Anketa: Co bylo událostí v justici pro rok 2023?

Personální obměna Ústavního soudu novým prezidentem Petrem Pavlem byla jednoznačně událostí v tuzemské justici za uplynulý rok. Myslí si to většina osobností, které Česká justice v již tradiční anketě oslovila. Přestože podle respondentů celý proces občas budil rozpaky, nakonec vedl k dobrému výsledku.

Velkým tématem je také odměňování justičních administrativy. Obě události zároveň mohou opanovat témata v justici i v roce 2024.

Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
Událostí roku 2023 v justici byla personální obměna Ústavního soudu. Z části se stalo, co mnozí očekávali a co lze považovat za logické a „přirozené“ – předsedou Ústavního soudu je Josef Baxa, jeho soudcem Zdeněk Kühn. Další tři nominace, Jan Wintr, Daniela Zemanová a Veronika Křesťanová, insidery nepřekvapily, ale nebyly už tak samozřejmé jako jména Baxa a Kühn. A objevila se i kvalitní jména, která by si před rokem nejspíše tipl málokdo – Kateřina Ronovská, jež se stala i místopředsedkyní soudu, a Lucie Dolanská Bányaiová. První část asi nejdůležitější personální pravomoci, kterou prezident republiky Petr Pavel v tomto svém mandátu uplatní, zvládl nakonec úspěšně, a nic na tom nemění ani určité peripetie, které nominační proces provázely.

Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka Foto: Radek Čepelák

Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu
V roce 2023 si připomněl Nejvyšší soud třicet let své novodobé existence, a proto nelze odpovědět jinak než že právě pořádání mezinárodní konference, která se při této příležitosti konala ve dnech 14.-15. září, byla z mého pohledu jednou z hlavních událostí v justici. Na konferenci vystoupili nejvýznamnější zástupci evropské justice v čele s předsedou Soudního dvora Evropské unie Koenem Lenaertsem, předsedkyní Nejvyššího soudu Nizozemska Dineke de Groot a předsedou Nejvyššího soudu Finska Tatu Leppänenem, kteří se podělili o svůj pohled na roli nejvyšších soudů při poskytování účinné právní ochrany.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy
Foto: Nejvyšší soud

Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze
Za jednu z nejdůležitějších událostí minulého roku jednoznačně považuji úspěšné vyjednávání zástupců justice s Ministerstvem financí o platových poměrech zaměstnanců soudu. Výsledek této dohody byl velmi důležitým a opravdu potřebným signálem pro dlouhodobě podhodnocený administrativní personál justice, který musí vědět, že na něj vedení soudů nezapomnělo. Doufejme, že se stane i určitým precedentem pro emancipaci justice při vyjednávání střednědobých a dlouhodobých potřeb soudnictví. Další nepřehlédnutelné, avšak přirozeně očekávané změny spočívaly v zásadní personální obměně Ústavního soudu a výběru jeho nových představitelů.

Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl Foto: archiv

Robert Němec, předseda České advokátní komory
Do justiční historie se rok 2023 podle mého názoru zapíše způsobem výběru ústavních soudců. Snaha o jeho transparentnost je chvályhodná, a i přes určité počáteční porodní bolesti vedla nakonec k dobrému výsledku. Rozhodně vítám prozatím alespoň první advokátku, která byla v prosinci k Ústavnímu soudu jmenována. Pevně věřím, že jen u jednoho „advokátního“ jmenování nezůstane a v příštím roce přibydou další.

Už se budu opakovat, ale jsem hluboce přesvědčen, že pro kvalitní fungování Ústavního soudu je širší zastoupení advokátů a advokátek z praxe naprosto nezbytné a v zahraničí je zcela běžné. Zejména, má-li být Ústavní soud nejen uvážlivým strážcem hodnot demokratického právního státu, ochráncem základních práv a svobod, ale má-li i pomáhat zachovávat důvěru jednotlivých občanů v právo, pak advokáti jsou těmi, kteří nikdy nezapomínají pro les vidět jednotlivé stromy, pokud to mohu takto obrazně vyjádřit.

Předseda České advokátní komory Robert Němec Foto: ČAK

Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva
Velký senát  Evropského soudu pro lidská práva v červnu 2023 napravil vadné rozhodnutí jednoho ze svých senátů a potvrdil souladnost českého kárného řízení proti exekutorům s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod v případu Grosam proti České republice (rozhodnutí č. 19750/13 z 1. 6. 2023; národním soudcem za Českou republiku byl v té věci Pavel Simon). Na toto rozhodnutí navazuje i další výborové rozhodnutí ESLP ve věci Usnul proti České republice (č. 31399/14) z října 2023.

Soud rozhodl, že podle českého práva kárné řízení proti exekutorovi nezahrnuje rozhodování o „trestním obvinění“ ve smyslu článku 6 odstavec 1 Úmluvy, a proto toto řízení nevyžaduje dvoustupňovost řízení. Kárné řízení proti exekutorům, a tedy i soudcům a státním zástupcům, neporušuje Úmluvu a z pohledu ESLP tedy není třeba provádět změny v této oblasti. Čeká republika by se spíše mohla zaměřit na větší ochranu práv obětí v trestním řízení (což v roce 2023 potvrdila zejména  judikatura českého Ústavního soudu). I ESLP na to poukázal v případě V. proti České republice (rozsudek č. 26074/18 z prosince 2023).

Soudkyně Kateřina Šimáčková Foto: Evropský soud pro lidská práva

Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
Nové obsazení významné části Ústavního soudu a charakter celého procesu výběru je asi zásadním tématem v justici pro tento rok. Krok pana prezidenta, který oslovil celou řadu subjektů s žádostí o nominace vhodných kandidátů a následný výběr jím jmenovaným panelem až po nebývale tvrdou diskusi senátorů nad některými kandidáty, to vše jsme v rámci soudnictví debatovali častěji, než kdy jindy.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra na kongresu Právní prostor v Seči
Foto: Kongres Právní prostor

Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě
Nemohu jinak, než za „událost roku“ označit letošní uplatnění úsporných opatření na justici pro rok 2024. Justice je oblastí dlouhodobě podfinancovanou. Obávám se, že uplatnění aktuálních úsporných opatření v justici a jejich dopad v roce 2024 představuje překročení pomyslného prahu udržitelnosti fungování zejména soudnictví v současných parametrech.

Předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008
V oblasti insolvenčního práva považuji za hlavní událost roku přijetí zákona o preventivní restrukturalizaci, díky kterému firmy získaly novou možnost, jak se zbavit dluhů, aniž by musely vyhlašovat úpadek. Jde o jistou formu ekonomického restartu, kdy preventivní restrukturalizace umožňuje podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat. Nevzdávají se tak kormidla vedení společnosti a mohou se na řešení problémů domluvit s vybranou skupinou věřitelů. Zároveň nezískají ani cejch firmy v insolvenci, kdy podáním insolvenčního návrhu ztrácejí podnikatelé moc nad majetkem firmy a jejich další osud je v rukou soudců a věřitelů. Preventivní restrukturalizace je naopak víc neformální a soud do ní na rozdíl od insolvence nemusí vůbec zasahovat. 

Ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek Foto: Insolvence 2008

Radim Neubauer, prezident Notářské komory
Podle mého názoru byla událostí v justici v roce 2023 obnova podstatné části soudců Ústavního soudu i jeho předsedy, a to i z pohledu historicky první možnosti profesních komor a jednotlivých článků justice doporučit prezidentovi republiky své kandidáty. Významná v tomto směru byla i pozornost, jaká byla některým kandidátům ze strany médií věnována a její vliv na vlastní schvalovací proces. Celkově však proces výběru ústavních soudců působí poněkud rozpačitým dojmem.

Radim Neubauer, prezident Notářské komory. Foto: Notářská komora


Autor: Eva Paseková

Celý článek najdete na: ceska-justice.cz

Sdílet