Zhruba ze 17 tisíc firem, které od začátku roku 2008 až do předloňského léta zamířily do insolvence, se z problémů díky reorganizaci dostalo jen 89 podnikatelů. Šéfové společností se insolvence bojí a své těžkosti tak často začínají řešit až ve chvíli, kdy už je pozdě. Podle expertů dokonce až tři roky poté, kdy se podle ekonomických výsledků jejich firma dostala do úpadku.

V porovnání aktuálních čísel s těmi, které přineslo první čtvrtletí loňského roku, se snížil počet insolvenčních návrhů o 8 %. Jednu z hlavních příčin představují vzrůstající nezabavitelné částky, jejichž základní výše se během dvou let zvýšila o 5 765 korun. Kvůli tomu podle ředitele společnosti Insolvence 2008 Tomáše Valáška přestává oddlužení plnit svoji roli. Trend by mohla zvrátit novela insolvenčního zákona, k jejímuž návrhu však mají odborníci řadu připomínek.

„Odborníci se obávají papírování, které dlužníci nebudou zvládat. Množství byrokracie v návrhu jde naprosto proti modernímu pojetí procesu, sdělil dokonce jeden z insolvenčních soudců. A já dodávám, že předložená novela zcela opomíjí digitalizaci styku mezi dlužníkem a insolvenčním správcem, kterou Ministerstvo spravedlnosti avizovalo již v červenci 2021. Přitom náklady na dojíždění za dlužníky raketově rostou."

Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.

Za uplynulých sedm měsíců letošního roku vyhlásilo bankrot celkem 416 obchodních společností, 3 201 živnostníků a 8 348 fyzických osob. Ve všech kategoriích je letošní počet vyhlášených bankrotů nižší než za stejné období minulého roku.

Podniky vlivem zdražování a konfliktu na Ukrajině zpomalují investiční aktivitu a tlumí plány na rozšiřování činnosti. Pokud už firmy a podnikatelé investují, tak zejména do inovací a energetických úspor. Vyplývá to z výsledků ČSOB Indexu očekávání firem.

Celkový dluh obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard.

Video vytvořené odborem insolvenčním a soudních znalců MSp.