Sněmovní vyšetřovací komise k OKD od konce července vyslýchá svědky

Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměří také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem poslaneckého zkoumání je i plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD. Výsledky má komise předložit plénu do deseti měsíců od založení, tedy v polovině října.

Od některých pozvaných dorazily omluvy, protože jsou na dovolených, jiní odmítli svědčit. Bakala, který žije ve Švýcarsku, pozvánku adresovanou do jeho českého bydliště nepřevzal. K lidem, kteří si pozvánku na poště nepřevzali, patří i někdejší spoluvlastník firmy Karbon Invest Viktor Koláček. “Z velkých ryb se skoro všichni omluvili,” konstatoval člen komise Josef Hájek (ANO).

Původně se jednání nechtěl zúčastnit ani europoslanec Pavel Telička, který v minulosti figuroval v orgánech některých Bakalových firem. Kvůli “medializovaným nesmyslným úvahám a (dez)interpretacím” se ale nakonec rozhodl přijít, i když nedisponuje z pohledu šetření relevantními informacemi, jak uvedl na twitteru. “Zároveň doufám, že komise přijme můj návrh, aby bylo její jednání veřejné,” napsal.

PECINA: PRODEJ OKD VYPADÁ Z NYNĚJŠÍHO POHLEDU HRŮZOSTRAŠNĚ

Bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina po slyšení před sněmovní komisí dne 23. července uvedl novinářům, že privatizace černouhelné společnosti OKD vypadá ze současného pohledu hrůzostrašně.

“Z dnešního pohledu to samozřejmě vypadá hrůzostrašně. Tenkrát jsme si mysleli, že to koupí pan (Viktor) Koláček a že se bude těžit dalších 100 let, jak říkal vždycky. A to, že to prodal panu (Zdeňku) Bakalovi, to dneska dobře nevypadá, rádi z toho nikdo nejsme,” uvedl Pecina. Ten v minulosti stál v čele antimonopolního úřadu a byl i ministrem vnitra. Uvedl, že tehdy nevěděl, že se OKD ujme Zdeněk Bakala. „Já jsem to neprivatizoval. Já jsem byl zodpovědný za hornictví, a nikoli za privatizaci,” zdůraznil Pecina. Podotkl, že privatizační smlouvu nepřipravoval, neviděl a nekontroloval. Na dotaz, zda má komise šanci privatizaci OKD prověřit, připomněl, že od té doby uběhlo již 14 let a vše bude záležet na výpovědích svědků, kteří u privatizace byli.

Ve stejný den před komisi také předstoupil Kamil Rudolecký, který dříve působil v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten podle člena komise Josefa Hájka (ANO) označil nabídkovou cenu za nízkou a vláda ji poté navýšila.

Během následujících dnů absolvovalo slyšení před sněmovní vyšetřovací komisí několik bývalých politiků a státních úředníků z doby, kdy se o privatizaci OKD rozhodovalo. Byli mezi nimi například bývalý zaměstnanec Fondu národního majetku Jan Juchelka nebo bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD).

Ve čtvrtek 26. července před komisí vystoupil také Vladimír Špidla (ČSSD), který byl premiérem v době, kdy se chystal prodej minoritního státního podílu v OKD společnosti Karbon Invest.

RUSNOK A GRÉGR VYPOVÍDALI, KAŽDÝ ASI HODINU

V pátek 27. července vypovídali před komisí Jiří Rusnok, bývalý člen několika vlád a nynější guvernér centrální banky, a Miroslav Grégr, bývalý ministr průmyslu a obchodu.

Jiří Rusnok před sněmovní komisí k privatizaci OKD vypovídal přes hodinu. Co poslancům říkal, však s ohledem na uzavřené jednání, nechtěl sdělit. Rusnok pouze uvedl, že poslanci se ho ptali na to, na co se ptát mají. “To je jejich role. Detaily vám sdělovat nemůžu, protože je to uzavřené. Ptali se mě na to, co si pamatuju a já sem jim řekl, co si pamatuju. Co si nepamatuju, jsem jim neřekl. Tím to skončilo,” řekl.

Po něm předstoupil před členy komise Miroslav Grégr, který mluvil zhruba stejnou dobu jako Rusnok. Poté opustil dolní komoru bočním vchodem, aby se vyhnul novinářům.

Lukáš Černohorský, který je předsedou komise, novinářům sdělil, že Rusnok i Grégr hovořili o období druhé poloviny 90. let, kdy stát ztratil majoritu v OKD, a před tím, co prodal zbývající podíl. Sdělili i detaily, které nebyly součástí písemných dokumentů.

SOBOTKU PŘEKVAPILO, ŽE OKD NAKONEC ZÍSKAL FINANČNÍK BAKALA

Zřejmě nejočekávanější bylo slyšení bývalého premiéra Bohuslava Sobotky, který bývá kvůli prodeji minoritního podílu státu OKD v roce 2004 firmě Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy kritizován.

Před sněmovní komisí strávil více jak čtyři hodiny a uvedl, že prodej menšinového státního podílu v těžební společnosti OKD firmě Karbon Invest se uskutečnil v souladu se zákonem a soutěžními pravidly. Následný přeprodej nabyvatelské firmy skupině finančníka Zdeňka Bakaly ho velmi překvapil, jelikož Koláček s Otavou nijak nesignalizovali ministerstvu financí ani vládě, že si nechtějí OKD ponechat.

Sobotka upozornil na to, že privatizace OKD začala už začátkem 90. let, kdy byly do společnosti vloženy i desítky tisíc hornických bytů. Zásadní zlom podle něho přišel v roce 1996. “Stát rozdával akcie OKD zadarmo tak dlouho, až přišel o majoritu,” řekl.

“Je absurdní, že je kritizováno naše rozhodnutí, kdy jsme za minoritní podíl dostali více než čtyři miliardy korun,” řekl Sobotka. Menšinový podíl stát prodal v roce 2004, kdy byl ministrem financí. Stát tehdy už podle něj nemohl firmu OKD ovlivňovat, privatizace minoritního Karbon Investu byla podle něho logická, když tato firma už OKD kontrolovala. “Jsem přesvědčený i po 14 letech, které uplynuly od prodeje minoritního podílu v OKD, že všechno proběhlo v souladu se zákonem, v souladu se soutěžními pravidly Evropské unie,” zdůraznil Sobotka a hájil i cenu 4,1 miliardy korun. Ta byla vyšší než stanovená cena v posudcích a s vyšší nabídkou dle něj nikdo nepřišel.

Po své výpovědi novinářům uvedl, že odpovídal na dotazy cca čtyři hodiny a necelou hodinu pak kontroloval protokol. “Těch otázek bylo velké množství, ale jak jsem byl poučen, nemůžu uvádět žádné podrobnosti o výpovědi ani otázkách, které mi byly kladeny,” uvedl. Dodal, že nemá důvod si myslet, že by si komise počínala nekorektně. “Doufám, že se jí podaří zmapovat celé to dlouhé období privatizace OKD, trvala vlastně 28 let,” řekl.

SNĚMOVNÍ KOMICE POŽÁDÁ O PŘEDVEDENÍ BAKALY POLICIÍ

Finančník Zdeněk Bakala začátkem srpna prostřednictvím svého mediálního zástupce oznámil, že se před komisi nedostaví. Podle Bakaly komise není nestranná a svým zaměření zasahuje do probíhajícího soudního řízení.

Předseda vyšetřovací komise Lukáš Černohorský tvrdí, že Bakala nemůže výpověď odmítnout. Jednací řád vyšetřovací komise, jež je přílohou zákona o jednacím řádu Sněmovny, stanoví, že každý je povinen na předvolání komise se dostavit ke komisi a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o věci, která má být vyšetřena, nebo o okolnostech důležitých pro vyšetření této věci.

Dne 14. srpna měl Bakala před vyšetřovací sněmovní komisi k prověření privatizace těžební společnosti OKD předstoupit. Ten se však nedostavil. Sněmovní vyšetřovací komise rozhodla, že požádá policii, aby jej předvedla k podání výpovědi. Novinářům tuto informaci sdělil předseda vyšetřovací komise.

“V tuto chvíli se komise usnesla na tom, že nechá předvést Policií České republiky Zdeňka Bakalu vzhledem k tomu, že se odmítl dostavit k podání svědecké výpovědi. Vzhledem k tomu, že zákony platí pro všechny, ať už jste chudí, nebo bohatí, tak komisi nezbylo nic jiného než přistoupit k tomuto kroku,” uvedl Černohorský.

VÝSLECHY BUDOU POKRAČOVAT I NADÁLE

Další výslechy před sněmovní komisí se budou konat během srpna a září, kdy by měl jako další vypovídat i europoslanec Pavel Telička. S červencovými výslechy byl předseda komice Lukáš Černohorský spokojen. Podle něj je komise zhruba v 60 % své práce. Nechtěl však předbíhat, zda je reálné dokončit práci do 12. října letošního roku, kdy má Sněmovně předložit závěrečnou zprávu. “Komise má skončit ke 12. říjnu, ale pokud samozřejmě bude potřeba, tak můžeme požádat Sněmovnu o prodloužení termínu,” uvedl.