Místo pěti let tři roky. Doba oddlužení se možná zkrátí, sněmovna podpořila novelu insolvenčního zákona

Doba oddlužení se možná zkrátí ze současných základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Předpokládá to vládní novela insolvenčního zákona, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku.

Navrhované změny vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Předloha nyní zamíří k posouzení do ústavně právního výboru.

Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ve zdůvodnění ministerstvo upozornilo na to, že kvůli energetické krizi, vyšší inflaci i dalším ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajinu klesá reálná kupní síla obyvatel a riziko úpadku se zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy.

„Zájmy věřitelů jsou v oddlužení uspokojivě chráněny,“ zdůraznil k novele ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle Taťány Malé (ANO) je ale otázka, zda změny neohrozí rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky. Nesmí se podle ní vrátit stav, kdy věřitelé vymáhali své peníze „baseballovými pálkami“.

Hnutí SPD je podle Ivety Štefanové (SPD) pro podporu návratu poctivého dlužníka z dluhové pasti, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek podotkl, že pro předlužené lidi musí být výhodné přejít do insolvence a legálně pracovat.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také měl trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost.

Celý článek najdete na: hn.cz

Sdílet