Firem stále krachuje méně než před covidem, experti se obávají, že vlna bankrotů přijde na podzim
1. 7. 2021
V jedné oblasti nicméně její kroky zabraly. I přes klopýtání ekonomiky se podařilo zabránit nekontrolované vlně krachů firem. Nyní ale téměř všechny ochranné bariéry končí.
Poslední červen byl konečný termín, do kterého mohly firmy žádat o mimořádná moratoria, opět se také po roce a čtvrt vrací povinnost zástupců společností podávat na sebe insolvenční návrhy, pokud splňují podmínky úpadku. Experti zatím strmý růst krachů nečekají, ukáže se podle nich až za několik měsíců.
Loňský rok byl co do počtu insolvencí velmi specifický. Zkrachovalých firem nejen že nepřibylo, ale oproti roku 2019 jich v úpadku skončilo dokonce o 13 procent méně – 1053. To je nejnižší číslo od roku 2008. Čerstvá data za první pololetí ukazují mírný růst: v insolvenci skončilo 543 společností, loni to bylo 463. Oproti roku 2019 je to však stále o 10 procent méně.
„Počet insolvenčních návrhů na právnické osoby skutečně meziročně vzrostl, důvodem je ale především nízká srovnávací základna loňského roku. Jinak se ale pořád pohybujeme pod dlouhodobým průměrem,“ říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, s tím, že oproti roku 2019 je počet firem v úpadku stále nižší.
Faktorů, které i přes dlouhý lockdown a částečná omezení výroby tomuto trendu napomohly, bylo hned několik. Někdy se jednalo o přímou finanční pomoc, jindy zase odklad splátek, státní záruky za úvěry či snižování nájemného.
Významnou roli ale hrály také změny v insolvenčním právu. „Na právní straně myslím nejvíce pomohla ta možnost prvotního mimořádného moratoria a ochrana před insolvenčními návrhy,“ říká například insolvenční expert z kanceláře JŠK Tomáš Richter.
Věřitelé, kterým firma dlužila peníze, nesměli podávat návrh na dlužníky do konce loňského srpna. Mimořádné moratorium pak společnosti umožňuje platit jen ty faktury, které jsou nezbytně nutné pro chod podniku. Vstoupily do něj například letecké firmy ČSA a Smartwings.
Tato možnost byla prodloužena a poslední termín pro žádost o moratorium je právě 30. červen. Využilo ho hned několik firem včetně například české pobočky globální skupiny Saurer, která vyrábí stroje pro textilní průmysl.
Podle Bohumila Havla, právníka společnosti PRK Partners, který se podílel i na přípravě insolvenčního zákona nebo na tvorbě nového obchodního zákoníku, bylo velmi důležité, jak k celé věci přistoupili věřitelé. „Ti neměli tendenci insolvenční řízení zahajovat a tlačit tak na dlužníky. Většina z nich se snažila, aby o svého partnera nepřišla,“ říká. To se dá říct například i o bankách, které řadě svých klientů vycházely vstříc. „Nepřišel také řekněme ten predátorský způsob chování věřitelů, kteří by chtěli ze situace těžit a kterého jsme se obávali,“ dodává Havel.
Otázkou zůstává, co bude dál. Podle všech oslovených expertů se dá očekávat, že v následujících měsících počet krachujících společností začne růst. Otázka je jen kdy a o kolik.
„Vládní opatření zajistila, že firmy, které by jinak byly v úpadku, v něm neskončily. To vše nicméně za cenu celospolečenských nákladů a růstu státního dluhu. Otázka bude, zda se tato cena v podobě poškození veřejných financí „vyplatí“ a ve finále budou tyto společnosti zachráněny, či zda se jejich konec jen oddálil,“ říká Richter.
Pokračování článku najdete ZDE.
Sdílet
