Nejhorší situace za poslední dva roky. Přibývá insolvencí, problémy mají hlavně domácnosti

„Je vidět, že se něco děje. Březen byl z pohledu podaných insolvenčních návrhů nejsilnější za poslední dva roky,“ říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008.

Právě firma, která vyvíjí IT řešení pro insolvenční správce, data z údajů v insolvenčním rejstříku zpracovala. Za první tři měsíce letoška zamířilo do insolvence celkem 5860 subjektů, tedy fyzických i právnických osob. V porovnání se stejným obdobím loňska je to nárůst o 462, tedy o zmíněných 8,5 procenta. „Jde o další čtvrtletní skok a lze očekávat, že pohyb směrem nahoru jen tak neskončí,“ míní Valášek.

V insolvenčním rejstříku se stále častěji objevují fyzické osoby. „Oddlužení se jich týká znatelně více než loni. Může za to zhoršující se ekonomická situace, která s sebou nese i pozvolný růst nezaměstnanosti. Zvyšují se počty úvěrů po splatnosti, a to dokonce na poli hypoték, což bylo v minulosti nevídané. Firmy se naopak prozatím drží v až překvapivě dobré kondici,“ dodává Valášek.

V březnu do insolvence zamířilo celkem 2104 subjektů. Z toho 1512 bylo fyzických osob, jejichž dluhy vznikly například ze spotřeby. Plus v insolvenci minulý měsíc skončilo také 87 firem a 505 živnostníků.

Složitou situaci domácností dokazují data z Bankovního a Nebankovního registru (CNCB). Podle nich loni narostlo celkové zadlužení Čechů o 162 miliard na 3,31 bilionu korun. Objem úvěrů po splatnosti ve stejném období meziročně narostl o 6,2 procenta na 29,5 miliardy korun.

Počty insolvenčních návrhů
^{(Právnické i fyzické osoby, kvartálně)}

^{Grafika: Michal Vocel
Zdroj: Insolvence 2008}

V nárůstu insolvencí u běžných lidí může podle Valáška hrát roli i zdlouhavá debata kolem novely insolvenčního zákona. Návrh má zkrátit oddlužení pro firmy i běžné lidi ze současných pěti let na tři roky. Řada lidí proto dříve se vstupem do insolvence vyčkávala, ale když jsou budoucí pravidla i po 10 měsících jednání ve sněmovně v nedohlednu, čekat přestávají. A podávají na sebe insolvenční návrh. „Dlužník viděl, že má přijít zjednodušení podmínek, a že když počká ještě třeba půl roku, tak se místo pěti let zbaví dluhů o dva roky rychleji. V takovém případě bych se s podáním insolvenčního návrhu také snažil počkat,“ říká Valášek.

Novela leží ve sněmovně od loňského června a přes poslance ústavně právního výboru už pětkrát neprošla ani do druhého čtení. Nová pravidla pro insolvence přitom podle evropské směrnice měla platit už v létě 2021. Spor se točí kolem toho, zda kratší oddlužení umožnit jen firmám a živnostníkům, jak to navrhuje Brusel, nebo rozšířit rychlejší oddlužení i na ostatní dlužníky, což nad rámec směrnice navrhlo ministerstvo spravedlnosti.

Podniky zatím podle Valáška nekončí častěji v insolvenci mimo jiné i proto, že složitou situaci řeší jiným způsobem a vstup do insolvence tradičně oddalují. „Mohou třeba zavřít některé své závody, čímž skrze vyšší nezaměstnanost problémy dopadají spíš na jejich zaměstnance, nebo se v problémech dál potácet. U firem dochází k insolvenci až třeba dva roky poté, co se do problémů dostanou,“ tvrdí Valášek.

Oddalování úpadku firem v problémech měl vyřešit nový zákon, který loni v tuzemsku zavedl takzvanou preventivní restrukturalizaci. Podniky by se v ní mohly části svých dluhů zbavit, aniž by vyhlásily úpadek. Na rozdíl od insolvence v ní podnikatelé neztratí kontrolu nad svou firmou a nemusí veřejně ukazovat, kolik dluží bankám či dodavatelům. 

To by je mělo motivovat řešit své problémy včas. Valášek si však nemyslí, že by preventivní restrukturalizaci firmy využívaly příliš často. „Půjde spíše o jednotky případů ročně, pro firmy bude restrukturalizace ekonomicky náročná a využijí ji spíše větší firmy,“ myslí si expert.

Článek najdete na: hn.cz