Změny nezabavitelných částek 2019 až 2020 v číslech a úvahách
3. 4. 2020
Připomeňme si nejdůležitější změny za poslední dobu:
- Nařízením vlády č. 91/2019 Sb. byl s účinností od 1. 6. 2019 změn § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Došlo k úpravě jednoho z parametrů výpočtu splátek pro oddlužení.[1] Změna se promítla do výše splátek u dlužníků s čistým příjmem nad 15.000 Kč, u dlužníků s nižšími příjmy tato úprava žádnou změnu nepřinesla.
2. Nařízením vlády č. 349/2019 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2020 upravena výše částek normativních nákladů na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře; částka byla navýšena z 6.233 Kč na 6.502 Kč. Nezabavitelná částka pro jednotlivce se tak zvýšila o 179,34 Kč a celá základní částka pro výpočet splátek pro oddlužení na částku 9.912 Kč (z předchozí částky 9.642,98 Kč). Tato změna se již promítla do splátek u všech příjmových skupin.
V letošním roce přichází další dvě změny, když 17.2.2020 byla schválena a dne 5. 3. 2020 ve Sbírce zákonů byla rozeslána dvě nařízení vlády ČR[2]:
- Nařízení vlády č. 61/2020 Sb., kterým bylo v souladu s § 9 zákona č. 110/2006 Sb. navýšeno životní minimum na částku 3.860 Kč, došlo tak k navýšení o 450 Kč, účinnost od 1. 4. 2020,
2. Nařízením vlády č. 62/2020 Sb. byla provedena novela Nařízení vlády ČR č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.
Ministerstvo spravedlnosti ČR dne 18. 2. 2020 druhou změnu okomentovalo na portálu justice.cz:
„Ministerstvo spravedlnosti připravilo změnu parametrů výpočtu nezabavitelné částky, která nesmí být dlužníkům sražena z měsíční mzdy v exekuci a insolvenci. Nezabavitelná částka se zvýší ze dvou třetin součtu na tři čtvrtiny součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení. Novinka pamatuje i na dlužníky pečující o vyživované osoby (typicky děti), u kterých se zároveň zvýší část nezabavitelné částky za vyživovanou osobu z jedné čtvrtiny na jednu třetinu. Cílem návrhu bylo napravit nepříznivý stav, kdy po odečtu zákonných srážek ze mzdy nezbývá dlužníkům dostatek financí na zajištění výživy a bydlení rodiny, a dochází tak k jejich vytlačování na hranici chudoby. Dlužníci tento problém řeší vstupem do šedé ekonomiky, kde vydělávají nepostižitelné příjmy. To se negativně odráží v míře uspokojení věřitelů dlužníka.“[3]
Jak se již realizované a připravované změny odrazily a odrazí v míře uspokojení věřitelů a na výši částek, které zbývají dlužníkům ve schváleném oddlužení plněném splátkovým kalendářem, resp. splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty?
Odpověď dávají následující tabulky.
Dlužník bez vyživovací povinnosti:
Čistý měsíční příjem dlužníka | 31.05.2019 | 01.06.2019 | 01.01.2020 | 1.4.2020 | 01.07.2020 | změna částky od 31.5.2019 do 1.7.2020 v Kč | změna částky od 31.5.2019 do 1.7.2020 v % |
10 000 | 7 619 | 7 619 | 7 739 | 7 939 | 8 514 | 895 | 111,75 % |
12 500 | 8 453 | 8 453 | 8 572 | 8 772 | 9 348 | 895 | 110,59 % |
15 000 | 9 286 | 9 286 | 9 406 | 9 606 | 10 181 | 895 | 109,64 % |
17 500 | 9 643 | 10 120 | 10 239 | 10 439 | 11 014 | 1 371 | 114,22 % |
20 000 | 9 643 | 10 953 | 11 072 | 11 272 | 11 848 | 2 205 | 122, 87 % |
22 500 | 9 643 | 11 786 | 11 906 | 12 105 | 12 681 | 3 038 | 131,50 % |
25 000 | 9 643 | 12 620 | 12 739 | 12 939 | 13 515 | 3 872 | 140,15 % |
27 500 | 9 643 | 12 858 | 13 216 | 13 516 | 14 348 | 4 705 | 149,79 % |
30 000 | 9 643 | 12 858 | 13 216 | 13 516 | 14 380 | 4 737 | 149,12 % |
Dlužník se 2 vyživovacími povinnostmi (vč. manželky):
Čistý měsíční příjem dlužníka | 31.05.2019 | 01.06.2019 | 01.01.2020 | 1.4.2020 | 01.07.2020 | změna částky od 31.5.2019 do 1.7.2020 | změna částky od 31.5.2019 do 1.7.2020 |
10 000 | 9 762 | 9 762 | 9 942 | 10 000 | 10 000 | 238 | 102,44 % |
12 500 | 10 596 | 10 596 | 10 775 | 11 075 | 12 500 | 1 904 | 117,97 % |
15 000 | 11 429 | 11 429 | 11 608 | 11 908 | 13 635 | 2 206 | 119,30 % |
17 500 | 12 262 | 12 262 | 12 442 | 12 741 | 14 469 | 2 207 | 118,00 % |
20 000 | 12 858 | 13 096 | 13 275 | 13 575 | 15 302 | 2 444 | 119,01 % |
22 500 | 12 858 | 13 929 | 14 108 | 14 408 | 16 135 | 3 277 | 125,49 % |
25 000 | 12 858 | 14 762 | 14 942 | 15 241 | 16 968 | 4 110 | 131,96 % |
27 500 | 12 858 | 15 596 | 15 775 | 16 075 | 17 802 | 4 944 | 138,45 % |
30 000 | 12 858 | 16 072 | 16 520 | 16 908 | 18 635 | 5 777 | 144,93% |
Z uvedených údajů je zřejmé, že za 13 měsíců, od 1. 6. 2019 do 1. 7. 2020
- dojde k výraznému navýšení příjmů dlužníků, kteří vstoupili do oddlužení formou splátkového kalendáře
- zatímco v absolutních číslech si skutečně více zvýší příjmy dlužníkům se dvěma vyživovacími povinnostmi, pokud jde o procentuální navýšení příjmů, zde jsou na tom lépe dlužníci bez vyživovací povinnosti, zejména u příjmů nad 27.500 Kč čistého se u bezdětných dlužníků nezabavitelná částka navýší o bezmála 50%, u dlužníků se dvěma vyživovacími povinnostmi jde ve stejné příjmové skupině o nárůst pouze o necelých 40%.
Změna se dotýká všech oddlužení řešených formou splátkového kalendáře, tj. bez ohledu na to, zda řízení probíhá podle ustanovení insolvenčního zákona[4] ve znění před novelou provedenou zákonem č. 31/2019 Sb. nebo po této novele. Jinými slovy řečeno, není důležité, zda je o pouhý splátkový kalendář nebo o jeho kombinaci se zpeněžením majetku z majetkové podstaty. Pro dlužníky je to, zejména v současné krizové době, pozitivní zpráva.
Ruku v ruce s navýšením příjmů dlužníků současně klesá míra uspokojení nezajištěných věřitelů. O částky, které „přiskočí“ na účtech dlužníků, se sníží příjmy nezajištěných věřitelů zahrnutých do splátkového kalendáře.
U insolvenčních řízení, kde došlo k zahájení insolvenčního řízení nebo k rozhodnutí o úpadku po 1. 6. 2019, nemusí snížená míra uspokojení hrát až takovou roli. Právní úprava v těchto řízeních nestanovuje žádnou absolutní minimální míru uspokojení. U řízení probíhajících podle insolvenčního zákona ve znění před 1. 6. 2019[5] budou mít provedené a připravované změny výrazný dopad na míru uspokojení nezajištěných věřitelů a tím na schopnost dlužníka splnit podmínky minimální míry uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. hranice 30% zjištěných nezajištěných pohledávek[6] Je třeba vzít do úvahy, že taková řízení poběží u insolvenčních soudů minimálně do července 2024, kdy uplyne 5 let splátkového kalendáře v řízeních, kde první splátky byly hrazeny za červenec 2019.[7] V těchto řízeních bude nepochybně v hojné míře aplikován postup podle § 415 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 5. 2019[8]. Stávající nouzový stav je nepochybně onou okolností, kterou dlužník nezavinil.
Zdá se, že právní úprava, i ve stávajícím znění, má řešení na současnou krizovou situaci pro všechny dlužníky, bez ohledu na to, kterým zněním insolvenčního zákona se jejich proces oddlužení řídí. Věřitelům vystupujícím v oddlužení nastává zřejmě krušnější období, protože jejich příjmy z oddlužení se opět o něco ztenčí.
[1] při výpočtu částky, nad kterou lze z příjmu srážet bez omezení, začal být používán dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, na místo pouze součtu těchto částek,
[2] Částka 26 Sbírka zákonů z r. 2020, str. 778 a 779
[3] https://www.justice.cz/?clanek=vlada-podporila-navrh-ministerstva-spravedlnosti-zvysit-nezabavitelnou-castku
[4] zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
[5] Insolvenční řízení bylo zahájeno nebo k rozhodnutí o úpadku došlo do 31. 5. 2019
[6] § 395 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 5. 2019
[7] Bude-li rozhodnutí o úpadku spojené s povolením oddlužení zveřejněno v insolvenčním rejstříku 31.5.2019, pak rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může nabýt činnosti nejdříve 1.6.2019 a první splátka bude hrazena za červenec 2019. V řízeních, kde došlo ke schválení oddlužení ještě později, nastane také konec splátkového kalendáře později, tj. srpnu 2019 nebo později
[8]Je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek nebo je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé při postupu podle § 398 odst. 4, nižší než 50 % nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soud přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Ustanovení § 414 odst. 2 a 3 platí obdobně.
Zdroj: Redakce IZ
Sdílet