Zadlužení obyvatel překročilo tři biliony korun. Je připraveno druhé Milostivé léto

Růst zadlužení obyvatel tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Důvodem je pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu. Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření meziročně vzrostl o 383 miliard korun, zatímco dluh z úvěrů na spotřebu se zvýšil o 23 miliard.

Meziroční nárůst dluhu byl na konci letošního prvního čtvrtletí třikrát vyšší než na konci roku 2019. Zároveň dosáhl svého vrcholu. „V dalších čtvrtletích už se takto vysokého čísla určitě nedočkáme. Důvodem je slábnoucí poptávka po úvěrech na bydlení, která se začala výrazněji projevovat během dubna. Do března se lidé naopak snažili sjednat hypoteční úvěr ještě podle starých pravidel. Strach z toho, že by na hypotéku po zpřísnění podmínek nemuseli dosáhnout, do značné míry vyrovnal vliv rychle rostoucích úrokových sazeb, který by za normální situace působil proti silné poptávce,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Naopak během druhého čtvrtletí se na nižší poptávce podle ní naplno projeví právě spojení nové regulace a pokračujícího strmého růstu sazeb.

Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v celém Česku vzrostl o 17,6 %. Například v Praze se však zvýšil o 19,4 % a v Jihomoravském kraji o 19,1 %. Důvodem jsou mimo jiné stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech.

Poptávka po úvěrech na spotřebu roste

Během prvního čtvrtletí se výrazně zvýšil také zájem o úvěry na spotřebu. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 24 miliard korun, tedy o 5%. Jde o největší meziroční nárůst od konce roku 2019, tedy od posledního čtvrtletí před vypuknutím pandemie Covid-19. Během posledních dvou let objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval nebo se dokonce snižoval. „Lidé se začali vracet ke svým dřívějším spotřebním návykům, přestali šetřit a začali si více půjčovat na menší výdaje. Z pohledu chování klientů tak pomalu končí pandemické období, které bylo charakteristické extrémním zájmem o hypotéky a zároveň nízkým zájmem o úvěry na spotřebu,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací. Zároveň upozorňuje, že část lidí spotřebitelské úvěry využívá jako doplněk k hypotékám: „Vidíme to především v Praze, kde dluh na spotřebu roste dvakrát rychleji než ve zbytku republiky. Kombinovat hypotéku spolu se spotřebními úvěry ale zároveň zvyšuje riziko budoucích problémů se splácením.“

Počet lidí, kteří své úvěry nesplácejí, klesá pomaleji

Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval na konci prvního čtvrtletí 28,1 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 1,8 miliardy. Z toho 22,5 miliardy tvořil nesplácený dluh z úvěrů na spotřebu a 5,6 miliardy tvořil dluh z úvěrů na bydlení. Lidé tak nespláceli 4,4 % úvěrů na spotřebu a pouze 0,2 % z toho, co měli půjčeno na bydlení. „Během prvního čtvrtletí stále ještě pokračoval trend posledních několika let, který je charakteristický poklesem nespláceného dluhu za situace, kdy celkové zadlužení obyvatel výrazně roste. Předpokládáme však, že tento stav se začne měnit v průběhu letošního roku. Řada lidí bude po refixaci hypoték splácet měsíčně o několik tisíc korun více a k tomu výrazně rostou další náklady jako je cena tepla nebo potravin,“ vysvětluje Jiří Rajl.

Spolu s objemem nespláceného dluhu se snížil také počet lidí, kteří své finanční závazky nedokázali plnit. U úvěrů na spotřebu nesplácelo z 2,28 milionu klientů své závazky 176 tisíc lidí (meziročně o 7 tisíc méně). U úvěrů na bydlení to bylo 10 644 lidí (meziročně o 2 606 méně) z 1,1 milionu. Zatímco u úvěrů na spotřebu své dluhy nesplácelo 7,7 % lidí, u úvěrů na bydlení šlo pouze o 1 %.

