Anketa: Co bylo událostí v justici za rok 2021?

Zatímco loňské tradiční anketě České justice o událost roku v justici dominovaly události kolem pandemie Covid-19, letos se osobnosti na společné události neshodly.

Zazněl výběr nové soudkyně Evropského soudu pro lidská práva, akce Milostivé léto pro lidi v dluhové pasti nebo schválení novely zákona o soudech a soudcích. Událostí za naší redakci je rozhodně i nástup nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS.

 

Pavel Blažek (ODS), ministr spravedlnosti
V české justici se toho v roce 2021 událo tolik! Nejsem si jistý, že odpovědně dokážu vybrat jen jednu záležitost. Tak mi dovolte dovnitř justice poděkovat. Poděkovat za to, že i přes nastalou epidemickou situaci vše funguje a to přece není málo.

Marie Benešová, exministryně spravedlnosti
Je velmi obtížné vybrat jednu událost, v justici se tzv. pořád něco děje. Jsem ale ráda za to, že se podařil výběr a celý proces uvedení do funkce nové soudkyně Evropského soudu pro lidská práva. S tím byla obrovská práce i co do ohlídání transparentnosti a dodržení lhůty.

Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu
Z mého pohledu byl událostí roku v justici rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu z 16. března 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, který v nejrychlejším možném čase sjednotil rozhodovací praxi soudů po celé České republice, když konstatoval, že pro použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahujícího se k trestným činům krádeže spáchaným za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí – za kterou lze považovat i pandemii koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19. Nestačí tedy, aby existovala pouze souvislost daná tím, že ke krádeži došlo v době, kdy platil vládou vyhlášený nouzový stav.

Důležitost toho rozsudku spočívá mimo jiné v tom, že soudy nižších stupňů až do jeho vydání rozhodovaly o aplikaci § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku rozdílně. Připomínám, že se jednalo o medializované případy drobných krádeží například pečiva, čokolády anebo kávy, za které, pokud šlo o recidivu, byli pachatelé nezřídka odsouzeni k trestům odnětí svobody v trestních sazbách od 2 do 8 let. I když velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu zareagoval velmi rychle, přesto nižší soudy do doby, než byl tento rozsudek vydán, rozhodly nespravedlivě přísně v desítkách případů. Až v následujících měsících jsme z podání evidovaných naší podatelnou získali konkrétní představu o tom, kolik takových rozsudků bylo. Konkrétně jsme do těchto chvil zaznamenali podání více než 70 dovolání a 80 stížností pro porušení zákona, jejichž podstatou je právě podezření na nespravedlivé odsouzení podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v rozporu s uvedeným judikátem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. Ministerstvo spravedlnosti přitom ještě nyní posuzuje dalších více než 140 podnětů od odsouzených a dá se předpokládat, že desítky stížností pro porušení zákona tak ještě podá nový ministr spravedlnosti. Můžeme jen spekulovat, jak by tyto počty narostly, pokud by velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu vydal předmětný rozsudek o několik měsíců později nebo by jej vůbec nevydal.

Nesmím zapomenout také na to, že popsaná situace ukázala i na pružnost zákonodárců. Ti na základě podnětu soudců Nejvyššího soudu schválili právě kvůli výše nastíněnému problému v řádech několika málo měsíců dílčí novelu trestního řádu, která celý proces řízení o stížnostech pro porušení zákona u Nejvyššího soudu podstatně zjednodušuje a urychluje tím, že se může namísto veřejného projednávání této agendy v soudní síni rozhodnout v neveřejných zasedáních.

Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva
Jedním z největších právních i politických problémů České republiky jsou dluhové pasti a obchod s chudobou. Dlouhá léta se stát nestaral o lichvářské praktiky, souběhem několika pravidel způsobil nesmyslné dluhy na nákladech spojených s vymáháním bagatelních pohledávek. Oceňuji proto letošní iniciativu Milostivé léto, umožňující lidem, aby se svých dluhů zbavili. Myslím, že by to měl být námět i pro soudce a soudkyně, aby i oni přispěli, třeba tím, že budou lépe kontrolovat zákonnost navrhovaných platebních rozkazů a nebudou je vydávat vůči řádně nezastoupeným dětem nebo s takovými úroky, které z pohledu dobrých mravů či ústavnosti neobstojí. A také, že budou zastavovat exekuce, které jsou s ohledem na výši příslušenství neústavní.

Robert Němec, předseda České advokátní komory
Viděno ryze advokátní optikou za nejvýznamnější legislativní počin končícího roku považuji zrušení povodňové daně v advokátním tarifu, tedy ve vyhlášce č. 406/2021 Sb. Ta ve své původní první podobě spatřila světlo světa po povodních v roce 1997 a měla být dočasná. Jenže jak je to s dočasností v našich zeměpisných šířkách, dobře víme. Takže v letech 2002 a posléze 2010 ještě vzrostla, aby se opět po povodních v roce 2013 ustálila „jen“ na dvacetiprocentním snížení původního advokátního tarifu.

Přestože si advokacie bezesporu zaslouží advokátní tarif zcela nový (minimálně s ohledem na inflaci) a dlouho o něm s Ministerstvem spravedlnosti ČR jedná, v problematickém roce 2021 bylo zrušení alespoň povodňové daně maximum možného, čeho se dalo dosáhnout.
Zatím ale jde, jak to pojmenoval předchozí předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek, „jen svým způsobem o resuscitaci původního stavu“, takže bude na našem současném představenstvu, aby o novém tarifu znovu jednalo a podařilo se mu jeho rekodifikaci dotáhnout do úspěšného konce.

 

Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS
Kromě jarního pokusu Pavla Rychetského zachránit zrušením částí volebního zákona levicové strany, který nevyšel, a levice byla ve volbách zcela marginalizována, bylo nejdůležitější rozhodováni Nejvyššího správního soudu na základě pandemického zákona a vládních opatřeních. Alespoň trochu vracelo ČR do režimu právního státu.

Kdo další rok 2021 zhodnotil?

Václav Čapka, předseda Vrchního soudu v Olomouci

Martina Flanderová, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích

Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě

Libor Vávra, prezident Soudcovské unie

Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů

Tomáš Valášek, ředitel Insolvence 2008

Přečtěte si na České justici.

Sdílet