osvobodí za 3 roky, pokud během této doby splatil alespoň 60% zjištěných nezajištěných pohledávek nebo je-li dlužník poživatelem starobního důchodu či invalidního důchodu 2. či 3. stupně, anebo jej osvobodí za 5 let, přičemž však musí soud nabýt přesvědčení, že se dlužník dostatečně snažil zaplatit co největší část svých závazků (zejm. že si navyšoval příjem v průběhu oddlužení); pokud dlužník splatil za 5 let alespoň 30% zjištěných nezajištěných pohledávek, má soud za to, že se dlužník snažil dostatečně.

Odpověď

Dobrý den,

někteří insolvenční správci poté, co soud vydá usnesení o úpadku, vyzývají plátce příjmu dlužníka (zaměstnavatel, Česká správa sociálního zabezpečení), aby z jeho příjmu začali provádět “insolvenční” srážky. Tento požadavek opírají o skutečnost, že do majetkové podstaty dlužníka spadá i část příjmu dlužníka, a to právě v rozsahu “insolvenčních” srážek, resp. v rozsahu, v jakém mohou být při výkonu exekuce prováděny srážky z příjmu pro přednostní pohledávky. A jelikož po novele insolvenčního zákona (účinnost od 1.6.2019) dochází při oddlužení vždy ke zpeněžení majetkové podstaty (majetku), je postup insolvenčních správců spočívající v zajišťování majetkové podstaty (získávání části příjmu dlužníka) dle našeho názoru správný.

Odpověď

Dobrý den,

musím Vás poprosit, abyste svůj dotaz upřesnil, popř. abyste se obrátil přímo na Vám ustanoveného insolvenčního správce, který Vám případný doplatek vyčíslí.

Odpověď

Dobrý den,

podle mého názoru se  insolvenční řízení v daňovém přiznání nijak neprojevuje. Neznám důvod, pro který by mělo být insolvenční řízení do daňového přiznání zahrnuto. Nicméně doporučuji, abyste tuto otázku zkonzultovala s daňovým poradcem.

Nerozumím Vašemu dotazu, kde byste chtěla přeplatek na dani za rok 2022 uplatnit. Pokud máte na mysli Vaše ukončené insolvenční řízení a nárok na přeplatek Vám vznikl až nyní,nespadá již přeplatek jako plnění do ukončeného insolvečního řízení. Jestliže se jedná o jinou situaci, potom svůj dotaz upřesněte.

Odpověď

Dobrý den,

daňové přiznání dělat nemusíte. Přeplatek na ročním zúčtování daně ale jako mimořádná splátka patří do insolvence, takže ji musíte odevzdat insolvenčnímu správci.