Novela insolvenčního zákona – verze 2019 – 6.

6. Oddlužení: Pořadí uspokojení pohledávek

Zprávy z tisku: Karlovy Vary: Bitka kvůli předbíhání ve frontě na jídlo

Klínovec: Předbíhání ve frontě na lanovku na Klínovci skončilo bitkou

Ústí nad Labem: Předbíhal ve frontě a nakonec ho čeká přes deset let vězení

Věřitelé stojící frontu na dlužníkův majetek a na možnost ukrojit z něj (z toho majetku) něco pro uspokojení své pohledávky, si již dávno zvykli, že režim insolvenční fronty je jiný, než režim té exekuční a i než byl režim té konkursní (ZKV) a i si zvykli, že jiný režim má fronta v konkursu, jiný v reorganizaci a jiný v oddlužení a rovněž si zvykli, že v rámci jednotlivých způsobů řešení dlužníkova úpadku může být několik front, přičemž pro každou z nich platí odlišný režim a nyní si s novelou začnou zvykat, že i fronta v oddlužení bude vypadat jinak, bude více privilegovaných a privilegovanějších, pročež přirozeným pudem hnáni, budou se věřitelé tvářiti lepšími (resp. jimi přihlašované pohledávky), než-li jsou.

Životní zkušenost nás učí, že je-li někde fronta, jsou spory, a umožníme-li někomu v té frontě předbíhat, vznikají boje, a to nejen poblíž Krušných hor. Těmto bojům se dá alespoň trochu předejít či lépe se na ně připravit, budeme-li vědět, jaká práva spojená s pohledávkou bude ten který věřitel mít, jaké spory mohou vzniknout a jak mají být řešeny. Jako s každou větší změnou představuje příprava na ni velké hádání, teprve praxe ukáže.

I. Pořadí uspokojení přednostních pohledávek

Pro pořadí uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169) [„přednostní pohledávky“] oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se od 1.6.2019 ničeho nemění, nadále se při nedostatku prostředků na uspokojení přednostních pohledávek použije ust. § 297, 298 a 305 odst. 2 (tedy platí konkursní režim).

Od 1.6.2019 se mění (či najisto staví) režim uspokojování přednostních pohledávek v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty („oddlužení PSK“) v případě, že na jejich plné uspokojení se nedostává ze srážek z příjmů dlužníka ani z výtěžku zpeněžení věcí, které má dlužník povinnost vydat.

Situace, kdy by na konci oddlužení neměly být všechny přednostní pohledávky plně uspokojeny, bude spíše výjimečná (nikoliv však vyloučená). Nové ust. § 398 odst. 4, stanovící pořadí uspokojení přednostních pohledávek v oddlužení PSK, tak působí především pro průběžné uspokojování, zejm. v počátcích řízení, a pro případy zrušení schváleného oddlužení a zastavení insolvenčního řízení (§ 418).

Přednostní pohledávky nesouvisející s předmětem zajištění (§ 298) se v oddlužení PSK uspokojují v pořadí:

1.

Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce

2.

Pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku („běžné výživné“)

3.

Pohledávka podle § 390a odst. 5

4.

Záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce

5.

Ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona („dlužné výživné“)

6.

Náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty

7.

Ostatní přednostní pohledávky

Pokud se z prováděných srážek a aktuálního výtěžku zpeněžení majetkové podstaty nedostane na uspokojení všech přednostních pohledávek, tak mají být tyto pohledávky uspokojovány postupně (podle uvedených skupin) a poměrně (v rámci jedné skupiny, nedostane-li se na uspokojení všech pohledávek).

Jedná-li se o skupinu č. 1 a č. 4, tak jejich odlišení skýtá možnost pro vyniknutí insolvenčním záhadologům. Já jím nejsem, proto se ani neodvážím výkladu toho, co tím chtěl zákonodárce říci. Má vlastní přímluva za smysluplný (a vzhledem k obsahu pohledávek skupiny č. 2 i sociální) výklad je, že skupina č. 1 představuje zálohu odměny a hotových výdajů za každý měsíc oddlužení (tedy 1.089 Kč, resp. 1.633,50 Kč vč. DPH měsíčně) a skupina č. 4 představuje zálohu odměny za „přezkoumané přihlášky“ (á 250 Kč + DPH) a tzv. šestiměsíční deponaci dle § 38 odst. 6.

Pohledávky skupiny č. 6 a č. 7 by zásadně měly vznikat jen v insolvenčních řízeních, v nichž je majetek, který je dlužník povinen vydat ke zpeněžení, tedy bude ze zpeněžení tohoto majetku získán výtěžek, z nějž budou pohledávky skupiny č. 6 a č. 7 uspokojeny. Pro tyto typy pohledávek, které by nevznikly, nebylo-li by zpeněžované věci a současně by věc nebyla zpeněžena, nebyly-li by tyto pohledávky vznikly, platí pravidlo tzv. „předbíhání ve frontě“, jak jej NSČR vymezil např. v usnesení ze dne 30.9.2014, sp.zn. 29 Cdo 2720/2012.

S tím souvisí má domněnka (nepodpořená však usnesením NSČR ze dne 28.11.2018, sen.zn. 29 NSČR 27/2017), že placení a schvalování nákladů na správu a zpeněžení mimořádného příjmu [§ 412 odst. 1 písm. b)] a rozhodování o jejich uspokojení a o vydání výtěžku tohoto zpeněžení by mělo být rozhodováno přiměřeně, jako při správě a zpeněžení majetku, který je předmětem zajištění. Stejně po 1.6.2019 (jen se přiměřeně použijí ustanovení o konečné zprávě) by mělo být rozhodováno o správě a zpeněžení majetku, který je dlužník povinen vydat ke zpeněžení. Ve všech řečených případech by se mělo jednat o do jisté míry oddělenou majetkovou podstatu, kde by zvlášť a přednostně byly uspokojovány odměna a náhrada hotových výdajů správce (související se zpeněžovanou věcí) a náklady na správu a zpeněžení zpeněžované věci. Tím bude docíleno přednostního uspokojení (předběhnutí ve frontě) těch pohledávek, bez jejichž vzniku by ke zpeněžení nedošlo či by výtěžek zpeněžení nedosahoval takové výše. Teprve čistý výtěžek zpeněžení této oddělené majetkové podstaty má být na základě soudního rozhodnutí rozvržen mezi nezajištěné věřitele.

II. Pořadí uspokojení nezajištěných pohledávek

Novela si klade za cíl řešit situace, kdy v oddlužení často příslušenství pohledávky se smluvními pokutami výrazně přesahují výši jistiny. Novela v § 172 odst. 2 vyjmenovává pro účel oddlužení tyto podřízené pohledávky:

a)    úroky,

b)   úroky z prodlení,

c)    poplatek z prodlení a

d)   smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání,

a to vše ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku. Z důvodové zprávy: „Výběr pouze určitého druhu příslušenství sleduje logiku privilegování takových typů příslušenství, které nemají sankční povahu nebo které představují náklad vynaložený věřitelem. Takové příslušenství pohledávky se nadále uspokojuje v běžném pořadí nezávisle na výši jistiny.“

Podstatou Novely tedy je, aby nejprve byla uspokojena jistina pohledávky (např. poskytnutý úvěr), náklady spojené s jejím vymáháním (např. náhrada nákladů řízení) a přiměřené sankce za prodlení a úroky (v souhrnu nesmí přesahovat výši jistiny). Teprve po plném uspokojení všech řečených pohledávek jsou následně uspokojovány podřízené pohledávky, tedy sankce za prodlení a úroky, které přesahují výši jistiny pohledávky.

Uplatňování řečeného pravidla bude obtížné zejm. s přihlédnutím k existenci dohod, že se příslušenství a smluvní pokuta stává součástí jistiny (tzv. zesplatnění). Je otázkou, zda jako úhelný kámen namísto „jistiny“ nebrat „skutečně poskytnuté plnění“, typicky vyplacený úvěr; to by usnadnilo poměřování „smluvní pokuty“„jistinou přihlášené pohledávky“

Dle § 398 odst. 4 rozvrhne dlužník prostřednictvím správce příslušnou částku mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek, a to v pořadí určeném v § 172 odst. 2, tedy:

8.

Nezajištěné nepodřízené pohledávky

9.

Nezajištěné podřízené pohledávky

Modelový případ:

Celkem 
přihlášeno 
(nezajištěné)

Jistina

Náhrada nákladů 
řízení

Příslušenství a Sankce

Podřízené 
(§ 172/2)

Neuspokojované

Nepodřízené Uspokojované


(nezajištěné nepodřízené

20 000,00 Kč

10 000,00 Kč

5 000,00 Kč

5 000,00 Kč

0,00 Kč

20 000,00 Kč

4,26%

40 000,00 Kč

10 000,00 Kč

0,00 Kč

30 000,00 Kč

20 000,00 Kč

20 000,00 Kč

4,26%

115 000,00 Kč

50 000,00 Kč

15 000,00 Kč

50 000,00 Kč

0,00 Kč

115 000,00 Kč

24,47%

365 000,00 Kč

50 000,00 Kč

15 000,00 Kč

300 000,00 Kč

250 000,00 Kč

115 000,00 Kč

24,47%

600 000,00 Kč

100 000,00 Kč

0,00 Kč

500 000,00 Kč

400 000,00 Kč

200 000,00 Kč

42,54 %

1 140 000,00 Kč

220 000,00 Kč

35 000,00 Kč

885 000,00 Kč

670 000,00 Kč

470 000,00 Kč

100,00 %

 

Po plném uspokojení nepodřízených uspokojovaných pohledávek ve výši 470.000 Kč se začnou uspokojovat podřízené neuspokojené pohledávky ve výši 670.000 Kč, a to podle poměru jejich vzájemné výše, tedy:

Podřízené 
Uspokojované

%

0,00 Kč

0,00 %

20 000,00 Kč

2,99 %

0,00 Kč

0,00 %

250 000,00 Kč

37,31 %

400 000,00 Kč

59,70 %

670 000,00 Kč

 

III. Podřízené zajištěné pohledávky

Až aplikační praxe (nebo ÚS) ukáže, jak nakládat s pohledávkou zajištěného věřitele, která se také ve smyslu § 172 odst. 2 považuje za podřízenou. Současně platí, že zajištění věřitelé se v případě oddlužení uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění.

Dodržením všech zákonných ustanovení by se z výtěžku zpeněžení zástavy uspokojila jen pohledávka nepodřízená. Zbyl-li by jaký výtěžek zpeněžení zástavy, byl by deponován do okamžiku plného uspokojení nezajištěných nepodřízených pohledávek, poté by byl zajištěnému věřiteli vyplacen.

Pokud by nebyly nepodřízené pohledávky nezajištěných věřitelů plně uspokojeny, byla by řečená deponace použita na ně. Pokud by plně uspokojeny byly, tak se tato deponace použije na uspokojení podřízených zajištěných pohledávek (rovněž dle pořadí jejich vzniku) a zbude-li ještě jaký výtěžek, použije se na uspokojení podřízených nezajištěných pohledávek.

Odměna správce se vypočte vždy při konkrétním vydání, a to buď dle § 1 odst. 2, nebo odst. 3 vyhlášky o odměně insolvenčního správce.

IV. Související a praktické, aneb změna práce s formuláři

Přihláška. Stávající formulář přihlášky je pro nové časy dostačující, věřitelé však budou muset řádně uvádět, zda (a případně v jaké výši) je jejich pohledávka podřízená ve smyslu § 172 odst. 2.

Seznam přihlášených pohledávek. Též stávající formulář seznamu přihlášených pohledávek a přezkumného listu je pro nové časy dostačující, v kolonce přezkumného listu „způsob podřízení“ však budou muset správci výslovně uvést způsob podřízení „Jedná se o pohledávky dle § 172 odst. 2 věty druhé“.

Pokud věřitel svoji pohledávku (či její část) přihlásil jako nepodřízenou a správce (nebo i dlužník či jiný přihlášený věřitel) má za to, že jde o pohledávku podřízenou, projeví se to v popření pořadí. Tam také popírající uvede, v jaké výši se jedná o pohledávku nepodřízenou a v jaké o pohledávku podřízenou.

Žalobu na určení pořadí podává vždy věřitel, a to i kdyby pohledávka byla přezkoumána jako vykonatelná. Pokud věřitel nepodá včas odporovou žalobu (nebo jí není vyhověno), platí, že v takovém případě je pohledávka zjištěna v pořadí uvedeném správcem při jejím přezkumu.

Zpráva pro oddlužení (distribuční schéma). Na uvedené změny v dělení nezajištěných pohledávek na podřízené a nepodřízené bude muset nepochybně zareagovat formulář zprávy pro oddlužení, který bude muset nově obsahovat 2 distribuční schémata (tabulku). 1. tabulka bude obsahovat pohledávky nepodřízené. Bude-li popřeno řešené pořadí, tak správce takovou pohledávku zařadí do 1. tabulky s tím, že do rozhodnutí o pořadí sporné pohledávky na ni bude deponováno. Do té doby také tato pohledávka nebude uváděna v 2. tabulce, kam bude zařazena až tehdy, bude-li pohledávka zjištěna jako podřízená (nepodáním odporové žaloby či rozhodnutím v odporovém sporu; soud tedy rozhodnutí v oddíle P nevydává).

Sankce za chybné přihlášení. Mám za to, že s ohledem na doslovný text § 178 a 179 nepůjde tato ustanovení aplikovat na případy přihlášení nezajištěné pohledávky jako nepodřízené, třebaže více než 50 % této pohledávky bude následně zjištěno jako podřízených.

 

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Následující týden, vždy v úterý bude publikován další článek z osmidílné série autora. 

SEMINÁŘ: 

Novela insolvenčního zákona – verze 2019 (příprava před startem)

30. 04. 2019, Praha                          07. 05. 2019 – Brno     

Sdílet článek: