Co se konkrétně změnilo v právní úpravě oddlužení?

Insolvenční zákon je účinný od 1. ledna 2008, tj. více jak 12,5 roku. Za tu dobu byl zákon změněn celkem 37x!!!. Poslední změna (novela) nabyla účinnosti 1. června 2019 a výrazným způsobem zasáhla právě do úpravy oddlužení.¹⁾

Tato změna zasáhla do několika oblastí úpravy v insolvenčním zákoně; změnila se některá obecně platná pravidla a zejména se významným způsobem změnila pravidla pro oddlužování. V dalším textu si změny insolvenčního zákona stručně popíšeme. Některé se změn se týkají také zákona o insolvenčních správcích²⁾

Změny insolvenčního zákona se netýkají pouze oddlužení

Některé změny, které jsou účinné od 1. června 2019, se týkají všech insolvenčních řízení, bez ohledu na to, zda jde o oddlužení, konkurs nebo reorganizaci.

1. Změny, které se týkají insolvenčních správců

1.1 Změny insolvenčního zákona, které se netýkají pouze oddlužení

Některé změny, které jsou účinné od 1. června 2019, se týkají všech insolvenčních řízení, bez ohledu na to, zda jde o oddlužení, konkurs nebo reorganizaci. 

1.1.1 Pokud by každý z manželů podal sám na sebe vlastní insolvenční návrh (např. spojený s návrhem na povolení oddlužení), pak by insolvenční soud musel přidělit manželům stejného insolvenčního správce.

1.1.2 Insolvenční správci jsou evidováni v tzv. seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti ČR a který je veřejně přístupný.²⁾ Insolvenční správce musí skutečně sídlit (mít kancelář) na adrese, kterou jako své sídlo uvedl do seznamu správců; jinými slovy – na adrese, kterou si najdete v seznamu správců, musíte správce nebo jeho zaměstnance v úředních hodinách, které si správce stanoví a které lze také nalézt ve veřejně přístupném seznamu insolvenčních správců³⁾, najít. Totéž platí pro provozovny správce.

1.1.3 Insolvenční správce může mít v jednom kraji pouze jednu provozovnu. Pozor – může, ale nemusí. Pokud správce nemá v kraji, kde dlužník bydlí (kde se skutečně trvale zdržuje), provozovnu, nemůže být v tomto kraji ani ustanoven do funkce.

Pro dlužníky to současně znamená, že chce-li správce v jeho sídle nebo v jeho provozovně navštívit, musí dojet do sídla (provozovny) např. přes celý kraj, má-li dlužník bydliště na opačném konci kraje, než je sídlo (provozovna) správce. Do této změny platilo pravidlo „co okres – to jedna možná provozovna správce“. Z pohledu dostupnosti správce pro dlužníky nejde o změnu právě pozitivní.

1.1.4 Správce může zaměstnávat pouze osoby, které mají minimálně maturitu. U soudu může za správce vystupovat pouze ten, kdo má dokončenou vysokou školu v oblasti práva (tj. má před jménem titul Mgr. nebo JUDr.) nebo ekonomie (tj. má před jménem titul Ing.).

1.2 Snížení administrativní zátěže soudů a správců

Pro soudy zejména odpadla povinnost doručovat věřitelům některá rozhodnutí. Dlužníkům bude i nadále doručováno vše podstatné na adresu, kterou soudu sdělí. Soudu bylo umožněno spojit některá rozhodnutí při prohlášení konkursu do jednoho.⁴⁾

1.3. Jiné změny v obecných pravidlech

1.3.1 Nyní jsou upřesněna pravidla pro zpeněžování majetku, který náleží do společného jmění dlužníka a jeho manžela. Pokud by každý z manželů podal svůj vlastní insolvenční návrh, pak by majetek, který patří oběma manželům (majetek patřící do společného jmění manželů) byl zpeněžen v insolvenčním řízení toho z manželů, které bylo zahájeno dříve.⁵⁾

1.3.2 Bude-li v insolvenčním řízení prodáván byt z majetku dlužníka, na kterém vázne tzv. zajištění, tj. zástavní nebo podobné právo²¹⁾, je 1/10 ze získaných peněz použita na případné dluhy spojené s provozem a správou bytu (např. dluh u společenství vlastníků bytových jednotek za úklid, elektřinu ve společných prostorách apod.), novela upřesnila pravidla pro stanovení částky na tyto případné dluhy.⁶⁾

2. Změny v oblasti oddlužení

2.1 Podání návrhu na povolení oddlužení

2.1.1 Dlužníci v některých případech podávali návrh na povolení oddlužení s tím, že zastaví dražbu svého bytu nebo jiné nemovitosti nařízenou soudním exekutorem. Soud doposud musel návrh na povolení oddlužení zveřejnit v insolvenčním rejstříku nejpozději následující den a tím byla nařízená dražba zmařena (zastavena).

