NBZ: Odměna insolvenčního správce v oddlužení, nedojde-li ke zpeněžení předmětu zajištění

24. 5. 2021. Názory prezentované v tomto článku jsou mými soukromými názory. Při vašem hodnocení prosím o přísnost a o to, abyste mi své názory, výhrady, podněty, ale i náměty na zajímavá rozhodnutí zasílali na e-mail: tjirmasek@ksoud.pha.justice.cz Tomáš Jirmásek, soudcem insolvenčního úseku Krajského soudu v Praze od 17. 11. 2011. 

Nemělo by zapadnout, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 2. 2021, č. j. 3 VSPH 95/2021-B-37 (KSPL 51 INS 2324/2015) mj. rozhodl, že pokud při oddlužení plněním splátkového kalendáře mělo na základě pokynu zajištěného věřitele dojít ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, avšak k tomuto zpeněžení nedojde z důvodu, který insolvenční správce nemohl ovlivnit, tak je namístě postup podle ust. § 5 vyhlášky o odměně insolvenčního správce, umožňujícího určit odměnu insolvenčního správce na základě úvahy soudu.

V komentovaném případě zajištěný věřitel udělil pokyn ke zpeněžení nemovité věci. Insolvenční správce nechal vypracovat znalecký posudek a následně prostřednictvím realitní kanceláře inzeroval nemovité věci k prodeji. Ke zpeněžení nakonec nedošlo, neboť zajištěný věřitel vzal svůj pokyn ke zpeněžení zpět. Insolvenční správce prokazatelně za účelem zpeněžení učinil nezanedbatelné kroky, které svým rozsahem a náročností odpovídají podílu na odměně (bylo-li by zpeněžení dokončeno) v rozsahu 40 %.

Rubem takového (jinak logického a dle mého názoru spravedlivého) řešení je, že taková odměna půjde na vrub nezajištěných věřitelů (uspokojena bude z peněž, které by jinak směřovaly k nezajištěným věřitelům).

Náhradu hotových výdajů vzniklých v souvislosti se zpeněžováním zajištěného majetku má v takovém případě nést sám zajištěný věřitel (§ 293 odst. 2 ve spojení s § 230 odst. 3 InsZ).