Teď je to rychlejší a výhodnější. Roste počet lidí s žádostí o oddlužení, kterou kvůli novele odkládali
21. 7. 2025
Podobný trend už v minulosti zaznamenala novela z roku 2019. Stejně tak se zvyšují i počty firem, které končí v konkurzu.
Letos se poprvé dostaly počty žádostí o oddlužení nad šest tisíc za jedno čtvrtletí. A to hned dvakrát po sobě. Celkem už jich lidé letos podali přes 13 tisíc. To je přibližné dvanáctiprocentní nárůst v porovnání se stejným obdobím loňského roku. „Jde o důsledek říjnové novely insolvenčního zákona, která pro všechny dlužníky zkrátila dobu oddlužení z pěti na tři roky. Mnoho z nich vyčkávalo na změny, teď své žádosti hromadně podávají,“ popsal pro HN Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí software pro insolvenční správce.
Insolvence je pro lidi, kteří zabředli do dluhů, možností, jak se potíží během poměrně krátké doby zbavit. Musí však splatit alespoň část dluhu. A to ve výši, v jaké stanoví soud. Ještě před říjnovou novelou to bylo minimálně třicet procent, teď se tato výše stanovuje podle takzvaného příjmového potenciálu dlužníka neboli jak soudce vidí jeho schopnost splácet své závazky.
Že za posledních osm měsíců těchto lidí výrazně přibylo, potvrzuje také nebankovní úvěrová společnost Profi Credit. Podle firmy jde o insolvence plánované, když lidé využívají výhod, které jim poslední novela přinesla. Klienti si podle Profi Creditu v krátké době půjčí od několika věřitelů, i když vědí, že nebudou schopni peníze vrátit. Jakmile má dojít na splácení, vstoupí do oddlužení. „Od března činil meziroční nárůst 30 až 40 procent, proto jsme to začali více zkoumat,“ řekl před měsícem pro HN šéf Profi Creditu Petr Florián.

Grafika: Michal Vocel
Zdroj: Inskolcentrum
Podle Valáška se také zhoršuje platební morálka dlužníků. V letech 2012 až 2014 se podle něj po ekonomické krizi oddlužovala zejména střední třída. „To byli slušní lidé, kteří jenom měli smůlu, kdežto dnes správci pracují s lidmi, kteří často ani nemají zájem o řešení situace,“ dodal Valášek.
Podobné to bylo i před lety
Že je hlavním motorem nárůstu počtu podaných žádostí o oddlužení loňská novela, potvrzují zkušenosti z minulých let, konkrétně po předchozí novele z roku 2019. Také ta odstartovala „boom“ žádostí o vstup do insolvence, dokonce v ještě větším měřítku než nyní. Nárůst byl tehdy v prvním pololetí po novele kolem padesáti procent. „Novela v roce 2019 zkrátila dobu oddlužení na tři roky pro starobní a invalidní důchodce,“ uvedla pro HN Kateřina Schwarzová ze společnosti InsolCentrum, která se zabývá sběrem a analýzou dat o insolvencích. Právě důchodci byli v té době hybnou silou nárůstu podaných žádostí.
Co přinesla novela insolvenčního zákona
▶ Insolvence se zkrátila z pěti let na tři roky
▶ Zároveň se zpřísnily podmínky pro vstup do insolvence, například při posuzování schopnosti dlužníka splácet
▶ Novela zrušila dosavadní plošnou hranici uspokojení 30 procent pohledávek přihlášených věřitelů
▶ Místo ní se zavedla individuální míra uspokojení, kterou stanovuje soud a závisí na takzvaném příjmovém potenciálu dlužníka
▶ Prodlužuje se doba, ve které nelze do oddlužení znovu vstoupit, a to z 10 na 12 let.
▶ Soud může přerušit insolvenci až na jeden rok, například v případě výpadku příjmů dlužníka
InsolCentrum proto současný nárůst nepovažuje za nic enormního. Čísla jsou podle společnosti dokonce pod očekáváním, které si někteří odborníci s nástupem novely oddlužení slibovali. „Před branou insolvenčního řízení stojí širší spektrum dlužníků, kteří svou šanci s řešením své platební neschopnosti stále ještě nevyužili,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá. Doplnila, že loňská novela insolvenčního zákona přitom cílila na daleko širší okruh možných adeptů na oddlužení, než tomu bylo v roce 2019.
Daniel Hůle z neziskovky Člověk v tísni potvrzuje, že novela sice přinesla více žádostí, ale jejich řízení před soudy se rozbíhá pomaleji. Souvisí to s uvedenou změnou, kdy soudy posuzují individuálně možnosti a schopnosti dlužníka vydělat peníze. Podle Hůleho se výrazně zpřísnil přezkum výše mzdy soudy. Uvedl, že před novelou se dlužníkům skoro automaticky schvalovala minimální částka 2200 korun. „Dnes chce soud po lidech se stejnými příjmy čtyři i šest tisíc měsíčně,“ upřesnil Hůle.
Končí i více firem
Ministerstvo spravedlnosti pro HN uvedlo, že primárním cílem novely bylo zavést v Česku unijní směrnici, která současně zachovává rovné podmínky pro běžné občany i živnostníky. „S ohledem na zkrácenou délku doby splácení ministerstvo očekávalo mírný nárůst počtu lidí v oddlužení. V tomto ohledu novela očekávání ministerstva naplňuje,“ uvedla mluvčí resortu Markéta Poslušná.
Podobné nárůsty jako u fyzických osob hlásí také firmy. Během prvního pololetí padlo do konkurzu 368 firem. To je o dvanáct procent více než ve stejném období loňského roku. Nejvíce firem v nově prohlášených konkurzech podnikalo v odvětví velkoobchod, maloobchod, případně opravy a údržba motorových vozidel.
„Vedle těchto tradičních odvětví se do popředí konkurzů dostávají i činnosti v oblasti nemovitostí,“ komentovala vývoj Veselá.
Zároveň soudy v prvním pololetí povolily 13 reorganizací, před rokem jich bylo osm.
Článek najdete na: hn.cz
Sdílet