Soudce Krhut na KONFERENCI INSOLVENCE 2021: Zakázal bych poskytnutí úvěru lidem, kteří prošli oddlužením

Připomínáte mi politiky, pro něž je reklama na úvěry horší než na zbraně, odpovídá bankéř. Podnikatele potřebujeme, aby se nezvyšovaly řady státních kontrolorů a výdaje státu, oponuje právník. Soustřeďme se také na sociální predispozice lidí a nedělejme jen předvolební politiku, navrhuje akademik.

Debata o dlužnících s filozofickým, ekonomickým a sociálním rozměrem se odehrála na akci KONFERENCE INSOLVENCE 2021 mezi zástupci insolvenčních správců, justice, zástupců bankéřů i státních úředníků 15. října 2021. Počet nápadu insolvencí na soudy klesá, ale dlužníci současně splácejí stále méně, vyplynulo z analýzy v úvodu čtvrté panelové diskuse na téma Budoucnost oddlužení v ČR.

Dluhy spotřebitelů jsou problém sociální

Jak upozornil insolvenční správce a advokát Michal Žižlavský, před novelou insolvenčního zákona platili dlužníci 56 % dluhů, potom to bylo 40 % a dnes je to 23 %. Podle Žižlavského jde o problém sociální a ekonomický. Co se týče podnikatelů není podle něho žádoucí, aby upadali do insolvencí, rozšiřovali řady státních kontrolorů a zvyšovali mandatorní výdaje státu. „Jiné je to u spotřebitelů, tam je to problém sociální,“ uvedl.

Třetina dlužníků má sice IČO, to je ale neaktivní. Nulový je podle zakladatelky InsolCentra, advokátky a insolvenční správkyně Jarmily Veselé počet reorganizací. Dva roky po sobě nápad insolvencí klesá, k prudkému propadu nového nápadu došlo po vypuknutí pandemie v březnu 2020. Celkově k 1. lednu 2021 procházelo oddlužením 115 000 lidí.

Za dluhy je nezodpovědnost a negramotnost lidí

S počty dlužníků mají naopak starosti starostové obcí a měst. Podle ankety, kterou zorganizovalo InsolCentrum spolu se Svazem obcí a měst, jsou postoje starostů obcí a měst jednoznačné: Celkem 43% z nich je přesvědčeno, že za dluhy stojí nezodpovědnost občanů a 34% si myslí, že na vině je malá gramotnost lidí.

Z toho vyplývá i názor na řešení dlužníků. Na otázku, za jakých podmínek je správné odpustit člověku v insolvenci dluhy, odpovědělo 57 procent starostů, že za podmínky, když uhradí aspoň jistinu.
Bezkonkurenční většina starostů si pak myslí, že úplně nejdůležitější je chování a komunikace dlužníka. Pro 81,7 procent starostů je „velmi důležité“, aby „dlužník, který žádá o oddlužení prokázal, že se snažil podle svých možností závazky odpovědně řešit“. To znamená „navyšovat příjmy, šetřit výdaje, konsolidovat půjčky, komunikovat s věřiteli“.

Zájem starostů je pochopitelný. Obec je veřejnoprávní korporace a dluhy za dlužníky zaplatí ti, kteří nedluží, zdůraznil za Svaz obcí a měst Dan Jiránek. „Dluhy nezmizí, jen za ně zaplatí jiní, v případě pohledávek obci všichni občané,“ zní potom stanovisko Svazu obcí a měst ke stavu dluhů. Obce a města proto také nesouhlasí s plošným oddlužením za tři roky při podstatném snížení hranice splacených dluhů.

Soudce: Zakázal bych úvěrování oddlužených

Z praxe soudce Krajského soudu v Ostravě přiděleného k Nejvyššímu soudu Rostislava Krhuta  vyplývá, že nejvíce dluhů vzniká z úvěrů. Kdykoli dlužník spadne do oddlužení, znamená to podle soudce, že poskytovatel úvěru nevyhodnotil rizika správně. „Já bych zcela zakázal poskytnout úvěr někomu, kdo prošel oddlužením,“ řekl doslova soudce Krhut.

„Jenže on je to byznys. My se ale jako společnost musíme rozhodnout. Nemůžeme být pokrytečtí. Nebankovní poskytovatelé by neměli existovat. Nelze podporovat úvěrování a při tom odsuzovat dlužníky,“ řekl soudce Krhut.

Pokračování článku najdete zde.

Autor: Irena Válová

Zdroj: Česká justice