Novela insolvenčního zákona – verze 2019 – 8.

8. Insolvenční výběr

Vstup nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízení (§ 18 a 19)

S ohledem na enormní kvantitativní nárůst a kvalitativní sestup návrhů na vstup nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízení (záměna věřitelů) přijal zákonodárce některá nová opatření, mající po administrativní stránce ulehčit přetíženým soudům, totiž že (i) návrh lze podat jen na formuláři, jinak se k němu nepřihlíží, (ii) nestihne-li soud rozhodnout do 3 pracovních dnů, tak se má (stále) za to, že vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl, toto rozhodnutí však (nově) není povinen vyhotovit a (iii) vydané rozhodnutí se nedoručuje dlužníku a IS; mám za to, že s ohledem na § 75 odst. 2 má být správci řečené rozhodnutí (je-li vydáno) nadále doručováno, neboť IS je osobou, která má něco vykonat (v nejčastějším oddlužení upravit seznam přihlášených pohledávek a nově uspokojovat vstoupivšího věřitele).

Novou sankcí pro nabyvatele pohledávky, který správci nedoloží čestné prohlášení o skutečném majiteli dle § 177 odst. 2 až 4 (s výhradou § 177 odst. 7), je zákaz výkonu hlasovacího práva spojeného s postupovanou pohledávkou.

Doručování v insolvenčním řízení (zejm. § 75)

Novela si klade za cíl opustit roztříštěnou úpravu toho, komu se ta která písemnost doručuje zvlášť (nikoliv jen zveřejněním v insolvenčním rejstříku) a nahradit ji univerzálním pravidlem, že nestanoví-li IZ jinak (a ten tak stanovuje stále méně), doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť jen (a) dlužníku, (b) osobám, které mají právo podání opravného prostředku (typicky všem věřitelům rozvrhové usnesení nebo usnesení o osvobození dlužníka od placení pohledávek), (c) osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje (osobě vyloučené z nabývání majetku z majetkové podstaty rozhodnutí o jejím návrhu) a (d) osobám, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat (správci podat vyjádření)

Nově se naopak nedoručuje (nejedná-li se o výše uvedené případy): (a) insolvenčnímu správci, (b) státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčnímu řízení a (c) věřitelskému výboru.

Nově tedy soud nebude správci doručovat, s výjimkou případu, kdy (a) správce má právo podání opravného prostředku, (b) rozhoduje-li soud o správcově návrhu a (c) má-li správce něco vykonat. Jinými slovy řečeno, soud bude nadále správci prakticky vždy doručovat.

Nejzajímavější je však doručování věřitelům. Pro absenci důvodové zprávy k tomuto bodu se lze jen dohadovat, co zákonodárce zamýšlel, výsledek je však tristní. Věřitelům se bude doručovat mj. vždy, mají-li právo opravného prostředku. Tím je buď (i) odvolání, tedy bude všem věřitelům doručováno mj. usnesení o úpadku, o schválení konečné zprávy, rozvrhové usnesení, atp., nebo (ii) námitky proti usnesení vydanému jinou soudní osobou, nežli soudcem, pokud proti němu není přípustné odvolání (či jej nemají všichni účastníci), tedy zpravidla bude všem věřitelům doručována výzva dlužníkovi k vyjádření, výzva správci k předložení zprávy, usnesení o odmítnutí přihlášky, atp.

Pro pochopení (již tušených) apokalyptických rozměrů nových doručovacích pravidel je podstatné si uvědomit, že věřiteli nejsou jen věřitelé s přihlášenou pohledávkou a pohledávkou, která se za přihlášenou považuje (usnesení o úpadku by tak měl soud preventivně zasílat České kanceláři pojistitelů a společnosti EOS, která je pravidelnou nabyvatelkou těchto jejich pohledávek), nýbrž i věřitelům s pohledávkou za majetkovou podstatou a pohledávkou jim na roveň postavených (vše tedy zasílat i matce nezletilých dětí, a ano, insolvenčnímu správci – věřiteli pohledávky na náhradu hotových výdajů, atp.; v Ostravě mohou děkovat, že úpadek OKD byl zjištěn před 1.6.2019 a že nemusí zasílat vše všem zaměstnancům – věřitelům pracovněprávních pohledávek – těmi jsou však vždy jen po určitou dobu – správný okruh věřitelů je tak třeba zjišťovat vždy při každém doručování – …).

Doručování zažije renesanci. Někteří z mých drahých kolegů, co nemají staré konkursní spisy, nevěří, že (počítáno na kilogramy) mohou být doručenky převažujícím činitelem soudních spisů, někdy až totálně.

Oznámení o zahájení insolvenčního řízení (§ 101 odst. 3)

Novela prodlužuje lhůtu pro oznámení o zahájení insolvenčního řízení, je-li insolvenční návrh spojen s návrhem na povolení oddlužení, z 2 hodin na 3 dny.

Existuje představa, že v uvedené třídenní lhůtě bude s insolvenčním návrhem a oznámením zveřejňováno rovnou i rozhodnutí o úpadku spojené s povolením oddlužení.

Lhůta pro podání přihlášek (§ 136)

I v oddlužení nově lhůta pro podání přihlášek pohledávek činí 2 měsíce. Stejnou lhůtu mají nově i Sepisovatelé pro uplatnění své odměny

Spojení usnesení o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením (§ 315 odst. 1 písm. f)

Nerozhodne-li schůze věřitelů v nepatrném konkursu jinak a předloží-li insolvenční správce společně s konečnou zprávou návrh rozvrhového usnesení, může insolvenční soud spojit rozhodnutí o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením, přičemž rozvrhové usnesení nabude právní moci nejdříve dnem právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy. To stejné, spolu s dalšími odchylkami pro nepatrný konkurs, platí nově i v oddlužení.

Přezkum a popírání přihlášených pohledávek v oddlužení (§ 410)

Novela ukončuje odborné debaty na téma, zda přezkumné jednání v oddlužení (ve smyslu popírání a změny výše pohledávky) končí (i) schválením zprávy o přezkum, nebo (ii) skončením jednání dlužníka s insolvenčním správcem (vždy ve vztahu ke konkrétní pohledávce, která na daném jednání byla přezkoumána). Bé je správně.

Okamžik skončení jednání dlužníka s insolvenčním správcem je tak významný pro možnost (i) věřitele měnit výši své přihlášené pohledávky (§ 192 odst. 4), (ii) věřitele doložit, že se jím přihlášená pohledávka stala nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku vykonatelnou (§ 191 odst. 2) a (iii) insolvenčního správce a dlužníka měnit své stanovisko k přezkoumávaným pohledávkám (§ 192 odst. 2), tedy pohledávku popřít, resp. u popřené měnit důvody popření.

Novela rovněž zavádí právo dlužníka popřít pohledávku zajištěného věřitele s účinky spojenými s popřením správce; tedy se jedná o princip dosud známý jen u popření nezajištěných pohledávek.

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Sdílet