Reorganizace Arca Investments pokračuje. Proč reorganizace a ne konkurz?

Pokračování rozhovoru s insolvenčním správcem Ing. Lee Loudou, Ph.D., díl II.

Soud vyhlásil s Arcou takzvané místní insolvenční řízení, které se týká majetku na území České republiky. Skupina má aktiva i na Slovensku.  Co s nimi bude?

   Zde si vás dovolím opravit. Vrchní soud rozhodl v říjnu 2021, že hlavní zájmy dlužníka (tzv. COMI) jsou soustředěny v České republice a tím pádem je u nás vedeno hlavní řízení. Na Slovensku je zatím přerušené řízení, které by mělo charakter vedlejšího řízení. Většina aktiv by tak měla být součástí majetkové podstaty sepsané v České republice.

Schůze věřitelů odhlasovala, že úpadek společnosti Arca Investments bude řešen reorganizací, nikoli konkurzem. Bude to pro věřitele výhodnější? A pokud ano, tak proč?

   Věřitelé podpořili předložený návrh na reorganizaci s tím, že návrh reorganizačního plánu má dlužník předložit do cca 120 dnů.

   Návrhy principů reorganizace byly předložené před říjnovou schůzí věřitelů a jsou zveřejněné na insolvenčním rejstříku. Návrh podmínek, který byl předložený,  jsme podrobili naší revizi a došli jsme k závěru, že věřitelům nabízí lepší řešení než konkurz. Naše stanovisko je rovněž zveřejněné, vč. analýzy mých poradců – právního DRV Legal a ekonomického Ernst a Young. Nicméně samotný reorganizační plán teprve posuzovat budeme, až bude sestavený a předložený. Zjednodušeně – předložené principy reorganizace spočívají nyní v transformaci aktiv a závazků či dluhů v rámci celé skupiny tak, aby byla zejména aktiva soustředěna pod jednou novou obchodní společností (NOAH), a přitom došlo k napřímení vztahů ve skupině. V rámci ní by potom došlo ke smysluplnému soustředění aktiv do skupin podle dvou kritérií. Jednak podle přibližně podobných podnikatelských odvětví, ale zároveň i podle jejich likvidnosti z hlediska možného zpeněžení. Zpeněžováním aktiv, ale i následnou jinou péčí o ně v čase – včetně možných dodatečných investic a zhodnocení – budou generovány prostředky pro uspokojení věřitelů. Některá aktiva nabydou v čase na hodnotě – dílem tím že projekty uzrají a dílem tím, že se podaří sehnat na odvětvově setříděné skupiny aktiv investora na doinvestování – tzv. CAPEX – a tím dojde ke zvýšení hodnoty i pro věřitele. To vše pod dohledem nového krizového managementu. Jeho složení významným způsobem ovlivní věřitelský výbor.

Věřitelský výbor Arca Investments má šest členů. Jeden bude zastupovat zajištěného věřitele, kterým je J&T Banka. Další, Caleson Debt Solution, byl zvolen na návrh J&T Banky. Zbývající čtyři členové výboru budou zastupovat nezajištěné věřitele, a to Spolek AVEA – Aktivní věřitelé Arca, Traficon Advisors, zastoupení společností Traficon inkasní, Real Controls a Spojené kartáčovny. Jde o nejvýznamnější věřitele?

   Především šlo o rozhodnutí schůze věřitelů o velikosti i složení věřitelského výboru. Tato otázka je tedy v rukou věřitelů. V tomto výboru jsou zastoupeni významní věřitelé. 

Poté, co si na začátku října schůze věřitelů odhlasovala, že insolvence investiční skupiny Arca Investments se bude řešit reorganizací, nikoli konkurzem, se vztahy mezi některými věřiteli vyostřily. Ústavní stížnost vůči postupu insolvenčního soudu podali advokát Jan Langmeier i investiční fond IFIS, kteří zastupují některé věřitele, ale nejsou již součástí věřitelského výboru. Je to pro insolvenční řízení vážná komplikace?

   V případu ústavní stížnosti IFIS tuto Ústavní soud v prosinci odmítl. V případě ústavní stížnosti pana Langmeiera uvidíme jak s ní Ústavní soud naloží. Do doby jeho rozhodnutí tak toto téma není nutné komentovat.       

Celkem byly do insolvence přihlášeny pohledávky za zhruba 23 miliard korun. Co přinesla přezkumná jednání?

    Na přezkumné jednání, které schůzi věřitelů předcházelo, bylo zařazeno cca 16 mld. Kč pohledávek. Celkem věřitelé přihlásili 1.915 pohledávek s cca více jak 5.000 dílčími nároky a směnkami s celkem 23 mld. Kč pohledávek, z toho část jsou pohledávky vnitroskupinové, v rámci koncernu Arca. Šlo možná o nejnáročnější přezkum minimálně za období nového insolvenčního zákona, ne-li vůbec. Všechny směnky musely být v originále předloženy. Což mimo jiné znamená, že si soud musel opatřit nový trezor. Každou směnku musel správce vidět a prověřit z obou stran – z důvodu případných rubopisů. Časová náročnost byla abnormální, včetně práce o víkendech. Spočítali jsme, že pokud by to bylo úkolem jednoho člověka, představovalo by to necelý jeden rok práce běžné pracovní doby.

Text: Karel Žítek, foto: Autor, archív. Díl I. najdete zde. Závěrečný díl rozhovoru bude uveřejněn 10. 1. 2022.

Autor: Ing. Lee Louda, Ph.D.

Vodičkova 791/41, 11000 Praha 1 – Nové Město, Česko

Sdílet