Podřízené pohledávky, aneb předbíhání ve frontě II.

Pokračování článku Mgr. Bc. Tomáše Jirmáska.

2) Podřízené nezajištěné pohledávky

Dle § 398 odst. 4 InsZ rozvrhne dlužník prostřednictvím správce příslušnou částku mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek, a to v pořadí určeném v § 172 odst. 2 věty druhé InsZ, tedy:

8.Nezajištěné nepodřízené pohledávky (a následně, po jejich plném uspokojení)
9.Nezajištěné podřízené pohledávky

Modelový případ:

Celkem
přihlášeno
(nezajištěné)
JistinaNáhrada
nákladů
řízení
Příslušenství a   SankcePodřízené
(§ 172 odst. 2)
Neuspokojované
Nepodřízené  Uspokojované%
(nezajištěné nepodřízené)
20 000,00 Kč10 000,00 Kč5 000,00 Kč5 000,00 Kč0,00 Kč20 000,00 Kč 4,26%
40 000,00 Kč10 000,00 Kč0,00 Kč30 000,00 Kč20 000,00 Kč20 000,00 Kč4,26%
115 000,00 Kč50 000,00 Kč15 000,00 Kč50 000,00 Kč0,00 Kč115 000,00 Kč24,47%
365 000,00 Kč50 000,00 Kč15 000,00 Kč300 000,00 Kč250 000,00 Kč115 000,00 Kč24,47%
600 000,00 Kč100 000,00 Kč0,00 Kč500 000,00 Kč400 000,00 Kč200 000,00 Kč42,54 %
1 140 000,00 Kč220 000,00 Kč35 000,00 Kč885 000,00 Kč670 000,00 Kč470 000,00 Kč100,00 %

Po plném uspokojení nepodřízených uspokojovaných pohledávek ve výši 470 000 Kč se začnou uspokojovat podřízené neuspokojené pohledávky ve výši 670 000 Kč, a to podle poměru jejich vzájemné výše, tedy:

Podřízené
Uspokojované
%
0,00 Kč0,00 %
20 000,00 Kč2,99 %
0,00 Kč0,00 %
250 000,00 Kč37,31 %
400 000,00 Kč59,70 %
670 000,00 Kč100,00 %

3) Podřízené zajištěné pohledávky

Až aplikační praxe (nebo Ústavní soud) ukáže, jak nakládat s pohledávkou zajištěného věřitele, která se také ve smyslu § 172 odst. 2 věty druhé InsZ považuje za podřízenou. Současně platí, že zajištění věřitelé se v případě oddlužení uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zástavy, bez ohledu na způsob schváleného oddlužení.

Pořadí uspokojení jednotlivých pohledávek z výtěžku zpeněžení zástavy:

a) Z výtěžku zpeněžení zástavy se nejprve uspokojí jen nepodřízené zajištěné pohledávky (dle pořadí jejich vzniku).

b) Zbyde-li jaký výtěžek zpeněžení zástavy, tak bude záležet, zda bylo zpeněženo chráněné obydlí (vycházím ze zatím nepříliš přijímaného názoru, že hyperocha ze zpeněžení předmětu zajištění nálež dlužníku jen tehdy, je-li cena získaná zpeněžením nižší, než hodnota chráněného obydlí; současně vydání hyperochy věřitelům předpokládá, že soud již v usnesení o schválení oddlužení uložil dlužníkovi povinnost k vydání případné hyperochy):

(i) Pokud bylo, bude výtěžek zpeněžení použit i na uspokojení podřízených zajištěných pohledávek, (rovněž dle pořadí jejich vzniku) neboť výtěžek zpeněžení nelze pro nezajištěné věřitele použít (případná hyperocha bude vydána dlužníku).

(ii) Pokud nebylo, bude výtěžek deponován do okamžiku

  • plného uspokojení nezajištěných nepodřízených pohledávek, poté bude použit na uspokojení podřízených zajištěných pohledávek (opět dle pořadí jejich vzniku) a zbude-li ještě jaký výtěžek, použije se na uspokojení podřízených nezajištěných pohledávek.
  • Pokud by nebyly nepodřízené pohledávky nezajištěných věřitelů plně uspokojeny, bude řečená deponace použita na ně, poté na podřízené zajištěné pohledávky (opět dle pořadí jejich vzniku) a konečně na podřízené nezajištěné pohledávky.

Odměna správce se vypočte vždy při konkrétním vydání, a to buď dle § 1 odst. 2, nebo odst. 3 vyhlášky o odměně insolvenčního správce.

4) Přednostní pohledávky

Pravidla o podřízenosti pohledávek dle § 172 odst. 2 věty druhé InsZ se neuplatní pro přednostní pohledávky (§ 168 a 169 InsZ) [srov. „…ve které v souhrnu nepřevyšují jistiny přihlášené pohledávky…“].

5) Související a praktické, aneb změna práce s formuláři

A) Přihláška pohledávky

Stávající formulář přihlášky je pro nové časy dostačující, věřitelé však budou muset řádně uvádět, zda (a případně v jaké výši) je jejich pohledávka podřízená ve smyslu § 172 odst. 2 věty druhé InsZ.

Pokud nebude údaj o podřízenosti v přihlášce uveden, tak se nejedná o vadu přihlášky (ostatně může být podána ještě před povolením oddlužení) a platí, že pohledávka je přihlášena jako nepodřízená (má-li správce opačný názor, popírá pořadí).

Bude muset pro bezvadnost přihlášky (§ 188 InsZ) věřitel výslovně tvrdit, v jaké výši bylo primární plnění poskytnuto?

a) Ano – absence tohoto tvrzení způsobuje nedostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Bez uvedení výše původní jistiny nemůže správce řádně přezkoumat pořadí pohledávek.

Teorie o paušálním popírání pořadí všech pohledávek, u nichž není v přihlášce výše původní jistiny tvrzena, je při střetu s praxí zjevně neudržitelná.

b) Ne – jedná se však o důvod pro popření pořadí celého příslušenství a smluvních pokut uvedených v § 172 odst. 2 větě druhé InsZ.

B) Seznam a přezkum přihlášených pohledávek

Též stávající formulář Seznamu a přezkumného listu je pro nové časy dostačující, v kolonce přezkumného listu „způsob podřízení“ však budou muset správci výslovně uvést způsob podřízení „Jedná se o pohledávky dle § 172 odst. 2 věty druhé InsZ“.

Je-li oddlužení povoleno až po přezkumu pohledávek (typicky po odvolacím soudem zrušeném usnesení o prohlášení konkursu), tak mám za to, že smyslu InsZ bude nejvíce odpovídat nový přezkum dle § 410 InsZ, jehož předmětem již bude pouze přezkum (ne)podřízenosti pohledávek (nikoliv pravost, výše či právo na uspokojení ze zajištění).

Fikce podřízenosti platí jen po dobu účinků povoleného oddlužení. Dojde-li v jakékoliv fázi insolvenčního řízení k přeměně oddlužení na konkursu, ztrácí podřízenost dle § 172 odst. 2 věta druhá InsZ a s ní spojené popírání a odporové spory svoji relevantnost. Pohledávky se potud nadále považují za nepodřízené, a to i pokud je jako podřízené přihlásil sám věřitel (otázka případného dorovnání plnění na takovou pohledávku na stejnou procentní úroveň s ostatními nezajištěnými pohledávkami). Stejné platí po skončení insolvenčního řízení.

C) Popírání a odporová žaloba

Sdílet