Po 1. červnu 2019 má soud na zveřejnění návrhu na povolení oddlužení až 3 dny. Výše zmíněný záměr dlužníka nemusí být úspěšný, nepodá-li dlužník návrh na povolení oddlužení minimálně 4 dny před termínem nařízené dražby bytu nebo jiné nemovitosti.⁷⁾  

2.1.2 Dlužníci byli často „obtěžováni“ osobami, které sami návrh na povolení oddlužení nepodávali, ale pouze sepsání návrhu zajišťovali za pomoci jiných osob (zprostředkovávali sepis návrhů). Tato činnost je nyní výslovně zakázána a porušení zákazu zprostředkovávat sepsání návrhu na povolení oddlužení je přísně pokutováno.⁸⁾  

2.1.3 Návrh na povolení oddlužení nemůže dlužník podávat libovolně opakovaně. Dlužník nemůže podat opakovaně podat návrh na povolení oddlužení:

• nejdříve za 10 let po předchozím úspěšném oddlužení,
• nejdříve za 5 let po předchozím neúspěšném oddlužení (zamítnutí návrhu pro nepoctivý záměr nebo povolení ale následné neschválení oddlužení),
• nejdříve za 3 měsíce, pokud dlužník předchozí návrh na povolení oddlužení vzal zpět.⁹⁾

2.2 Náležitosti návrhu na povolení oddlužení

2.2.1 Dlužník dokládá minulé a budoucí příjmy jen za 12 měsíců zpátky, resp. odhaduje své příjmy jen na 12 měsíců dopředu. Doposud dlužník dokládal příjmy 3 roky zpětně a uváděl výhled na 5 let dopředu.¹⁰⁾

2.2.2 Dlužník již nemusí pracně sestavovat seznam všech svých věřitelů (seznam závazků). Tato náležitost byla u návrhů na povolení oddlužení podaných po 1.červnu 2019 zrušena. Ani poté, co soud rozhodne o úpadku dlužníka a o povolení oddlužení nemusí dlužník insolvenčnímu správci seznam svých věřitelů předkládat.¹¹⁾

2.2.3 Bude-li mít dlužník v úmyslu hradit splátky v rámci oddlužení z daru nebo důchodu, který mu bude přislíben jinou osobou, nemusí k návrhu na povolení oddlužení připojovat darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu s úředně ověřenými podpisy. Postačí, uvede-li v návrhu, že smlouvu o daru nebo o důchodu uzavřel a přesně označí osobu, se kterou takovou smlouvu uzavřel. Text smlouvy soudu předkládat nebude.¹²⁾

2.2.4 Povinnou přílohou návrhu na povolení oddlužení je čestné prohlášení podepsané dlužníkem, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení, že v oddlužení bude řádně platit pohledávky svých věřitelů, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení, že bude plnit všechny povinnosti vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o schválení oddlužení a že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši.¹³⁾

2.2.5 Dlužník může v návrhu na povolení oddlužení požádat soud, aby mu snížil částku, kterou bude ve splátkovém kalendáři platit k rukám správce. Návrh na snížení splátek musí dlužník v návrhu na povolení oddlužení řádně odůvodnit, tj. podrobně popsat, proč by soud měl takové snížení povolit.¹⁴⁾

2.3 Postavení věřitelů a jejich pohledávek v oddlužení

2.3.1 Velkou část dluhů (závazků) představují u většiny dlužníků úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení s plněním pohledávky. U dlužníků, kde k vydání rozhodnutí o úpadku došlo až po 1. červnu 2019, budou pohledávky přihlášené jako úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky uspokojovány jen do výše, která se rovná částce, kterou by dlužník hradil, kdyby se s úhradou neopozdil (tzv. jistina, např. u úvěru částka, kterou si dlužník půjčil).

Jednoduchý příklad:

Dlužník si půjčil 10.000 Kč a nevrátil věřiteli nic, úroky a úroky z prodlení vyšplhaly na částku 30.000 Kč. Celý dluh (40.000 Kč) věřitel přihlásil do řízení, kde se řeší oddlužení dlužníka. Při plnění oddlužení bude dlužník primárně hradit jistinu 10.000 Kč a úroky a úroky z prodlení pouze do výše 10.000 Kč. Úroky a úroky z prodlení nad částku 10.000 Kč (zde je to 20.000 Kč) budou považovány za tzv. podřízené pohledávky a dlužník je bude hradit jen pokud by chtěl dobrovolně uhradit vše dříve jak za 3 roky.¹⁵⁾

2.3.2 Při plnění oddlužení je třeba dodržovat pořadí uspokojování jednotlivých pohledávek. Až do 1. června 2019 nebylo pořadí uspokojování pohledávek při oddlužení zcela jednoznačné. Nyní je pořadí jasně dané:

a) odměna a hotové výdaje insolvenčního správce,

b) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, které vznikly po rozhodnutí o úpadku dlužníka,

c) odměna sepisovatele návrhu na povolení oddlužení, pokud nebyla uhrazena dlužníkem před zahájením insolvenčního řízení,

d) záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce na dobu 6 měsíců¹⁶⁾,

e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, které vznikly před rozhodnutím o úpadku a nejsou uhrazeny (dlužné výživné)

f) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty (např. údržba majetku dlužníka) g) pohledávky věřitelů, kteří se přihlásili do insolvenčního řízení a to poměrně (čím větší pohledávka, tím větší podíl na úhradě), konkrétní poměry stanoví soud v rozhodnutí o schválení oddlužení.¹⁷⁾         

Odpovědnost za dodržení tohoto pořadí nese především insolvenční správce. 

2.3.3 Bude-li mít dlužník dluhy u osoby, která jí pronajímá byt, mohou být tyto dluhy (závazky) dlužníka hrazeny započtením až do chvíle, než soud rozhodne o povolení oddlužení dlužníka¹⁸⁾

2.3.4 V oddlužení dlužník hradí také závazky, které zajišťuje zástavní a podobné právo.¹⁹⁾ Pokud se v průběhu řešení oddlužení nepodaří majetek, na kterém vázne zástavní nebo podobné právo¹⁹⁾ prodat, může být tento majetek na žádost věřitele prodán i po skončení oddlužení.²⁰⁾

2.3.5 I když dlužník úspěšně splní podmínky oddlužení, nebude osvobozen od povinnosti hradit některé závazky (dluhy), které mu vznikly před podáním návrhu na povolení oddlužení. Nově do výčtu těchto dluhů patří i dluhy na výživném podle zákona (zejména výživné na děti)²¹⁾ 

2.4 Způsoby a doba plnění oddlužení

2.4.1.1 Do nedávné doby se oddlužení řešilo

a) splátkovým kalendářem (to mnohem častěji), nebo

b) zpeněžením majetku dlužníka.

Od 1. června 2019 lze oddlužení řešit

a) zpeněžením majetku dlužníka (pokud dlužník nějaký hodnotný majetek vlastní), nebo

b) splátkovým kalendářem se zpeněžením majetku dlužníka (pokud dlužník nějaký hodnotný majetek vlastní).²²⁾

Jinak řečeno – majetek ve vlastnictví dlužníka (pokud dlužník nějaký hodnotný majetek vlastní) bude zpeněžován vždy, bez ohledu na fakt, zda na něm vázne zástavní nebo obdobné právo.¹⁹⁾ 

2.4.1.2 Problém s výpočtem splátek u dlužníků podnikatelů byl vyřešen. U těchto dlužníků se splátky stanovují zhruba takto: nevratná měsíční záloha podle příjmů za poslední zdaňovací období + příp. další splátka podle dokladů a daňového přiznání.²³⁾

2.4.1.3 Bude-li dlužník plnit splátkový kalendář, může v jeho průběhu:

a) jedenkrát požádat o jeho přerušení až na dobu 1 roku

b) jedenkrát požádat o prodloužení lhůty pro splnění splátkového kalendáře až o 6 měsíců.²⁴⁾

2.4.2 Kdy bude oddlužení splněno?

Splněno bude, když:

a) bude dlužníkem uhrazeno 100 % jeho dluhů (vše, co věřitelé přihlásili, tady pravidlo popsané v bodu 3.3.1 neplatí!), které nejsou zajištěny zástavním nebo podobným právem,¹⁹⁾

b) za 3 roky plnění splátkového kalendáře bude dlužníkem splněno 60 % dluhů, které byly v insolvenci věřiteli přihlášeny a které nespadají do kategorie podřízených pohledávek (viz bod 3.3.1 tohoto článku). Tady pravidlo popsané v bodu 3.3.1 platí!

c) po dobu 5 let dlužník neporušil podmínku vynaložit veškeré úsilí a řádně plnil podmínky oddlužení; uhradí-li dlužník za 5 let alespoň 30 % dluhů, které byly v insolvenci věřiteli přihlášeny a které nespadají do kategorie podřízených pohledávek (viz bod 3.3.1 tohoto článku), bude soud vycházet z toho, že dlužník své povinnosti řádně plnil.²⁵⁾

U dlužníků

a) starobních důchodců

b) invalidních důchodců ve 2 a 3 stupni invalidity

je doba 5 let nahrazena dobou 3 let; zde už není žádná podmínka 30 %, prostě a jednoduše tyto skupiny dlužníků musí 3 roky vynakládat veškeré úsilí a řádně plnit podmínky oddlužení.²⁶⁾ 

2.5 Ukončení procesu oddlužení

I když je oddlužení soudem povoleno a následně schváleno, není zcela vyhráno. V průběhu oddlužení musí dlužník plnit povinnosti uložené mu zákonem; zejména řádně pracovat, informovat správce o všech změnách, nezatajit žádný majetek, nedělat nové řádně nesplácené dluhy.

Nově zákon stanovil, že pokud dlužník po 3 měsíce neplatí k rukám správce částku na jeho odměnu, nezaplatil odměnu sepisovateli insolvenčního návrhu anebo neplatí výživné (nikoli dlužné, ale výživné za dobu plnění oddlužení), soud mu schválené oddlužení zruší.²⁷⁾

V případě, že dlužník řádně splní oddlužení a soud vezme tento stav na vědomí svým rozhodnutím, mohou se věřitelé i správce proti tomuto rozhodnutí odvolat, v tomto případě oddlužení a celé insolvenční řízení skončí až odvolání vyřeší odvolací soud.²⁸⁾

Odkazy:

• ¹⁾ změna (novelizace) byla provedena zákonem č. 31/2019 Sb., text insolvenčního zákona, který zohledňuje i tuto poslední velkou úpravu, je možné najít na bezplatných serverech, např. https://www.zakonyprolidi.cz/, https://www.podnikatel.cz/zakony nebo je lze zakoupit v tištěné podobě v knihkupectvích, které vedou právnickou literaturu
• ²⁾ dlužníci mohou podle zákona postupovat až když je zákon účinný, tzn. že je schválen Poslaneckou Sněmovnou, následně Senátem, poté podepsán prezidentem republiky a poté zveřejněn ve Sbírce zákonů, u změny zákona navíc může být stanoveno, od kterého data je změna účinná a zda je možné změněný zákon vztáhnout i na dlužníky, kteří už na sebe insolvenční návrh (návrh na povolení oddlužení) podali
• ³⁾ https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamFiltr.do
• ⁴⁾ § 315 insolvenčního zákona – v případě tzv. nepatrného konkursu na majetek dlužníka jde o možnost spojení rozhodnutí o schválení konečné zprávy a o rozvrhu výtěžku do jednoho usnesení
• ⁵⁾ § 274 insolvenčního zákona
• ⁶⁾ § 298 insolvenčního zákona – 1/10 se bude počítat z čistého výtěžku z prodeje předmětu zajištění
• ⁷⁾ § 101 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona
• ⁸⁾ § 390 odst. 7, § 418j a § 418k insolvenčního zákona
• ⁹⁾ § 395 odst. 3 až 6 insolvenčního zákona
• ¹⁰⁾ § 391 odst. 1 insolvenčního zákona
• ¹¹⁾ § 103, § 104 a § 136 insolvenčního zákona
• ¹²⁾ § 392 odst. 3 insolvenčního zákona
• ¹³⁾ § 392 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona
• ¹⁴⁾ § 391 odst. 2 a § 398 odst. 5 insolvenčního zákona
• ¹⁵⁾ § 172 insolvenčního zákona
• ¹⁶⁾ § 38 odst. 6 insolvenčního zákona
• ¹⁷⁾ § 398 odst. 4 insolvenčního zákona
• ¹⁸⁾ § 140 odst. 2 insolvenčního zákona
• ¹⁹⁾ vedle zástavního práva je to zajištění zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy [viz. § 2 písm. g) insolvenčního zákona]
• ²⁰⁾ § 414 odst. 4 insolvenčního zákona
• ²¹⁾ § 416 odst. 2 insolvenčního zákona
• ²²⁾ § 398 insolvenčního zákona
• ²³⁾ § 398b insolvenčního zákona
• ²⁴⁾ § 412b odst. 1 insolvenčního zákona
• ²⁵⁾ § 412a odst. 1 insolvenčního zákona
• ²⁶⁾ § 412a odst. 4 insolvenčního zákona; bude-li prezidentem republiky podepsána novela insolvenčního zákona zmíněná v bodu 1. tohoto článku [viz odkaz č. 4)], budou mít stejný režim také dlužníci, kterým alespoň 2/3 dluhů vznikly před 18 rokem věku
• ²⁷⁾ § 418 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona
• ²⁸⁾ § 413 odst. 1 insolvenčního zákona