NBZ: Postižitelnost mimořádného finančního ohodnocení zdravotnického personálu v souvislosti s epidemií COVID-19

31. 5. 2021. Názory prezentované v tomto článku jsou mými soukromými názory. Při vašem hodnocení prosím o přísnost a o to, abyste mi své názory, výhrady, podněty, ale i náměty na zajímavá rozhodnutí zasílali na e-mail: tjirmasek@ksoud.pha.justice.cz Tomáš Jirmásek, soudcem insolvenčního úseku Krajského soudu v Praze od 17. 11. 2011. 

Nemělo by zapadnout, že Vrchní soud Olomouci usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 2 VSOL 166/2021-B-18 (KSBR 40 INS 19196/2018) mj. rozhodl, že odměny zaměstnancům ve zdravotnictví vyplácené za mimořádné pracovní nasazení v boji s pandemií COVID-19 (dále jen „Covid odměny“) jsou součástí mzdy, podléhají výkonu rozhodnutí nebo exekuci a náleží do oddlužení. V případě Covid odměn je relevantní úprava odměny jako složky platu v ust. § 134 zákoníku práce (viz též stanovisko MPSV ze dne 4. 11. 2020). Rozhodnutí o žádosti dlužnice, aby do majetkové podstaty nebyly zahrnuty v rozporu s nastavenými podmínkami oddlužení Covid odměny jako součást mzdy, je rozhodnutím v rámci dohlédací činnosti soudu, proti kterému není odvolání přípustné.

Vrchní soud v Olomouci se současně výslovně vymezil (nesouhlasil s ním) vůči usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 1. 2020, č. j. 4 VSPH 1515/2020-B-35 (KSPH 67 INS 5496/2018) [dále jen „Usnesení Vrchního soudu v Praze“], v němž bylo mj. uvedeno, že:

a) Covid odměny nelze považovat za mimořádný příjem ve smyslu ust. § 412 odst. 1 písm. b) InsZ, jenž by byl dlužník povinen vydat do oddlužení.

b) Covid odměny nelze bez souhlasu dlužníka použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

c) Je-li dlužník příjemcem Covid odměn, je soud povinen i bez návrhu (§ 407 odst. 3 InsZ) změnit usnesení o schválení oddlužení tak, že toto ocenění nepodléhá srážkám a zůstává v plném rozsahu dlužníku.

V podrobnostech viz komentovaný judikát č. 19, který se týká právě Usnesení Vrchního soudu v Praze.

Ve věci Covid odměn pro zdravotníky zde tak nyní máme několik způsobů, jak postupovat – jak tyto odměny postihovat:

1. „Můj způsob“ projevený v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2020, č. j. KSPH 67 INS 5496/2018-B-28, dle nějž Covid odměny představují součást mzdy a jako takové běžně podléhají srážkám, přičemž se nejedná o mimořádné příjmy podle ust. § 412 odst. 1 písm. b) InsZ. Mají-li dlužníkům zůstat, tak jedině formou stanovení jiné výše měsíčních splátek (§ 398 odst. 5 InsZ, ve znění účinném od 1. 6. 2019, resp. § 407 odst. 3 InsZ, ve znění účinném do 31. 5. 2019). Tento názor byl však odmítnut měnícím Usnesením Vrchního soudu v Praze.
2. „Způsob dle Usnesení Vrchního soudu v Praze“, dle kterého Covid odměny vůbec nepodléhají srážkám (přesto má o tom, že zůstávají dlužníkům, rozhodnout insolvenční soud…). Tento způsob byl odmítnut komentovaným usnesením.
3. „Způsob dle komentvaného usnesení Vrchního soudu v Olomouci“, dle kterého (sice) Covid odměny představují součást mzdy a jako takové běžně podléhají srážkám, rozhodnutí o tom, zda mohou dlužníkům zůstat, však insolvenční soud má přijímat v rámci své dohlédací činnosti (bez práva odvolání); při svém rozhodnutí pak (z logiky komentovaného usnesení) nemůže nikdy dospět k jinému názoru, než že tyto Covid odměny budou vždy postiženy.

Jak je patrné, máme to pestré. Po vydání komentovaného judikátu č. 19 se na mne obrátili desítky známých i neznámých s dotazy na Covid odměny. Z jejich dotazů a postřehů je zřejmé, že množství způsobu zdaleka nekončí na (i tak nepřijatelných) třech. Jsou soudy, kde „rozhoduje“ přípisem adresovaným zdravotnických zařízením „kolegium insolvenčních soudců“. Jsou insolvenční řízení, kde je rozhodnutí svěřeno volné úvaze insolvenčnímu správci… Množství variant tak může zhruba odpovídat množství přirozených čísel, není však vyšší, než je počet insolvenčních řízení řešících úpadek zaměstnanců ve zdravotnictví (jak se domnívám, právě tento počet může odpovídat zpytovanému množství variant).