Uspokojování pohledávek společenství vlastníků jednotek v insolvenčním řízení po 1. 12. 2017 (2. díl)

3.     Jednotlivé sporné otázky související s novelou

Nyní však k jednotlivým sporným otázkám[11] (je ironií a pravidlem současně, že jen jejich rozbor je s to zásadně cele obsáhnout celou novelizovanou materii):

3.1.  Zahrnuje 10 % jen pohledávky předúpadkové, nebo současně i po úpadkové?

3.1.1.   Povaha Pohledávky SVJ a pořadí jejího uspokojení (stav do 30.11.2017)

Nejprve si dovolím (nikoliv samoúčelně) uvést pořadí uspokojení všech v insolvenčním řízení uspokojovaných pohledávek (jde o mé mínění, které není vždy přijímáno bezvýhradně):

1.

Zajištěné pohledávky uspokojené v průběhu insolvenčního řízení z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění (zástava nebo plyne-li z kontextu, tak jednotka)
(§ 298 insolvenčního zákona)

2.

Náklady spojené zpeněžením a správou zástavy, a to v rozsahu nejvýše podle ust. § 298 odst. 2 insolvenčního zákona, třebaže by se jinak (nutně) jednalo o některou z pohledávek s horším postavením

3a-a.

Odměna insolvenčního správce (týká se zástavy)

3a-b.

Hotové výdaje insolvenčního správce (týká se zástavy)

3b-a.

Odměna insolvenčního správce (ostatní)

3b-b.

Hotové výdaje insolvenčního správce (ostatní)

4.

Pohledávky za trvání moratoria
(§ 122 odst. 2 insolvenčního zákona)

5.

Pohledávky z úvěrového financování
(§ 41 a § 42 insolvenčního zákona)

6a.

Náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka
(§ 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona)

6b.

Pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku
(část pohledávek dle ust. § 169 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona)

7.

Náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení složená věřitelem[12]
(§ 297 odst. 1; § 168 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona)

8.

Výživné ze zákona
(§ 169 odst. 1 písm. e/ insolvenčního zákona)

9.

Náhrada škody na zdraví
(§ 169 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona)

10a.

Ostatní pohledávky za majetkovou podstatou

10b.

Ostatní pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou

11.

Nezajištěné pohledávky uspokojované v rozvrhu, nebo plněním splátkového kalendáře

12.

Podřízené pohledávky

Pohledávky skupiny 1 až 3a jsou uspokojovány současně z výtěžku zpeněžení zástavy.

U pohledávek skupin 4 až 10 (jedná se o pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, společně dále jen Přednostní pohledávky) platí, že z výtěžku zpeněžení mají být vždy nejprve uspokojeny pohledávky té které konkrétní skupiny Přednostních pohledávek (skupiny označené písmeny a/b tvoří vždy jednu skupinu, zahrnující však více druhů Přednostních pohledávek). Teprve je-li zcela uspokojena daná konkrétní skupina Přednostních pohledávek, může se výtěžek zpeněžení použít na uspokojení v pořadí další skupiny Přednostních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení k uspokojení všech pohledávek dané skupiny, je třeba všechny pohledávky dané skupiny uspokojit poměrně. Další skupiny Přednostních pohledávek již pak nejsou uspokojovány ani z části. 

Teprve po plném uspokojení Přednostních pohledávek skupin 4 až 10 se uspokojují pohledávky skupiny 11, které se přihlašují (§ 173 insolvenčního zákona) nebo se za přihlášené považují[13] a následně pohledávky podřízené (skupina 12), event. závěrem se uspokojuje pohledávka dlužníka na vrácení přebytku zpeněžení (hyperocha).

Pohledávka SVJ může vzniknout:

·       před úpadkem dlužníka – pak má SVJ povinnost ji přihlásit (§ 173 insolvenčního zákona), jinak se v insolvenčním řízení neuspokojuje; je-li Pohledávka zjištěna, uspokojuje se v rozvrhu nebo plněním splátkového kalendáře, jde tedy o skupinu 11 (není-li Pohledávka vyjímečně zajištěna, pak jde o skupinu 2), nebo

·       po úpadku dlužníka – pak má SVJ povinnost Pohledávku uplatnit u osoby s dispozičním oprávněním (§ 203 insolvenčního zákona, § 21a jednacího řádu pro insolvenční řízení), předpokládejme pracovně konkurs, tedy u insolvenčního správce; jedná se o Přednostní pohledávku (uspokojuje se před rozvrhem):

-        není-li jednotka předmětem zajištění, jde o prostý náklad spojený s udržováním a správou majetkové podstaty (skupina 6a),

-        je-li jednotka předmětem zajištění, jde o náklad spojený s jeho správou (skupina 2).

3.1.2.   Rozsah uspokojení Pohledávky SVJ (stav do 30.11.2017):

Předúpadková pohledávka SVJ se uspokojovala

·       v konkursu v rozvrhu (§ 301, 306 insolvenčního zákona) průměrně 8,51 %[14]; průměrně v konkursu 5,77 % (zahrnuje i konkursy nemajetné),

·       v reorganizaci plněním reorganizačního plánu (§ 338 a násl. insolvenčního zákona),

·       v oddlužení plněním splátkového kalendáře nebo v rozvrhu při zpeněžení majetkové podstaty (§ 398 a násl insolvenčního zákona) průměrně 55,72 %, nebo

·       v konkursu či oddlužení z výtěžku zpeněžení zástavy (§ 298 odst. 1 insolvenčního zákona) průměrně 45,93 %.

Poúpadková Pohledávka SVJ[15] se uspokojovala:

·       z výtěžku zpeněžení (nezajištěné části) majetkové podstaty před uspokojováním předúpadkových pohledávek jako pohledávka spojená s udržováním a správou majetkové podstaty (§ 168 odst. 3 insolvenčního zákona), nebo

·       z výtěžku zpeněžení zástavy (§ 298 odst. 2 insolvenčního zákona).  

K výši uspokojení poúpadkových Pohledávek SVJ žádnou statistiku nemám, dovolím si (i z jedné osobní zkušenosti člena SVJ) předpokládat, že jde o 100 %, neboť:

·       není-li jednotka předmětem zajištění, jsou Přednostní pohledávky uspokojovány z celého výtěžku zpeněžení jednotky, přičemž po superprioritní pohledávce insovlenčního správce na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů je Pohledávka SVJ v zásadě druhá v pořadí, resp.

·       je-li jednotka předmětem zajištění, jsou v zásadě přednostně z jejího výtěžku uspokojovány pohledávky insolvenčního správce na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů souvisejících s jednotkou a dále náklady na správu a zpeněžení jednotky. Ust. § 298 odst. 4 insolvenčního zákona pro pohledávku na správu zástavy sice předpokládá uspokojení do 4 %, pokud však:

-        nedá zajištěný věřitel souhlas i s větším rozsahem uspokojení (§ 298 odst. 4 poslední věta insolvenčního zákona), event.

-        nestanoví soud jinak (§ 298 odst. 2 první věta insolvenčního zákona), přičemž však současně platí, že

-        „postupuje-li insolvenční správce při správě majetku, který zajišťuje pohledávku zajištěného věřitele za dlužníkem, podle pokynu zajištěného věřitele, nese náklady vzniklé v souvislosti s plněním tohoto pokynu zajištěný věřitel, aniž by se uplatnilo omezení výše nákladů dle ustanovení § 298 odst. 3 věty první insolvenčního zákona“[16].

Z uvedeného mám jednoznačně za to, že 

·       pokud do 30.11.2017 bylo uspokojení poúpadkové Pohledávky SVJ v zásadě 100 %,

·       pokud novela ust. § 298 insolvenčního zákona provedená zákonem č. 291/2017 Sb., měla postavení SVJ a uspokojení jeho pohledávek posílit (srov. výše odkazovanou důvodovou zprávu i stenografické záznamy z projednání novely na půdě Senátu i Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR)

·       pokud text novelizovaného ustanovení pojednává toliko o „uplatnění“ Pohledávky SVJ v insolvenčním řízení,

tak jediným logickým i duchu novely odpovídajícím závěrem je, že uspokojení do výše 10 % výtěžku zpeněžení jednotky se týká jen předúpadkové Pohledávky SVJ; rozsah uspokojení poúpadkové Pohledávky SVJ není (nemůže být) novelizací dotčen, v zásadě je stále do výše 100 % Pohledávky SVJ. V opačném případě (souhrn po- i předúpadkových pohledávek) by se fakticky jednalo o zmenšení možnosti uspokojení Pohledávky SVJ – nejenže by novela ve svém důsledku často zcela vylučovala uspokojení předúpadkové Pohledávky SVJ (v důsledku vyčerpání 10% limitu na prioritnější poúpadkovou Pohledávku SVJ; tedy proti stávajícímu stavu žádná změna), ale často by bylo poníženo uspokojení poúpadkové Pohledávky, neboť nově by byl výslovně stanoven limit pro uspokojení (10 % z výtěžku zpeněžení jednotky) – tím by mj. Pohledávka SVJ byla znevýhodněna proti jiným Přednostním pohledávkám, které takový limit nemají[17].

 3.1.3.   Pořadí uspokojení Pohledávky SVJ (stav po 1.12.2017)

1.

Předúpadková pohledávka SVJ ve výši do 10 % výtěžku zpeněžení jednotky
(§ 298 odst. 8 insolvenčního zákona)

2.

Zajištěné pohledávky uspokojené v průběhu insolvenčního řízení z výtěžku jednotky
(§ 298 odst. 1 insolvenčního zákona)

3.

Náklady spojené zpeněžením a správou jednotky, a to v rozsahu nejvýše podle ust. § 298 odst. 2 insolvenčního zákona, resp. v rozsahu daném usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2015, sen.zn. 29 NSČR 37/2017, třebaže by se jinak (nutně) jednalo o některou z pohledávek s horším postavením

4a-a.

Odměna insolvenčního správce (týká se jednotky)

4a-b.

Hotové výdaje insolvenčního správce (týká se jednotky)

4b-a.

Odměna insolvenčního správce (ostatní)

4b-b.

Hotové výdaje insolvenčního správce (ostatní)

5.

Pohledávky za trvání moratoria
(§ 122 odst. 2 insolvenčního zákona)

6.

Pohledávky z úvěrového financování
(§ 41 a § 42 insolvenčního zákona)

7a.

Náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka
(§ 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona)

7b.

Pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku
(část pohledávek dle ust. § 169 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona)

Pohledávky skupiny 1 až 4a. jsou uspokojovány současně z výtěžku zpeněžení jednotky.

Pokračování v příštím článku.

 ——————————————————————————————————————–

[11]    Pro netrpělivé: postačí přeskočit na kapitolu Závěrem.
Byl jsem informován, že příspěvek byl rozdělen na více částí, aby netrpělivý čtenář nepřeskakoval na kapitolu Závěrem. Proto si dovolím všechny části příspěvku pro netrpělivého čtenáře shrnout: Vše sporné související s novelou sporné zůstává, bude třeba vyčkati budoucí judikatury, což zřejmě zabere více času, než pročíst všechny části tohoto příspěvku až do kapitoly Závěrem.

[12]     Řazení této pohledávky je problematické a do určité míry co do nároků na svoji zákonnou přesnost nemožné. Podle ust. § 297 odst. 1 insolvenčního zákona se z věřitelem složené zálohy dají uspokojit toliko pohledávky skupin 3, 4, 5 a 6a, nikoliv již skupin 6b., 8 a násl. Současně však podle ust. § 305 odst. 2 i.m. insolvenčního zákona se pohledávky skupiny 6a a 6b mají uspokojit poměrně (stejným procentem uspokojení), třebaže na uspokojení pohledávek skupiny 6a zde jsou prostředky (záloha složená věřitelem) a na uspokojení pohledávek skupiny 6b již v majetkové podstatě žádné prostředky nejsou (záloha složená věřitelem pro tento účel použít nelze).

[13]     Náhrada nákladů řízení (§ 202/1 insolvenčního zákona),
pohledávka věřitele vzniklá poskytnutím plnění dlužníkovi (§ 237/4 insolvenčního zákona),
pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním SJM (§ 275 insolvenčního zákona),
pohledávky věřitelů v případě úpadku banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za podmínek (§ 370/2/d, § 373 a § 385 insolvenčního zákona) anebo
pohledávka České kanceláře pojistitelů na plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel (§ 242/2/b, § 24/4 cit. zákona).

[14]     Jde o má zjištění z 650 ukončených insolvenčních řízení v letech 2012 až 2017 v senátech KSPH 37 INS a KSPH 67 INS, aneb nevěřím žádné statistice, kterou si sám nezfalšuji; jedná se o průměrné uspokojení všech zjištěných nepodmíněných pohledávek bez druhového rozčlenění.

[15]     Pro účel tohoto příspěvku mi jde čistě o rozlišení pohledávek, které se přihlašují, a pohledávek, které se jako zapodstatové uplatňují podle ust. § 203 insolvenčního zákona; věc nebudu komplikovat tím, kdy byl například dán v oddlužení pokyn ke zpeněžení, kdo měl po nějakou dobu povinnost platit poúpadkovou pohledávku SVJ (zda např. dlužník), atp. – budu pro účel tohoto příspěvku vycházet z domněnky, že všechny poúpadkové Pohledávky SVJ má povinnost platit insolvenční správce z majetkové podstaty.

[16]     Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2015, sen.zn. 29 NSČR 37/2017, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 34, ročník 2016; bylo rozhodováno v poměrech ust. § 298 insolvenčního zákona účinného do 31.12.2013, což však dle mého názoru na jeho závěrech a použitelnosti i po 1.1.2014 a i po 1.12.2017 nic nemění, spíše naopak, neboť ust. § 298 odst. 2 první věta insolvenčního zákona („nestanoví-li soud jinak“) dává soudu i zákonnou pravomoc schválit překročení čtyřprocentní hranice.

[17]     Limit uvedený v ust. § 298 odst. 4 insolvenčního zákona z mnoha důvodů nepovažuji za nepřekročitelný limit, ale spíše doporučení.

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Sdílet článek: