NBZ: Věcná příslušnost soudů k projednání žaloby na vydání věci ušlé z majetku dlužníka neúčinným právním jednáním

Předchozí komentáře najdete zde.

8. 3. 2021. Názory prezentované v tomto článku jsou mými soukromými názory. Při vašem hodnocení prosím o přísnost a o to, abyste mi své názory, výhrady, podněty, ale i náměty na zajímavá rozhodnutí zasílali na e-mail: tjirmasek@ksoud.pha.justice.cz Tomáš Jirmásek, soudcem insolvenčního úseku Krajského soudu v Praze od 17. 11. 2011.  

Nemělo by zapadnout, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 11. 2020, č. j. 101 VSPH 774/2020-15 (KSPH 77 INS 4336/2020, 74 ICm 3191/2020) rozhodl, že stejně, jako je dle ust.
§ 239 odst. 4 InsZ zákonem aprobovaným právem insolvenčního správce uplatňovat v rámci odpůrčí žaloby peněžité plnění či peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, které neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka ušlo, má insolvenční správce takové právo i ohledně plnění, které má povahu plnění nepeněžitého, a to bez ohledu na skutečnost, zda je taková žaloba podána jako součást žaloby odpůrčí, či následně poté, kdy rozhodnutí insolvenčního soudu o neúčinnosti právního jednání nabude právní moci.

V obou případech tak platí, že k projednání žaloby na vydání (vyklizení) věci, která ušla z majetku dlužníka jeho neúčinným právním jednáním, jsou věcně příslušné insolvenční soudy, tedy soudy krajské, nikoli okresní.

Vrchní soud v Praze se tím odklonil od své dřívější judikatury, kterou z řečeného důvodu proto netřeba již ani citovat (pro zvídavé zájemce doporučuji podrobné odůvodnění komentovaného usnesení).

Nad rámec řečeného si dovoluji uvést, že Vrchní soud v Praze na svých internetových stránkách v sekci Různé již rok zveřejňuje svá rozhodnutí o věcné příslušnosti, vše je přehledně děleno dle jednotlivých zákonů, v části věnované zákonu insolvenčnímu je vše dále dělené dle jednotlivých jeho ustanovení; doporučuji.