Firmy získají novou možnost, jak se zbavit dluhů. Bez vyhlášení úpadku

Zhruba ze 17 tisíc firem, které od začátku roku 2008 až do předloňského léta zamířily do insolvence, se z problémů díky reorganizaci dostalo jen 89 podnikatelů. Šéfové společností se insolvence bojí a své těžkosti tak často začínají řešit až ve chvíli, kdy už je pozdě. Podle expertů dokonce až tři roky poté, kdy se podle ekonomických výsledků jejich firma dostala do úpadku.

K tomu, aby svou složitou situaci začali řešit dřív, má podnikatele motivovat takzvaná preventivní restrukturalizace. Ta by v Česku měla začít už brzy fungovat. „Výhoda by měla být v tom, že se podnikatelé úplně nevzdají kormidla vedení společnosti a mohou se na řešení problémů domluvit s vybranou skupinou věřitelů. Zároveň nezískají ani cejch firmy v insolvenci, což dnes vnímají velmi negativně,“ říká Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí IT řešení pro insolvenční správce.

Zákon o preventivní restrukturalizaci, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, nyní míří na vládu. Ta by ho měla schválit na svém středečním jednání. Jde o reakci na směrnici, kterou Evropský parlament a Rada EU schválily už v červnu 2019. Vládu tak tlačí čas – zákon měl podle evropských pravidel začít platit nejpozději loni v červenci. Pokud projde hladce sněmovnou a Senátem, mohl by vstoupit v platnost na začátku příštího roku.

„Cílem je umožnit podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat, respektive jim umožnit určitý ekonomický restart,“ tvrdí zástupci ministerstva v důvodové zprávě k zákonu. Současný proces reorganizace v rámci insolvenčního řízení k tomu podle úředníků není úplně vhodný.

Insolvence je dnes pro podnikatele strašák zejména proto, že ve chvíli, kdy na sebe podají insolvenční návrh, ztrácí moc nad majetkem firmy a jejich další osud je v rukou soudců a věřitelů. V insolvenčním rejstříku navíc musí výrazně „odhalit karty“ – ve veřejných dokumentech uvádí, co všechno vlastní, kolik dluží svým dodavatelům či bankám, nebo důvody, kvůli nimž podnik zkrachoval.

Šance, že se firmu po dohodě s věřiteli nakonec povede zachránit, je navíc velmi nízká. V insolvenci jde na prvním místě o to, aby věřitelé získali co největší část svých pohledávek zpět, zachování výroby v dané společnosti je až druhořadé.

V čem bude preventivní restrukturalizace jiná? Podle Valáška je hlavní rozdíl v tom, že bude víc neformální a soud do ní na rozdíl od insolvence nemusí vůbec zasahovat. Insolvenci mohou reorganizací řešit pouze firmy s obratem nad 50 milionů korun, s alespoň 50 zaměstnanci nebo ty, které se na tom dohodnou minimálně s 50% věřiteli. V případě preventivní restrukturalizace žádný takový limit není a mají na ni nárok všechny podniky.

Celý článek najdete na: hn.cz

Sdílet