Osobní bankrot hatí drahota i stále vyšší nezabavitelná částka. Dlužníci padají stále častěji zpátky do exekucí.

Za nárůst počtu zrušených oddlužení může mimo jiné zdražování – dlužníci totiž často nemají ani na minimální požadované splátky. Soudci ale také přísněji posuzují, zda se opravdu snaží v zájmu splácení svých závazků vydělávat co nejvíce. 

Aktuálně prochází oddlužením 106 tisíc lidí, přičemž každoročně do osobního bankrotu nově naskočí zhruba dvacet tisíc lidí. Zhruba desetina z nich ale poruší pravidla a soud jim oddlužení zruší.

„Už v květnu jsme na třech čtvrtinách čísel za celý loňský rok. Pokud to půjde dál tímto tempem, budeme mít na konci roku o polovinu víc neúspěšných oddlužení než loni,“ říká Radek Hábl, expert na dluhovou problematiku z Institutu prevence a předlužení. Návrat do exekuce přitom znamená, že se dlužníkům zpětně napočítají všechny dluhy včetně nových úroků a dalších nákladů. 

Nejnižší suma, která se musí v procesu oddlužení platit, je 2200 korun měsíčně, to je ale kvůli vysoké inflaci a zdražování z uplynulého roku mimo možnosti některých dlužníků. Situaci v praxi ale paradoxně komplikuje i rekordní zvýšení minimální nezabavitelné částky. Tu určuje vyhláška a dlužníkům má zaručovat, kolik jim musí v exekuci nebo v procesu oddlužení zbýt na běžné výdaje. 

Letos činí na jednoho člověka 13 600 korun, tedy o pět tisíc víc než loni v lednu. „Jenže pokud má například důchodce svou penzi nižší, nemá šanci se oddlužit. Musel by prokázat, že je schopen splácet alespoň 2200 korun, i když je jeho příjem pod hranicí této nezabavitelné částky. Musí tedy najít někoho, kdo bude peníze splácet za něj, a sepíší k tomu darovací smlouvu,“ vysvětluje Hábl. Důchodci přitom tvoří zhruba pětinu všech oddlužení.

Celý článek najdete na: hn.cz