Změny nezabavitelných částek 2019 až 2020 v číslech a úvahách

V moři zpráv o vývoji pandemie viru COVID-19 se téměř ztratila informace o změnách ve způsobu výpočtu částek pro splátkové kalendáře v oddlužení.

Připomeňme si nejdůležitější změny za poslední dobu:

  1. Nařízením vlády č. 91/2019 Sb. byl s účinností od 1. 6. 2019 změn § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Došlo k úpravě jednoho z parametrů výpočtu splátek pro oddlužení.[1] Změna se promítla do výše splátek u dlužníků s čistým příjmem nad 15.000 Kč, u dlužníků s nižšími příjmy tato úprava žádnou změnu nepřinesla.

2. Nařízením vlády č. 349/2019 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2020 upravena výše částek normativních nákladů na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře; částka byla navýšena z 6.233 Kč na 6.502 Kč. Nezabavitelná částka pro jednotlivce se tak zvýšila o 179,34 Kč a celá základní částka pro výpočet splátek pro oddlužení na částku 9.912 Kč (z předchozí částky 9.642,98 Kč). Tato změna se již promítla do splátek u všech příjmových skupin.

V letošním roce přichází další dvě změny, když 17.2.2020 byla schválena a dne 5. 3. 2020 ve Sbírce zákonů byla rozeslána dvě nařízení vlády ČR[2]:

  1. Nařízení vlády č. 61/2020 Sb., kterým bylo v souladu s § 9 zákona č. 110/2006 Sb. navýšeno životní minimum na částku 3.860 Kč, došlo tak k navýšení o 450 Kč, účinnost od 1. 4. 2020,

2. Nařízením vlády č. 62/2020 Sb. byla provedena novela Nařízení vlády ČR č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.

Ministerstvo spravedlnosti ČR dne 18. 2. 2020 druhou změnu okomentovalo na portálu justice.cz:

Ministerstvo spravedlnosti připravilo změnu parametrů výpočtu nezabavitelné částky, která nesmí být dlužníkům sražena z měsíční mzdy v exekuci a insolvenci. Nezabavitelná částka se zvýší ze dvou třetin součtu na tři čtvrtiny součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení. Novinka pamatuje i na dlužníky pečující o vyživované osoby (typicky děti), u kterých se zároveň zvýší část nezabavitelné částky za vyživovanou osobu z jedné čtvrtiny na jednu třetinu. Cílem návrhu bylo napravit nepříznivý stav, kdy po odečtu zákonných srážek ze mzdy nezbývá dlužníkům dostatek financí na zajištění výživy a bydlení rodiny, a dochází tak k jejich vytlačování na hranici chudoby. Dlužníci tento problém řeší vstupem do šedé ekonomiky, kde vydělávají nepostižitelné příjmy. To se negativně odráží v míře uspokojení věřitelů dlužníka.“[3] 

Jak se již realizované a připravované změny odrazily a odrazí v míře uspokojení věřitelů a na výši částek, které zbývají dlužníkům ve schváleném oddlužení plněném splátkovým kalendářem, resp. splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty?

Odpověď dávají následující tabulky. 

Dlužník bez vyživovací povinnosti:

Čistý měsíční příjem dlužníka

31.05.2019

01.06.2019

01.01.2020

1.4.2020

01.07.2020

změna částky od 31.5.2019

do

1.7.2020

v Kč

změna částky od 31.5.2019

do

1.7.2020

v %

10 000

7 619

7 619

7 739

7 939

8 514

895

111,75 %

12 500

8 453

8 453

8 572

8 772

9 348

895

110,59 %

15 000

9 286

9 286

9 406

9 606

10 181

895

109,64 %

17 500

9 643

10 120

10 239

10 439

11 014

1 371

114,22 %

20 000

9 643

10 953

11 072

11 272

11 848

2 205

122, 87 %

22 500

9 643

11 786

11 906

12 105

12 681

3 038

131,50 %

25 000

9 643

12 620

12 739

12 939

13 515

3 872

140,15 %

27 500

9 643

12 858

13 216

13 516

14 348

4 705

149,79 %

30 000

9 643

12 858

13 216

13 516

14 380

4 737

149,12 %

Dlužník se 2 vyživovacími povinnostmi (vč. manželky):

Čistý měsíční příjem dlužníka

31.05.2019

01.06.2019

01.01.2020

1.4.2020

01.07.2020

změna částky od 31.5.2019 do 1.7.2020

změna částky od 31.5.2019 do 1.7.2020

10 000

9 762

9 762

9 942

10 000

10 000

238

102,44 %

12 500

10 596

10 596

10 775

11 075

12 500

1 904

117,97 %

15 000

11 429

11 429

11 608

11 908

13 635

2 206

119,30 %

17 500

12 262

12 262

12 442

12 741

14 469

2 207

118,00 %

20 000

12 858

13 096

13 275

13 575

15 302

2 444

119,01 %

22 500

12 858

13 929

14 108

14 408

16 135

3 277

125,49 %

25 000

12 858

14 762

14 942

15 241

16 968

4 110

131,96 %

27 500

12 858

15 596

15 775

16 075

17 802

4 944

138,45 %

30 000

12 858

16 072

16 520

16 908

18 635

5 777

144,93%

Z uvedených údajů je zřejmé, že za 13 měsíců, od 1. 6. 2019 do 1. 7. 2020

  • dojde k výraznému navýšení příjmů dlužníků, kteří vstoupili do oddlužení formou splátkového kalendáře
  • zatímco v absolutních číslech si skutečně více zvýší příjmy dlužníkům se dvěma vyživovacími povinnostmi, pokud jde o procentuální navýšení příjmů, zde jsou na tom lépe dlužníci bez vyživovací povinnosti, zejména u příjmů nad 27.500 Kč čistého se u bezdětných dlužníků nezabavitelná částka navýší o bezmála 50%, u dlužníků se dvěma vyživovacími povinnostmi jde ve stejné příjmové skupině o nárůst pouze o necelých 40%

Změna se dotýká všech oddlužení řešených formou splátkového kalendáře, tj. bez ohledu na to, zda řízení probíhá podle ustanovení insolvenčního zákona[4] ve znění před novelou provedenou zákonem č. 31/2019 Sb. nebo po této novele. Jinými slovy řečeno, není důležité, zda je o pouhý splátkový kalendář nebo o jeho kombinaci se zpeněžením majetku z majetkové podstaty. Pro dlužníky je to, zejména v současné krizové době, pozitivní zpráva.

Ruku v ruce s navýšením příjmů dlužníků současně klesá míra uspokojení nezajištěných věřitelů. O částky, které „přiskočí“ na účtech dlužníků, se sníží příjmy nezajištěných věřitelů zahrnutých do splátkového kalendáře.

U insolvenčních řízení, kde došlo k zahájení insolvenčního řízení nebo k rozhodnutí o úpadku po 1. 6. 2019, nemusí snížená míra uspokojení hrát až takovou roli. Právní úprava v těchto řízeních nestanovuje žádnou absolutní minimální míru uspokojení. U řízení probíhajících podle insolvenčního zákona ve znění před 1. 6. 2019[5] budou mít provedené a připravované změny výrazný dopad na míru uspokojení nezajištěných věřitelů a tím na schopnost dlužníka splnit podmínky minimální míry uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. hranice 30% zjištěných nezajištěných pohledávek[6] Je třeba vzít do úvahy, že taková řízení poběží u insolvenčních soudů minimálně do července 2024, kdy uplyne 5 let splátkového kalendáře v řízeních, kde první splátky byly hrazeny za červenec 2019.[7] V těchto řízeních bude nepochybně v hojné míře aplikován postup podle § 415 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 5. 2019[8].  Stávající nouzový stav je nepochybně onou okolností, kterou dlužník nezavinil.

Zdá se, že právní úprava, i ve stávajícím znění, má řešení na současnou krizovou situaci pro všechny dlužníky, bez ohledu na to, kterým zněním insolvenčního zákona se jejich proces oddlužení řídí. Věřitelům vystupujícím v oddlužení nastává zřejmě krušnější období, protože jejich příjmy z oddlužení se opět o něco ztenčí.       


[1] při výpočtu částky, nad kterou lze z příjmu srážet bez omezení, začal být používán dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, na místo pouze součtu těchto částek,

[2] Částka 26 Sbírka zákonů z r. 2020, str. 778 a 779

[3] https://www.justice.cz/?clanek=vlada-podporila-navrh-ministerstva-spravedlnosti-zvysit-nezabavitelnou-castku

[4] zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

[5] Insolvenční řízení bylo zahájeno nebo k rozhodnutí o úpadku došlo do 31. 5. 2019

[6] § 395 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 5. 2019

[7] Bude-li rozhodnutí o úpadku spojené s povolením oddlužení zveřejněno v insolvenčním rejstříku 31.5.2019, pak rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může nabýt činnosti nejdříve 1.6.2019 a první splátka bude hrazena za červenec 2019. V řízeních, kde došlo ke schválení oddlužení ještě později, nastane také konec splátkového kalendáře později, tj. srpnu 2019 nebo později

[8]Je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek nebo je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé při postupu podle § 398 odst. 4, nižší než 50 % nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soud přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Ustanovení § 414 odst. 2 a 3 platí obdobně.

Zdroj: Redakce IZ

Sdílet

Do NOT follow this link or you will be banned from the site!