Milostivé léto se na podzim zopakuje

V této souvislosti vláda v květnu schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování Milostivého léta bude trvat tři měsíce od 1. září. Schválení návrhu bude nyní posuzovat Sněmovna. V novém kole by se podle návrhu mohly ukončit exekuce na dluh u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize. První Milostivé léto se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Exekuce se uzavřela, pokud dlužník zaplatil původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi. Penále, úroky a další poplatky se odpustily.

Takto exekutoři podle podkladů k novele zastavili zatím 42 tisíc exekucí. Podle exekutorské komory mohli dlužníci akci využít u 1,3 milionu exekucí. Někteří dlužníci možnosti nevyužili zřejmě kvůli tomu, že volné prostředky použili na úhradu zvýšených cen za energie a další položky, u nichž se zvyšovaly ceny. Exekutoři budou mít například nově povinnost reagovat do 15 dnů na dotazy dlužníků. Pokud exekutor do 15 dnů nezareaguje, lhůta tří měsíců, během kterých může dlužník jistinu splatit, se protáhne o počet dní, kdy nebyla odpověď doručena. Stejně tak je vyjasněna sporná záležitost u penále, které je označeno vždy za příslušenství. 

O zvláštních důvodech pro zastavení exekuce

„Jsem rád, že se podařilo prosadit opakování Milostivého léta, které pomohlo desetitisícům lidí navrátit se do běžného života. Mnoho dlužníků se ale na tuto akci nestihlo připravit i z důvodu dramatického nárůstu cen energií, případně čelili obstrukcím ze strany některých exekutorů. Proto je třeba ji zopakovat,” uvedl v prohlášení zaslaném médiím autor nového zákona O zvláštních důvodech pro zastavení exekuce poslanec Marek Výborný.

Další Milostivé léto by se podle něho mělo týkat exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Dlužník bude muset podle návrhu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle pravidel Milostivého léta. „Důležité je zdůraznit, že Milostivé léto bude poslední šancí k ukončení exekucí na dluzích vůči státu. Je zde i velký prostor pro solidaritu v rámci rodin i v oblasti dluhového poradenství, kdy bude možné zodpovědným dlužníkům pomoci z dluhových pastí,“ dodal Marek Výborný. Na rok 2023 je pak v plánu novela, která pomůže lidem ve správních exekucích. Dluhů se tak budou moci zbavit například ti, kteří dluží na pojistném. „Jsme si vědomi toho, že zde zanecháváme určitý dluh vůči těm dlužníkům, jejichž dluhy jsou vymáhány v takzvané daňové exekuci. V souladu se stanoviskem vlády proto v příštím roce připravíme novelu daňového řádu,“ dodal Výborný s tím, že oddlužení by se mohly dočkat i statisíce lidí. „Dohoda panuje na úrovni celé vládní koalice. Úzce bude na novele spolupracovat ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo práce a sociálních věcí a také resort financí,“ dodal Výborný.

^{Poslanec Marek Výborný.
Foto: Karel Žítek}

Dluhy se mají platit

„Opakování Milostivého léta není dobrý signál pro společnost. Dluhy se totiž mají platit. Stát by měl svými kroky přispívat k tomu, aby tato základní zásada nebyla zpochybňována. Veřejnosti se dává najevo, že dvakrát za rok budou omilostněni všichni dlužníci mající závazky vůči státu, krajům a obcím. Podle věřitelů to není správné, a to z více důvodů. Jde především o morální hazard. Stát vzkazuje občanům, že mohou mít neřešené dluhy a že jednou za čas se jich snadno zbaví v rámci slevové akce. Jak to ovlivní postoj řádně splácejících dlužníků? Lidé s dluhovými problémy si samozřejmě zaslouží pomoc. Milostivé léto však není nejvhodnější způsob. Už jen proto, že poprvé nebylo příliš úspěšné,“ prohlásila výkonná ředitelka České asociace věřitelů Petra Kolářová.

^{Výkonná ředitelka České asociace věřitelů Petra Kolářová.
Foto: Archiv}

Autor: Karel Žítek