Uspokojování pohledávek společenství vlastníků jednotek v insolvenčním řízení po 1. 12. 2017 (1. díl)

1.     Úvodem

Dne 1. 12. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 291/2017 Sb.[1], mj. měnící a doplňující ust. § 298 insolvenčního zákona[2]:

(2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.

(8) V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku uplatnila v insolvenčním řízení pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, uspokojí se tato pohledávka z výtěžku zpeněžení jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů podle odstavce 1, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení.

Uvedenou odpovědnou osobou je podle ust. § 1190 občanského zákoníku[3] jen:

·       společenství vlastníků jednotek (§ 1194 a násl. občanského zákoníku), nebo

·       správce (§ 1191 a násl. občanského zákoníku), pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo (společně dále jen SVJ[4]).

Novelizovaná úprava se naopak nedotýká bytových družstev[5] nebo smluvně sjednaných „správcovských firem“.

Novelizovaná úprava se týká jednotek vymezených v ust. § 1159 a § 1158 odst. 2 občanského zákoníku, tedy

·       bytů a 

·       nebytových prostor.

Novelou se nezřizuje zástavní právo (jak bylo dříve navrhováno), ale pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky (Pohledávka SVJ) bude při svém uspokojování favorizována na úkor jiných pohledávek, které měly dosud stejné, často i výhodnější pořadí pro své uspokojení; novela na charakteru Pohledávky SVJ nic nezměnila, jen zvýhodnila pořadí jejího uspokojení. Tato priorita Pohledávky SVJ se týká (co do jejího rozsahu) jen 10 % výtěžku zpeněžení jednotky; ve zbylém rozsahu jí náleží stávající pořadí (zpravidla přihlašovaných nezajištěných pohledávek uspokojovaných v rozvrhu / plněním splátkového kalendáře).

K Pohledávce SVJ náleží (a stejným způsobem se uspokojuje) rovněž její příslušenství, tedy historicky úroky z prodlení, následně poplatky z prodlení a od 1. 1. 2016 opět úroky z prodlení a dále náklady spojené s jejím uplatněním. Jde-li o pokutu za prodlení, tak mám za to, že nejde o příslušenství Pohledávky SVJ, ale mimosmluvní sankci, která se v insolvenčním řízení podle ust. § 170 písm. d) insolvenčního zákona neuspokojuje[6].

Z mnou absolvovaných diskusí na téma novely ust. § 298 insolvenčního zákona jsem zjistil, že nejsou dva insolvenční správci či soudci, co by na novelizované ustanovení měli shodný pohled; tradiční anekdota o dvou právnících a třech názorech je zde skutečností. V tomto příspěvku se pokusím zprostředkovat pohled svůj – tedy jeden pohled z mnoha.[7]

 2.     Předmět příspěvku

2.1.  Základní sporné otázky, k nimž se pokusím vyjádřit, jsou:

a)    Zahrnuje uvedených 10 % jen pohledávky předúpadkové, nebo současně i poúpadkové?

b)    Musí být Pohledávka SVJ uplatněna (jakým způsobem)?

c)     Počítá se uvedených 10 % z hrubého, nebo čistého výtěžku zpeněžení jednotky?

d)    Náleží insolvenčnímu správci z částky vydávané SVJ odměna?

e)    Nese SVJ náklady na správu a zpeněžení jednotky?

f)     Může SVJ dávat pokyny ke správě a zpeněžení zajištěné jednotky?

g)    Má být v rozsahu uspokojení Pohledávky SVJ z výtěžku zpeněžení jednotky tato pohledávka (v původní výši) nadále uspokojována plněním splátkového kalendáře (PSK)?

h)    Jaká je časová působnost novely?

i)      Uplatní se při podávání námitek (§ 298 odst. 3 insolvenčního zákona) a odvolání (§ 298 odst. 7 insolvenčního zákona) u SVJ stejný režim (mj. i aktivní legitimace) jako u zajištěného věřitele, nebo jako u ostatních věřitelů?

2.2.  Sporné otázky, k nimž se (v tomto příspěvku) ani nepokusím vyjádřit, jsou:

a)    Co se rozumí pohledávkou související se správou domu a pozemku (příspěvek do fondu oprav, voda, teplo, plyn, elktřina, společný úklid…)?

Jde o dlouhodobě trvající a stále nevyřešený problém. Aniž bych své stanovisko zdůvodňoval (mnohonásobně by to přesáhlo možnosti tohoto příspěvku), tak mám za to, že vše z vyčteného – pro zjednodušení budu s tímto stanoviskem pro účel tohoto příspěvku pracovat (na výsledek to nemá vliv)[8] a [9].

b)    Má poúpadkovou Pohledávku SVJ platit sám dlužník, který jednotku užívá?

Pro zjednodušení budeme předpokládat, že dlužník jednotku neužívá a že ji protokolárně předal insolvenčnímu správci v den zjištění úpadku.

2.3.  Důvod novely

Důvod přijetí zpytované novely plyne přímo z obecné části důvodové zprávy: „V domech, v nichž vzniklo bytové spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek, existuje závažný problém týkající se úhrady závazků vlastníků jednotek související se správou domu a pozemku. Vlastníci jednotek jsou de facto nuceni nést náklady za ty vlastníky jednotek, kteří nehradí řádně své závazky související se správou domu a pozemku… V důsledku preferenčního postavení zejména zástavních věřitelů je omezena vymahatelnost jejich pohledávek… Jednotliví vlastníci jednotek v domech, kde vznikne bytové spoluvlastnictví, nemají žádnou možnost ovlivnit, kdo bude spolu s nimi také vlastníkem jednotky v domě, neboť vznik bytového spoluvlastnictví v domě vyplývá přímo ze zákona.“

Jde-li o kvantitativní vyjádření řečeného problému, uvádí obecná část důvodové zprávy, že podle „dostupných statistických údajů bylo v roce 2014 v České republice evidováno cca 58 000 společenství vlastníků, které spravovaly celkem cca 1,3 mil. jednotek,…[přičemž] 64 % pohledávek je vyhodnoceno jako nevymahatelných.“

Naneštěsí zvláštní část důvodové zprávy nepraví k navrhované změně prakticky nic[10], čili postup při aplikaci novely je (vzhledem k nejasnosti textu zákona) ponechán budoucímu výkladu. Ten rozhodující nabídne přirozeně Nejvyšší soud, do určité míry směrodatný pak soudy vrchní.

Pokračování najdete v dalším článku.

—————————————————————————————————————————


[1]     Zákon č. 291/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (novela nebo novelizace).
Legislativní proces předcházející jeho přijetí je k dispozici zdezde, důvodová zpráva zde a stenozáznamy z projedná zákona v Parlamentu ČR zdezde.

[2]     Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), neplyne-li z kontextu jinak, tak ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon).

[3]     Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník).

[4]     Vznik společenství vlastníků jednotek je podle občanského zákoníku obligatorní (5 jednotek tří vlastníků) nebo fakultativní (alespoň 2 jednotky dvou vlastníků) – z hlediska uplatňování pohledávky SVJ podle novely je tak vhodné, aby všichni spoluvlastníci domu, v němž jsou jednotky, založili SVJ či zvolili správce, v opačném případě výhod prioritního uspokojení dle novely požívat nemohou.

[5]     V domech, kde je část jednotek v osobním a část v družstevním vlastnictví, může být však družstvo ve vztahu k osobně vlastněným jednotkám správcem podle ust. § 1191 občanského zákoníku, a tedy osobou oprávněnou podle ust. § 298 odst. 8 insolvenčního zákona. Je-li však vznik společenství vlastníků jednotek obligatorním, tak i v případě, že faktickou správu domu vykonává družstvo, je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 298 odst. 8 insolvenčního zákona společenství vlastníků jednotek.

[6]     Jde o pokutu za prodlení podle ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Jako o sankci výslovně hovoří i důvodová zpráva (zde) k zákonu č. 104/2015 Sb., kterým bylo s účinností od 1.1.2016 změněno citované ustanovení (naneštěstí pro pochopení charakteru této pohledávky hovoří zmíněná důvodová zpráva o sankci i v případě poplatku z prodlení…). Především však mám za to, že k jedné pohledávce se nemohou vázat dva druhy příslušenství týkající se prodlení se splněním dluhu. Náleží-li SVJ příslušenství v podobě úroku (poplatku) z prodlení, nemůže mu dále náležet „příslušenství“ v podobě pokuty za prodlení.

[7]     Při korekcích již napsaného textu mě jeho výsledná podoba nutí čestně dodat: „V tomto příspěvku se pokusím zprostředkovat řadu svých pohledů – tedy mnoho pohledů z moře pohledů.“

[8]     Obecná část důvodové zprávy k novele příkladmo uvádí „osvětlení společných prostor, teplo, odpady, příspěvky do fondu oprav, atd.“. Blíže se k věci pokusím vyjádřit v (již dva roky chystaném) příspěvku týkajícím se otázky, zda skutečně platí teze, že insolvenční správce po dobu insolvenčního řízení nemá možnost vystěhovat dlužníka z jeho bytu, třebaže dlužník za užívání neplatí ničeho a do bytu za účelem prohlídek nepustí nikoho.

[9]     Uvedené stanovisko, totiž že vše z vyčteného spadá pod náklady na správu domu a pozemku, je i praktické, když mj. insolvenční správci nejsou při uspokojování předúpadkové pohledávky podle novely vystaveni (trapné) otázce, jak byla Pohledávka SVJ přezkoumána. Za svoji šestiletou insolvenční praxi jsem ještě neviděl přihlášenou Pohledávku SVJ v členění na jednotlivé složky (zvlášť příspěvek do fondu oprav, zvlášť teplá voda, atd.), úspěchem je, pokud je přihlašovaná Pohledávka SVJ rozčleněna alespoň dle období, za něž vznikla. Stejně tak je i Pohledávka SVJ přezkoumávána. Pokud by pod Pohledávku SVJ nespadalo vše z výše vyčteného, ale jen něco, nebude insolvenční správce schopen podat návrh podle ust. § 298 insolvenčního zákona v němž by bylo navrženo uspokojení jen příslušné části Pohledávky SVJ. Případným zpětným dohledáváním by pak byl fakticky a nepřípustně nahrazován či doplňován přezkum (jde-li o skutečnosti, na nichž se přihlašovaná pohledávka zakládá – důvod vzniku pohledávky) – pro vyloučení jakýchkoliv pochybností je třeba uvést, že nic z řečeného není důvodem, pro který by měl insolvenční správce v konečném důsledku věřitelé platit dlužníkovu spotřebu spojenou s jeho bydlením.

[10]    Pokládám za porušení legislativních pravidel, že zatím žádná z důvodových zpráv, které jsem četl, neobsahuje ve své obecné části v bodě Zhodnocení hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a v bodě Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy na podnikatelské prostředí České republiky vyčíslení nákladů zatěžujících účastníky řízení, insolvenční správce a soudy, které jim vznikají (zejm. mzdové) při zpytování skutečného úmyslu zákonodárce a způsobu, jak postupovat v souladu s právní normou, a dále které jim vznikají při vyhotovování složitě koncipovaných návrhů (účastníci, insolvenční správci), složitě odůvodňovaných rozhodnutí (soudy), odvolání (účastníci, insolvenční správci) a opět složitě odůvodňovaných odvolacích rozhodnutí (soudy). Jsem si vědom, že ani sebelépe formulovaná důvodová zpráva nebude s to odstranit všechny možné výkladové problémy, věřím však, že velkou jejich část ano, neboť kdo ví lépe, proč zákonodárce příslušnou normu přijímal, než sám zákonodárce, a kdo ví lépe, jak si zákonodárce představoval její aplikaci, než (ano správně) opět sám zákonodárce. Považuji za minimálně neodpovědné (eufemicky řečeno), pokud si zákonodárce tyto své důvody a postupy ponechá pro sebe (jejich znalost předpokládám). Přitom práce, kterou by vynaložil při zjevení svých důvodů a žádaných postupů by odpovídala zhruba práci, kterou musí následně vynaložit jen jeden z účastníků či jiných procesních subjektů v jen jednom jediném případě, kterýžto proces však podstupuje množství subjektů, a to opakovaně.

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Sdílet článek: