Uspokojování pohledávek společenství vlastníků jednotek v insolvenčním řízení po 1. 12. 2017 (3. díl)

3.2.  Musí být Pohledávka SVJ uplatněna (jakým způsobem)?

V insolvenčním řízení lze uspokojit jen pohledávky řádně a včas uplatněné (viz výše), což výslovně platí i pro Pohledávku SVJ (§ 298 odst. 8 insolvenčního zákona).  


Jak již bylo uvedeno výše, tak Pohledávky SVJ se uplatňují:

·       poúpadkové: u osoby s dispozičním oprávněním.

Jednotka není předmětem zajištění: Tuto Pohledávku SVJ lze uplatnit nejpozději do předložení konečné zprávy, resp. při současném podání námitek do skončení lhůty k jejich podání (možnost pozdějšího uplatnění je spíše teoretická, nebudu se jí proto zabývat).  

Jednotka je předmětem zajištění: Tuto Pohledávku SVJ lze uplatnit nejpozději do návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení jednotky zajištenému věřiteli, resp. při současném podání námitek do skončení lhůty k jejich podání (možnost pozdějšího uplatnění je rovněž spíše teoretická, nebudu se jí proto zabývat). 

Na tyto pohledávky nemá novela dle mého mínění žádný vliv, nebudu se jim tak více věnovat.

·       předúpadkové: přihláškou pohledávky.

Tuto Pohledávku SVJ lze uplatnit jen přihláškou, a to nejpozději do skončení lhůty pro podání přihlášek stanovené v rozhodnutí o úpadku.

Mám proto za to, že pokud jde o předúpadkové nezajištěné Pohledávky SVJ (a jen těch se týká novelizace), lze v režimu ust. § 298 insolvenčního zákona uspokojit jen ty, jež byly řádně a včas přihlášeny, přezkoumány a zjištěny. Oporu pro odlišné stanovisko nedává žádné z ustanovení insolvenčního zákona.

Neplatí tak teze, že by se uspokojovaly i předúpadkové Pohledávky SVJ, které řádně a včas přihlášeny nebyly (že by ust. § 298 odst. 2 bylo speciálním k ust. § 173 insolvenčního zákona).

3.3.  Počítá se 10 % z hrubého, nebo čistého výtěžku zpeněžení jednotky?

Ust. § 298 odst. 8 i.f. insolvenčního zákona výslovně uvádí, že Pohledávka SVJ se uspokojuje „do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení“, tedy hrubého výtěžku zpeněžení jednotky[18].

Jinými slovy mám za to, že činí-li:

·       výtěžek zpeněžení jednotky

1 000 000 Kč

 

·       náklady na dražbu

50 000 Kč

 

·       náklady na správu v podobě daně z nemovitých věcí

5 000 Kč

 

·       poúpadková Pohledávka SVJ

200 000 Kč

 

·       odměna a náhrada hotových výdajů insovlenčního správce

100 000 Kč

 

(jen příklad; k odměně viz dále)

·       předúpadková Pohledávka SVJ 200 000 Kč

100 000 Kč

 

(maximální výše 10 % z hrubého výtěžku zpeněžení, nikoliv 10 % z čistého výtěžku
zpeněžení: 64 500 Kč)

pak:

 

·       k vydání zajištěnému věřiteli

545 000 Kč

 

3.4.  Náleží insolvenčnímu správci z částky vydávané SVJ odměna?

V souvislosti s novelou nebylo ve vztahu k odměně insolvenčního správce dotčeno žádné z ustanovení insolvenčního zákona ani Vyhlášky[19].

Za uspokojení poúpadkové Pohledávky SVJ odměna insolvenčnímu správci nenáleží (stejně jako u ostatních zapodstatových pohledávek).

Za uspokojení předúpadkové nezajištěné Pohledávky SVJ uspokojované podle ust. § 298 odst. 8 insolvenčního zákona přichází v úvahu několik variant:

·       „25 %“ – ust. § 1 odst. 3 Vyhlášky: této variantě nasvědčuje doslovné znění citovnaého ustanovení („odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele“); připomínám, že novelou nebylo nakonec zákonné zástavní právo zřízeno.

·       „9 %“ – ust. § 1 odst. 2 Vyhlášky: tedy stejně jako u zajištěného věřitele.

·       „0 %“ – ? – snad stejně jako u hyperochy z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění vydávané v oddlužení PSK dlužníkovi (v daném případě však v postavení věřitele pohledávky z hyperochy), kde judikatura dovodila, že správci za jeho činnost a námahu při realizované správě a zpeněžení odměna nenáleží[20].

·       „? %“ – ust. § 5 Vyhlášky.

Protože při odhadování způsobů výpočtu odměny insolvenčního správce se pravidelně (prakticky bezvýjimečně) mýlím a neodhaduji správně budoucí judikatorní vývoj, tak si dovolím ani nenaznačovat, která z uvedených variant by měla být správná; budoucí judikatorní vývoj ukáže.

Pokud insolvenčnímu správci nějaká odměna náleží (a alespoň potud si dovolím odhadovat, že náleží), tak vyvstává další problém s ní související, totiž:

·       je odměna s DPH zahrnuta v 10% limitu dle ust. § 298 odst. 8 insolvenčního zákona (SVJ ji tak nese ze svého), nebo

·       se odměna s DPH z výtěžku zpeněžení odečítá nad rámec uvedných 10 % (pak ji ze svého nese zajištěný věřitel)?

Kloním se k druhé variantě, na níž lze usuzovat

-        z doslovného znění ust. § 298 odst. 8 insolvenčního zákona (10 % má tvořit Pohledávka SVJ, nikoliv též odměna) i

-        ze srovnání s uspokojením zajištěného věřitele dle ust. § 298 odst. 2 insolvenčního zákona (výtěžek vydávaný zajištěnému věřiteli je zde naopak výslovně o odměnu snížen – s výjimkou 100% uspokojení všech pohledávek vyčtených v ctiovaném ustanovení[21]).

3.5.  Může SVJ dávat pokyny ke správě a zpeněžení zajištěné jednotky?

Jazykový výklad ust. § 230 odst. 2[22] a ust. § 293 odst. 1[23] insolvenčního zákona dává celkem jednoznačnou odpověď, že SVJ nemůže dávat pokyny ke správě a zpeněžení zajištěné jednotky. Stejnému napovídá i závěr uvedený dále v bodě 3.6., že SVJ nenese náklady na správu a zpeněžení zajištěné jednotky (práva mají vyplývat z povinností a jejich plnění).

Opačnému výkladu by mohl napovídat výklad teleologický – smyslem dávání pokynů k řádné správě a ke zpeněžení zástavy je co nejvyšší uspokojení zajištěné pohledávky (tedy co nejvyšší cena za zpeněžení zástavy). Tento zájem je totožný pro SVJ i zajištěného věřitele. Uvedený výklad se však dle mého názoru nemůže prosadit, neboť již samotné přiznání práva na uspokojení nezajištěné Pohledávky SVJ z výtěžku zpeněžení zajištěné jednotky je výjimkou z pravidla, že z výtěžku zpeněžení zástavy se uspokojuje zásadně jen zajištěný věřitel. Imanentní vlastností každé výjimky pak je, že má být vykládána restriktivně, tedy nerozšiřujícím způsobem.

Konečně pak závěru, že SVJ nemá právo udílet pokyny ke správě a zpeněžení jednotky, nasvědčuje i průběh legislativního procesu, kdy (jak již bylo řečeno) původním záměrem bylo zřízení zákonného zástavního práva k uspokojení Pohledávek SVJ. Odlišná – stávající – zákonná úprava je odlišná právě jen v případě, že nebudou SVJ náležet i další práva zajištěného věřitele.

3.6.  Nese SVJ náklady na správu a zpeněžení zajištěné jednotky?  

Skutečnost, že se SVJ vydává (až) 10 % hrubého výtěžku zpeněžení jednotky, nikoliv čistého, je důvodem, proč SVJ nenese náklady na správu a zpeněžení jednotky, stejně jako nenese náklady na odměnu, náhradu hotových výdajů insolvenčního správce a DPH. Vše uvedené jde na vrub zajištěného věřitele.

Jinak by tomu bylo v případě vydání 10 % čistého výtěžku zpeněžení jednotky, pak by SVJ neslo (zpravidla) 10 % celkových nákladů na správu a zpeněžení jednotky.

Ve svém důsledku je tak fakticky Pohledávka SVJ v předmětném desetiprocentním rozsahu prioritnější, než pohledávky související se správou a zpeněžením jednotky a než pohledávka zajištěného věřitele (což nemá prakticky vliv, neboť zde je stále zbylých 90 % výtěžku zpeněžení na uspokojení řečených Přednostních pohledávek).

3.7.  Jaká je časová působnost novely?

V přehledu sporných otázek způsobených novelou nemůže chybět (tradiční) nejasnost při výkladu časové působnosti zákona a ani problém s absencí přechodného ustanovení, jehož je novela prosta. Může tak vznikat otázka, zda se novela vztahuje i na insolvenční řízení již zahájená, případně na řízení, kde již byly přihlášky pohledávek podány, atd.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4.2.1997, sp.zn. Pl. ÚS 21/96 „obecně v případech časového střetu staré a nové právní normy platí nepravá retroaktivita, tj. od účinnosti nové právní normy se i právní vztahy, vzniklé podle zrušené právní normy, řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů, existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou.“

Z uvedeného mám za to, že:

·       Pokud již v insolvenčním řízení byl vydán výtěžek zpeněžení jednotky zajištěnému věřiteli, tak novelu aplikovat nelze.

·       Pokud však výtěžek zpeněžení jednotky ještě vydán nebyl, návrh správce je teprve podáván, tak již má zohledňovat i zjištěnou přeúpadkovou Pohledávku SVJ.

·       Pro aplikaci novely je tak rozhodný den vydání prvoinstančního usnesení o vydání výtěžku zpeněžení jednotky.

·       Novela nijak neotevírá pro SVJ novou lhůtu pro podání přihlášek. Pokud Pohledávka SVJ přihlášena (a zjištěna) není, tak ani nebude uspokojována.

·       Na časovou působnost novely nemá vliv okamžik vzniku zajištěné pohledávky či samotného zajištění ani Pohledávky SVJ (zda vznikly před / po novele)[24].

Pokračování v dalším článku

—————————————————————————————————————————-

[18]    Srov. ust. § 298 odst. 2 insolvenčního zákona stran uspokojení zajištěného věřitele rovněž z „výtěžku zpeněžení“, avšak až „po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8“, tedy z čistého výtěžku.

[19]     Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (Vyhláška).

[20]     Např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2015, sen.zn. 3 VSPH 1730/2014.

[21]   Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20.10.2009, sen.zn. 2 VSPH 594/2009

[22] „Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě…“

[23] „Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení…“

[24] Stejně jako neměl okamžik vzniku zajištěné pohledávky vliv na míru jejího uspokojení při novelizaci ust. § 28 zákona o konkursu a vyrovnání; do 31.5.1996 se odděleným věřitelům vydával celý výtěžek ze zpeněžení zástavy, od 1.6.1996 již jen 70 % tohoto výtěžku.

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Sdílet článek: