Novela insolvenčního zákona – verze 2019 – 5.

5. Oddlužení: Srážky z příjmů fyzické osoby – podnikatele

„smysl nesmyslu, jímž týráte mou mysl,
mou mysl bolí a dává smysl mému nářku“

Miguel de Cervantes y Saavedra

Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Úvodem

Provádění srážek z příjmů fyzických osob – podnikatelů v oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo od dob, kdy judikatura uzavřela, že zákonná nepřípustnost oddlužení pro osoby mající dluhy z podnikání, nebrání oddlužení fyzickým osobám, které jsou považovány za podnikatele a mají dluhy z podnikání, výzvou a nejinak tomu bude po Novele.

Principy provádění srážek z příjmů podnikatelů

Zákonodárce po dlouhých letech poprvé odstraňuje nejistotu (alespoň se o to snaží a již jen to zasluhuje uznání) ohledně toho, jakým způsobem, v jakém rozsahu, z jakých částek má být v jaké výši vypočtena srážka z podnikatelských příjmů. K odstrašujícímu příkladu dosavadní roztříštěné praxe jednotlivých soudů, soudních senátů a členů jednotlivých soudních senátů viz brilantní článek Petra Veselého a Kláry Hašové Srážky z příjmů podnikatelů v oddlužení – co soudce, to názor (www.epravo.cz/top/clanky/srazky-z-prijmu-podnikatelu-v-oddluzeni-co-soudce-to-nazor-106523.html).

Období, v němž je dlužník povinen splácet nezajištěným věřitelům ze svých podnikatelských příjmů, je totožné, jako u splátek z příjmů ze závislé činnosti. Nedošlo-li dříve k plnému uspokojení nezajištěných pohledávek, trvalo toto období tradičně 60 měsíců a spory se vedly jen o to, není-li to měsíců 61. Po Novele toto období bude 36 až nekonečno měsíců (k tomu více v některém z navazujících článků).

Základní princip

Základním principem provádění srážek z příjmů podnikatelů je, že vždy po celý 1 kalendářní rok dlužník splácí jednu pevně danou minimální nevratnou částku („MNČ“), jejíž výše se vždy jednou ročně přepočítává. Zaplacená částka je (jak název napovídá) nevratná, povahu zálohové platby má jen tehdy, byla-li stanovena v nižší než zákonné výši, tedy je-li následně zjištěný skutečný zisk dlužníka vyšší, než se při určení MNČ předpokládalo. V takovém případě je dlužník povinen rozdíl doplatit (§ 398b odst. 7).

MNČ je určena:

a)    pro 1. kalendářní rok (zbytek roku, v němž je usnesení o schválení oddlužení PSK vyáno) v usnesení o schválení oddlužení PSK (odst. 3 až 5) a

b)   pro 2. a další kalendářní rok (může být) určena v následném usnesení.

Určení výše MNČ v 1. kalendářním roce

Vědom si obtíží při zjišťování a dokládání skutečných minulých příjmů a výdajů dlužníka z jeho podnikatelské činnosti, stanovil zákonodárce subsidiárně 3. způsoby stanovení měsíční základny (postupně uvedené v odst. 3, 4 a 5) pro výpočet MNČ v 1. kalendářním roce oddlužení PSK (pro další roky se již předpokládá dlužníkův přehled o jeho hospodářské situaci).

Určení MNČ v sobě vždy zahrnuje 3 kroky:

a)    zjištění měsíční základny pro další výpočty (jedním ze 3 dále uvedených způsobů),

b)   výpočet nezabavitelné částky dle § 279 odst. 2 OSŘ („jako u zaměstnance“)

c)    výpočet postižitelné srážky = MNČ.

Měsíční základna, z níž se vypočítává nezabavitelná částka a následně MNČ je počítána třemi způsoby, majícími k sobě vztah subsidiarity (použije se způsob první, nelze-li, tak druhý, nelze-li ani ten, tak způsob třetí):

a)    1/12 zjištěného zisku dlužníka za poslední kalendářní rok předcházející podání Návrhu na povolení oddlužení. Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celý rok, určí se měsíční základna z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.

b)   Předpokládaný měsíční zisk dlužníka v období od schválení oddlužení PSK do konce kalendářního roku, v němž bylo oddlužení schváleno („ve zbytku 1. kalendářního roku“). Měsíční základna se z předpokládaného zisku určí po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů „za dobu jeho podnikání“, lépe však za dobu posledních např. 12 měsíců před podáním zprávy pro oddlužení a vycházející z dlužníkova „business plánu“.

c)    Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. „Průměrná hrubá měsíční nominální mzda“ je dostupná na stránkách ČSÚ (www.czso.cz/csu/czso/katalog-produktu). Za 1. až 3. roku 2018 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 31.222,33 Kč, tedy u zaměstnance bez vyživovací povinnosti průměrně 23.571,33 Kč.

MNČ se následně výpočte odečtením nezabavitelné částky dle § 279 odst. 2 od měsíční základy. MNČ se tedy rovná postižitelné částce (srážce) u zaměstnance, v případě měsíční základy vypočtené dle odst. 5 tak bude MNČ u dlužníka bez vyživovacích povinností pro rok 2019 činit 13.928,33 Kč.

Vyúčtování zaplacených MNČ a případné určení výše MNČ v 2. a následujících kalendářních letech

Dlužník je povinen na konci každého kalendářního roku (až do podání zprávy o splnění oddlužení – takto stanovený termín je jednou z komponent splácecího nekonečna a skýtá v sobě teoretickou možnost, že průměrná výše uspokojení nezajištěných pohledávek se po Novele může zásadně blížit ke 100 %) předložit správci (a) účetnictví či daňovou evidenci, (b) přiznání k dani z příjmů a (c) výpisy z účtů, popřípadě (d) další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje.

Na základě řečených listin insolvenční správce určí tzv. referenční měsíční srážku, odpovídající měsíční srážce vypočtené dle § 297 odst. 2 o.s.ř. („jako u zaměstnance“) z 1/12 zjištěného zisku dlužníka za předchozí kalendářní rok. Pro tento účel se zisk nepočítá z rozdílu příjmů a výdajů skutečných, nýbrž daňových (opak by jistě zákonodárce vyjádřil výslovně, jak učinil např. v § 389b odst. 4). Výši referenční srážky stanoví insolvenční správce bez zbytečného odkladu poté, co obdrží všechny poklady nutné pro její výpočet. S ohledem na termíny podání přiznání k DPFO se tak zpravidla stane v dubnu. Delší prodlévání s předáním listin může být důvodem pro zrušení schváleného oddlužení. Delší prodlévání s určením referenční srážky a navazujícími úkony může být důvodem pro uložení pořádkové pokuty.

Spornou zůstává otázka přezkumu adekvátnosti dlužníkových výdajů, kdy např. nákup nového luxusního vozidla je způsobilý snížit pro zbytek oddlužení MNČ na nulu… Neodůvodnitelný výdaj reálně snižující uspokojení nezajištěných věřitelů je porušením povinnosti v § 412 odst. 1 písm. h), a tedy důvodem pro zrušení schváleného oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. a).

Výpočet referenční srážky (i MNČ) by s takovýmito výdaji neměl počítat (o ně by měly být výdaje sníženy). Opak by oddlužení proměnil (vedle již existujícího) moratoria na vymáhání starých pohledávek a následného osvobození od placení všech neuspokojených pohledávek i na investiční příležitost, kdy by dlužník dovybavil věci (nejen) pro své podnikání, a to na úkor uspokojení svých věřitelů (tedy de facto z jejich peněz).

Následně insolvenční správce porovná referenční srážku a MNČ (jejich souhrn přepočtený podle počtu měsíců, za něž měl dlužník povinnost platit):

a)    Je-li vyšší referenční srážka, tedy zaplatil-li dlužník méně, vyzve jej správce k zaplacení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami (za celý rok). Dlužník je povinen nedoplatek zaplatit bez zbytečného odkladu (je otázkou z čeho, má-li legálně dlužníkovi zůstat jen nezabavitelná částka). V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku (odvolání není přípustné). Je-li rozdíl značný (jistě nad 1.000 Kč měsíčně), ponese takové zjištění v sobě nutnost soudní změny výše MNČ pro aktuální a následující roky (§ 407 odst. 3). Takový (odůvodněný a doložený) návrh podá správce vždy bezodkladně po učiněných zjištěních.

b)   Je-li vyšší MNČ, tedy zaplatil-li dlužník více, tak se mu rozdíl nevrací. Soud v takovém případě může na návrh dlužníka pro aktuální a (nelze přijmout jiný závěr, než že i pro) následující kalendářní rok stanovit jinou výši MNČ (odvolání není přípustné). Stanovení nové výše MNČ jen pro jediný kalendářní rok (jak uvádí § 398b odst. 8) je nepraktické, neboť v sobě obsahuje logickou nutnost pravidelných podávání nových návrhů a nových rozhodnutí po celý zbytek oddlužení PSK.

Za poslední kalendářní rok se uvedené vyúčtování z povahy věci neprovádí a vychází se toliko z aktuální výše MNČ.

Nebude-li dlužník souhlasit s výší referenční částky pro tvrzený chybný výpočet, tak požádá správce o přepočítání a určení správné výše MNČ. Pokud správce bude trvat na svém výpočtu, tak věc spolu s podáním dlužníka a svým vyjádřením předloží soudu k přezkumu.

Nebude-li dlužník souhlasit s výší MNČ pro tvrzený chybný výpočet, tak dle § 398b odst. 4 i § 406 odst. 4 nemá právo odvolání. Otevřena zůstává otázka subjektivní přípustnosti dlužníkova odvolání, jak ji ve vztahu k usnesení o schválení oddlužení dovodil VSPH. Bude-li mít dlužník pevné nervy, může věc dohnat k odvolacímu soudu též tak, že bude platit nižší částky (dle svého přesvědčení) a následně se odvolá proti zrušenému oddlužení či proti neosvobození.

Stanovení jiné výše MNČ

Soud může rozhodnout o stanovení jiné výše MNČ, než stanovil postupem podle předchozích odstavců, pokud tak pro změnu poměrů požádá dlužník za splnění jednoho z předpokladů:

a)    Zákonná výše splátek je způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře.

b)   Míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.

Dlužník může o stanovení jiné výše MNČ požádat již v návrhu na povolení oddlužení nebo při jednání s IS. Soud o takovém návrhu rozhodne v usnesení o schválení oddlužení. Odvolání proti rozhodnutím o stanovení jiné výše MNČ není přípustné.

Souběh podnikatelských a nepodnikatelských příjmů

V § 398b odst. 9 je vyjádřeno základní pravidlo, že dlužníkovi má ze všech jeho (podnikatelských i nepodnikatelských) příjmů zůstat toliko jedna nezabavitelná částka.

Nově se stanoví, že má-li dlužník více příjmů, tak soud rozhodne, kdo dlužníkovi vyplatí nezabavitelnou částku (z druhého příjmu se pak strhne a správci zašle vše), nebo jaká část nezabavitelné částky má být z obou příjmu dlužníkovi ponechána.

Závěrem

Good luck!

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Následující týden, vždy v úterý bude publikován další článek z osmidílné série autora.

SEMINÁŘ: 

Novela insolvenčního zákona – verze 2019 (příprava před startem)

30. 04. 2019, Praha                          07. 05. 2019 – Brno     

Sdílet článek: