Uspokojování pohledávek společenství vlastníků jednotek v insolvenčním řízení po 1. 12. 2017 (4. díl)

3.8.  Má být v rozsahu uspokojení Pohledávky SVJ z výtěžku zpeněžení jednotky tato pohledávka (v původní výši) nadále uspokojována plněním splátkového kalendáře?

Další z řady výkladových problémů, způsobených novelou ust. § 298 insolvenčního zákona (kolik jich může přinést jedna drobná změna jednoho paragrafu…) bude mít zřejmě původ v situaci, kdy nezajištěná Pohledávka SVJ bude v oddlužení uspokojována plněním splátkového kalendáře.

Otázka zní: Je-li splátkovým kalendářem uspokojována Pohledávka SVJ 100 000 Kč a je-li postupem podle novely tato pohledávka z výtěžku zpeněžení zajištěné jednotky uspokojena částkou 30 000 Kč, tak

·       sníží se plněním splátkového kalendáře uspokojovaná Pohledávka SVJ na 70 000 Kč ke dni 1. splátky (jako by pohledávka SVJ od počátku činila 70 000 Kč; jiný okamžik by činil míru uspokojení nezajištěných pohledávek ostatních věřitelů i šanci dlužníka na splnění 30% hranice závislou na rychlosti uspokojení Pohledávky SVJ z výtěžku zpeněžení jednotky; SVJ by fakticky mohlo zvýšit procento uspokojení své pohledávky v insolvenčním řízení tím, že podá námitky proti správcově návrhu a následně i odvolání proti usnesení soudu o vydání výtěžku zpeněžení jednotky), anebo

·       sníží se plněním splátkového kalendáře uspokojovaná Pohledávka SVJ na 70 000 Kč ode dne uspokojení částky 30 000 Kč, nebo

·       se toto uspokojení ve splátkovém kalendáři nijak neprojeví (nadále je uspokojována pohledávka SVJ ve výši 100 000 Kč)?

První variantu je třeba odmítnout jistě, není pro ni žádného rozumného důvodu (s výjimkou výše naznačenou); takovým důvodem není ani zásada pari passu, neboť ust. § 5 písm. b) insolvenčního zákona výslovně pojednává o rovných možnostech věřitelů v situaci, kdy mají stejné nebo obdobné postavení. Novelizací se však ze skupiny nepodmíněných nezajištěných nepodřízených pohledávek vyčlenila Pohledávka SVJ, která nyní tvoří nikoliv množinu s řečenými pohledávkami, ale v jistém smyslu podmnožinu ovládanou vlastnými pravidly, resp. výjimkami z obecných pravidel pro řečené pohledávky.

Druhá varianta je výkladově lákavá, a to za použití ust. § 186 insolvenčního zákona[25], jehož výklad (spíše však varianty výkladu[26]) by si jistě zasluhovaly samostatný rozbor. Pro potřeby tohoto příspěvku je však dle mého mínění postačující důraz na sousloví „zanikla jiným způsobem“. Při absenci vysvětlení v důvodové zprávě a při absenci judikatury mám za to, že tím se má na mysli minimálně to, že zanikla mimo předmětné insolvenční řízení. Proto se neukončuje účast nezajištěných věřitelů po splnění částečného rozvrhu, proto se neukončuje účast nezajištěných věřitelů po každém plnění v rámci oddlužení PSK, proto se neukončuje účast zajištěného věřitele v rozsahu splnění jeho pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy (ten ani nemá povinnost brát svoji pohledávku v uspokojené části zpět) a ze stejného důvodu by se neměla ukončovat účast SVJ v rozsahu splnění jeho pohledávky z výtěžku zpeněžení zajištěné jednotky. Uvědomuji si slabinu této konstrukce – zajištěný věřitel v rozsahu uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění nevstupuje do rozvrhu…

Osobně se kloním ke třetí variantě, tedy že uspokojení Pohledávky SVJ z výtěžku zpeněžení jednotky nemá vliv na výši Pohledávky SVJ uspokojované plněním splátkového kalendáře s tím, že je nezbytné, aby insolvenční správce hlídal výši uspokojení Pohledávky SVJ, kterému se v souhrnu nesmí dostat vyššího uspokojení na předúpadkovou pohledávku, než je 100 % její zjištěné výše (na konci oddlužení PSK tak insolvenční správce podá informaci, že nezajištěné pohledávky byly např. uspokojeny z 50 % a Pohledávka SVJ nadto částkou 10 000 Kč, tedy ze 60 %).

4.     Návrh na vydání výtěžku zpeněžení jednotky zajištěnému věřiteli a SVJ

Na základě shora uvedených východisek se pokusím o nástin početní části návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení jednotky zajištěnému věřiteli a SVJ (pro písm. b, c, d, g, v členění „výše pohledávky“ / „výše uspokojení“):

 

a)   

výtěžek zpeněžení jednotky

 

1 000 000 Kč

 

b)  

náklady spojené se zpeněžením

50 000 Kč

50 000 Kč

(5 %)

c)   

náklady spojené se správou

(poúpadková pohledávka SVJ)

100 000 Kč

100 000 Kč

(10 %)

d)  

předúpadková pohledávka SVJ

200 000 Kč

100 000 Kč

(10 %)

e)   

odměna insolvenčního správce za uspokojení předúpadkové pohledávky SVJ[27], [28]

(dle ust. § 1 odst. 3 Vyhlášky)

 

25 000 Kč

 

 

daň z přidané hodnoty k odměně insolvenčního správce

 

5 250 Kč

 

f)    

odměna insolvenčního správce z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli

(dle ust. § 1 odst. 2 Vyhlášky)

 

64 777 Kč

 

 

daň z přidané hodnoty k odměně insolvenčního správce

 

13 603 Kč

 

g)  

čistý výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěnému věřiteli

1 000 000 Kč

641 370 Kč

 

Bude-li se odměna insolvenčního správce za uspokojení předúpadkové pohledávky SVJ počítat zprostředkovaně podle ust. § 1 odst. 2 Vyhlášky (tedy shodně jako za uspokojení samotného zajištněného věřitele), bude postačovat uvádět jen jeden (klasický) výpočet odměny, totiž (a – b – c) * 9 %, jen v odůvodnění výpočtu se uvednou důvody.

Bude-li se odměna insolvenčního správce za uspokojení předúpadkové Pohledávky SVJ počítat podle ust. § 1 odst. 3 Vyhlášky, bude výpočet celkové odměny dvojí:

·       Za uspokojení Pohledávky SVJ: (d * 25 %)

·       Za uspokojení zajištěné pohledávky: [(a – b – c – d – e) * 9 %]

Mám za to, že v daném případě se nebude ve vztahu k odměně za uspokojení Pohledávky SVJ aplikovat ust. § 1 odst. 1 druhé věty Vyhlášky[29], neboť by to fakticky znamenalo dvojí výpočet odměny z jedné vydávané částky.

Uplatní se při podávání námitek (§ 298 odst. 3 insolvenčního zákona) a odvolání (§ 298 odst. 7 insolvenčního zákona) u SVJ stejný režim (mj. i aktivní legitimace) jako u zajištěného věřitele, nebo jako u ostatních věřitelů?

Prvnímu by napovídal výklad teleologický, druhému pak výklad jazykový.

Ponechám-li stranou, že judikatura dovodila aktivní legitimaci zajištěného věřitele k podání odvolání proti usnesení o vydání výtěžku zpeněžení zástavy jen při předchozím podání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zástavy[30], a tedy že fakticky srovnala možnosti zajištěných i ostatních věřitelů při brojení proti návrhu a usnesení, tak mám za to, že pro SVJ se uplatní režim jako pro ostatní věřitele (než zajištěné). Tedy SVJ má možnost podávání námitek, což je nezbytným předpokladem pro založení aktivní legitimace k podání odvolání.

5.     Závěrem

Od 1.12.2017 má SVJ privilegované postavení při uspokojování svých Pohledávek, a to z výtěžku zpeněžení jednotky, je-li tato předmětem zajištění (není-li, tak SVJ toto své postavení nemá; až si toto SVJ / zákonodárce uvědomí, tak si dovoluji předvídat další novelizaci).

SVJ má v takovém případě právo na uspokojení své nepodmíněné nezajištěné předúpadkové Pohledávky do výše 10 % hrubého výtěžku zpeněžení jednotky (z ceny zaplacené za zpeněženou jednotku). Náklady na správu a zpeněžení jednotky a odměna, náhrada hotových výdajů a k nim náležející DPH se do 10% limitu nezapočítávají (fakticky je tak nad rámec 10 % nese cele zajištěný věřitel). SVJ nemá právo dávat pokyny ke správě a zpeněžení zajištněé jednotky.

Poúpadková Pohledávka SVJ se uspokojuje v zásadě a zpravidla v plné výši jako pohledávka spojená se správou jednotky dle ust. § 298 odst. 2, příp. ust. § 305 odst. 2 insolvenčního zákona (na uvedené nemá novela vliv).

SVJ musí předúpadkovou Pohledávku řádně a včas přihlásit a tato pohledávka musí být zjištěna; poúpadková Pohledávka musí být řádně a včas uplatněna u osoby s dispozičním oprávněním. Jinak je uspokojovat nelze.

Otázka práva insolvenčního správce na odměnu za uspokojení Pohledávky SVJ, případně její výše, jakož i otázka, zda má ve splátkovém kalendáři (v distribučním schématu) nadále zůstávat původní zjištěná výše předúpadkové Pohledávky SVJ, nebo má být snížena o uspokojenou část ze zpeněžení jednotky, zůstává otevřená. Osobně se kloním k tomu, že insolvenční správce má nárok na odměnu podle ust. § 1 odst. 3 Vyhlášky (25 %) a že se uspokojení Pohledávky SVJ z výtěžku zpeněžení jednotky ve splátkovém kalendáři nijak neprojeví, nadále je plněním splátkového kalendáře uspokojována pohledávka SVJ ve zjištěné výši, toliko je nutné, aby insolvenční správce hlídal absolutní výši jejího uspokojení, která nesmí přesáhnout 100 % její zjištěné výše (poté insolvenční správce předloží návrh změny distribučního schématu, kde již pohledávka SVJ nebude nadále zahrnuta, SVJ může brojit námitkami dle ust. § 398a insolvenčního zákona).

Na počátku mého záměru při psaní toho příspěvku jsem měl na mysli dvě (údajně) sporné otázky související s novelou ust. § 298 insolvenčního zákona, na něž jsem měl jasné odpovědi. Po napsání tohoto příspěvku vnímám množství (skutečně) sporných otázek jako nikoliv malé, jistě větší, než původní dvě (u nichž si mimochodem odpovědí již také nejsem jist). Čas a vývoj budoucí judikatury ukáží odpovědi na sporné otázky, doufejme, že ten čas bude co možná nejkratší.

Úplný závěrem si dovoluji poděkovat insolvenčnímu správci PhDr. Pavlu Körnerovi, PhD., za četné a podnětné rady, připomínky a zpětné vazby při vzniku tohoto příspěvku.

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

soudce Krajského soudu v Praze a

člen SVJ (troufám si tvrdit, že to na mé stanovisko nemá vliv)

—————————————————————————————————————————–

[25]     Jestliže pohledávka přihlášeného věřitele byla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem a přihlášený věřitel nevzal přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, insolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízení ukončí rozhodnutím… (§ 186 odst. 1 insolvenčního zákona).

[26]     Má například v oddlužení PSK věřitel brát částečně zpět svoji pohledávku každý měsíc (tedy nejméně šedesátkrát) poté, co jí pravidelnou měsíční splátku uspokojí dlužníkův spoludlužník? Ručitel? Který je rovněž v oddlužení PSK? Pokud tak neučiní, má být jeho účast ukončena podle ust. § 186 insolvenčního zákona? Má se v takovém případě spoludlužník či ručitel vyzývat podle ust. § 184 odst. 3 insolvenčního zákona, tedy má se rozhodnout o jeho vstupu do řízení namísto původního věřitele? Šedesátkrát? Bude-li pěti spoludlužníkům rovněž schváleno oddlužení PSK? …?

[27]     Výše jsem se zavázal, že se nebudu ani pokoušet o stanovisko, zda insolvenčnímu správci z výtěžku zpeněžení jednotky vydávaného SVJ odměna náleží či nikoli, event. v jaké výši mu náleží; pro účel nyní uváděného ilustrativního výpočtu jsem zvolil jen jednu z variant, dle textu Vyhlášky nejpravděpodobnější.

[28]     Pro dále uvedené vzorce výpočtů odměny budu pro zjednodušení vycházet vždy z 1. pásma (9 % / 25 %).

[29]     „Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce.“

[30]    Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.1.2015, sen.zn. 3 VSPH 1502/2014

Sdílet článek: