NBZ: Uspokojení zajištěného věřitele po skončení oddlužení plněním splátkového kalendáře

Předchozí komentáře najdete zde.

1. 3. 2021. Názory prezentované v tomto článku jsou mými soukromými názory. Při vašem hodnocení prosím o přísnost a o to, abyste mi své názory, výhrady, podněty, ale i náměty na zajímavá rozhodnutí zasílali na e-mail: tjirmasek@ksoud.pha.justice.cz Tomáš Jirmásek, soudcem insolvenčního úseku Krajského soudu v Praze od 17. 11. 2011.  

Nemělo by zapadnout, že Nejvyšší soud usnesením ze dne ze dne 28. 7. 2020, č. j. 29 NSČR 140/2018-B-124 (KSPL 27 INS 20068/2011) mj. rozhodl, že žádné ustanovení InsZ nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním rozhodnutí, jímž se končí insolvenční řízení (v intencích § 413 InsZ před vydáním usnesení, jímž insolvenční soud bere na vědomí splnění oddlužení), vypořádán v souladu (s ust. § 298 InsZ) nárok zajištěného věřitele na vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Skutečnost, že předmět zajištění byl (za trvání insolvenčního řízení) zpeněžen až po uplynutí pětileté lhůty určené dlužníku k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, nemá na práva zajištěného věřitele žádného vlivu.

Nastane-li taková situace, je insolvenční soud povinen před vydáním usnesení, jímž se končí insolvenční řízení (usnesení, jímž bere na vědomí splnění oddlužení), vypořádat dosažený výtěžek zpeněžení předmětu zajištění; insolvenční soud, který takto nepostupuje, koná v rozporu s insolvenčním zákonem a také s elementární logikou. Zajištěný věřitel, který zpeněžením předmětu zajištění v průběhu insolvenčního řízení o zajištění své pohledávky přišel (§ 285 odst. 1 InsZ), totiž nedostává na uspokojení své zajištěné pohledávky ničeho, což je nepřijatelný následek, jemuž je insolvenční soud povinen se svou procesní aktivitou vyhnout.

Skončí-li insolvenční řízení (lhostejno proč) poté, co dojde ke zpeněžení předmětu zajištění, ale ještě předtím, než insolvenční soud rozhodne postupem dle ust. § 298 InsZ (při předchozím řešení úpadku dlužníka oddlužením nebo konkursem) o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, je úkolem insolvenčního správce provést výplatu odpovídající části čistého výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele v mezích činnosti, k níž je povinen v době od skončení insolvenčního řízení do doby, než jej insolvenční soud zprostí funkce. Insolvenční soud, jenž i po skončení insolvenčního řízení může plnit určité funkce (např. rozhodovat o zproštění funkce insolvenčního správce), je povinen poskytnout insolvenčnímu správci ke splnění této jeho povinnosti potřebnou součinnost i tím, že v souladu s ust. § 298 InsZ k návrhu insolvenčního správce rozhodne o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli.

Komentované usnesení boří 17. mýtus oddlužení (srov. komentář č. 18), podle nějž v oddlužení plněním splátkového kalendáře lze předmět zajištění zpeněžit a věřitele z výtěžku tohoto zpeněžení uspokojit nejpozději do skončení 60. měsíce, resp. dříve do plného uspokojení nezajištěných věřitelů.

Tento mýtus pramení z mylného pochopení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, č. j. 29 NSČR 12/2013-B-54, uveřejněné pod číslem 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle nějž „[l]hůta 5 let stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou (nejzazší), přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení.“ Z obsahu citovaného usnesení však plyne, že se zabývalo (prů)běžným splácením z pravidelných srážek z příjmů dlužníka, nikoli zpeněžováním předmětu zajištění či uspokojováním pohledávky zajištěného věřitele.

Mimo rámec komentovaného usnesení (které se tím nezabývá) mám, proti převládajícímu mínění, za to, že po uplynutí 5 let (100% uspokojení nezajištěných pohledávek) lze nejen vydat výtěžek zpeněžení předmětu zajištění, kterého bylo dosaženo před uplynutím 5 let (to je komentovaný případ), nýbrž také že lze po uplynutí 5 let:

• dokončit zpeněžování předmětu zajištění, požádal-li zajištěný věřitel o zpeněžení před uplynutím 5 let, i
• dokončit zpeněžování majetku, který není předmětem zajištění [mimořádného příjmu dle ust. § 412 odst. 1 písm. b) InsZ], pokud jej dlužník nabyl před uplynutím 5 let (dar, dědictví), resp. v této době vznikla zákonná potřeba zpeněžení (zatajený majetek), resp. dokonce i tehdy, bylo-li rozhodnuto o odpůrčí žalobě až po 5 letech (žaloba byla přirozeně podána v zákonné lhůtě na počátku oddlužení).

Z důvodu změny právní úpravy mám za nezpochybnitelné (logické), že takový postup se prosadí i v oddluženích s úpadkem po 1. 6. 2019.