Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek: ZOPO – dobrý sluha, zlý pán (2. část)

Pokračování článku Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek: ZOPO – dobrý sluha, zlý pán (1. část) ze dne 25. června 2018.

Kritika praktické aplikace ZOPO

Ani sebelepší a dokonalejší systém nebude fungovat bezchybně, bude-li se chybovat při práci s ním. Bude-li ZOPO perfektní, ale nebudou-li jej insolvenční správci perfektně vyplňovat, budou podávané informace stejně nedostatečné a chybné, jak je uvedeno výše. Zaměřím se jen na několik konkrétností, kde ZOPO umožňuje správný postup, správci se mu však pravidelně vyhýbají:

1)      Část A. formuláře

Na chvilku si odpočiňme od tabulky a počítání.

Je-li OMU pod 30 %, resp. 50 %, nemůže se správce spokojit s konstatováním, že navrhuje zrušení oddlužení. Je třeba podrobně uvést konkrétní správcova jednání, z nichž bude zřejmé, že dlužníka vedl k nápravě, poskytoval mu dostatečná poučení a lhůty. Připomínám, že část C. formuláře se jmenuje „Přílohy“ – právě sem mají být vloženy e-maily, dopisy, obálky, atd., které prokazují správcovu snahu.

Uvádí-li správce u očekávaného 3% uspokojení, že doporučuje ponechat dlužníka v oddlužení, tak si to jistě žádá bližší vysvětlení, nikoliv často vídané, že „je možné, že dlužníci ještě svým povinnostem ve zbývající době plnění oddlužení dostojí“. Stejně tak návrh na zrušení oddlužení, uvádí-li správce OMU přes 30 %, resp. 50 %.

2)      Vyplňování údajů

Je pravidlem, že správci ZOPO příliš nevyplňují, zejména jde-li o (zásadní) údaje o příjmech, provedených srážkách, postižitelných a nepostižitelných částkách, nezřídka i o počtu vyživovaných osob a vypláceného výživného (monární údaj „0“ se v ZOPO vyskytuje nesčetněkrát).

3)      Vyživovací povinnosti a výživné

Vedle nezbytnosti uvedení počtu vyživovaných osob a výše výživného je třeba rovněž (v komentáři v části B. formuláře) odděleně uvádět, na kolik osob a v jaké výši je výživné placeno. Tedy nikoliv souhrnně, že dlužník má 5 vyživovacích povinností a platí výživné měsíčně 5.000 Kč. Je rozdíl, má-li dlužník ve své výlučné péči čtyři děti a na páté (žijící u druhého rodiče) platí výživné 5.000 Kč, nebo když ve své péči nemá dítě žádné, ale na každé z nich platí po 1.000 Kč (nebo např. 4 * 200 Kč a na páté 4.000 Kč – i zde bude částka k rozdělení mezi věřitele jiná).

Je-li u společného oddlužení manželů uveden počet vyživovaných osob „0“, tak je někde chyba…

4)      Vráceno dlužníkům, mimořádný příjem, jiné zapodstatové pohledávky, ostatní věřitelé

Všechny uvedené skutečnosti jsou svojí povahou mimořádné, zpravidla z obsahu insolvenčního spisu (rejstříku) jinak nezjistitelné. Proto je nezbytné, aby správce tyto skutečnosti v komentáři podrobněji vysvětlil, rozvedl, případně i doložil.

5)      Deponace na OHV

Dokud výše deponace OHV nebude zvlášť ze ZOPO zjistitelná, bude rovněž nezbytné, aby ji správce výslovně uváděl v komentáři.

6)      Deponace na uspokojení nezajištěné pohledávky

Důvodů deponace může být mnoho, podstatné však je, aby si jich byl správce vědom. Jde mi o situaci, kdy správce navrhuje zrušení oddlužení, neboť OMU dle ZOPO je 20 % (pracovně připusťme, že to výjimečně vychází). Správce však nezohledňuje, že věřitel, jehož podíl na rozdělované částce činí 60 %, má celou svoji pohledávku popřenou, je na ni deponováno, vede se odporový spor. Věřitel byl před prvoinstančním soudem neúspěšný, neboť např. bylo rozsáhlým dokazováním prokázáno, že pohledávka zanikla zaplacením. Za takové situace je poněkud nepřiměřené během odvolacího řízení navrhovat zrušení oddlužení. I zde platí, že nelze-li úspěch popření vyloučit, má se kalkulovat s tím, že popření bude úspěšné. Stejná situace může být např. u zatím nepravomocného odmítnutí zjevně opožděné přihlášky.

Některé z vyplněných ZOPO mají pro každého věřitele dva řádky, deponováno a nedeponováno. Není-li skutečně deponováno, je řádek s deponací naprosto zbytečný. V řízení KSPH 67 INS 21545/2014 při 25 věřitelích je pak tabulka na více než 2 stránky…

K informování o důvodech deponace a k dalšímu s tím souvisejícímu odkazuji na článek Distribuční schéma splátkového kalendáře, www.insolvencnizona.cz.

7)      Číslování věřitelů, číslování pohledávek

Záměrně se vyhnu trvalému, nesjednocenému problému, zda v ZOPO číslovat podle věřitelů (všechny jeho pohledávky pod jedním číslem), nebo podle pohledávek (věřitel může být uveden v několika řádcích). Podstatné však je, aby vůbec nějaké číslování použito bylo, aby nešlo jen o řadu neočíslovaných věřitelů.

ZOPO 2.0 (namísto závěru)

Píši zde jako poučený laik. Nikdy jsem neviděl žádný ze správcovských informačních systémů generujících ZOPO. Vycházím toliko z výsledků a občasných rozhovorů se správci (bohužel novela účinná od 1.7.2017 počet příležitostí pro takové rozhovory značně snížila...).

Je tak možné, že tvůrcům křivdím, že nedostatky ve výsledku nejsou způsobeny nedostatky podstaty, ale nedostatky v aplikaci.

Mohu též/naopak křivdit správcům, ZOPO něco z vytýkaného nemusí umožňovat, při pohledu na výsledné ZOPO se však zdá, že správná kolonka pro vyplnění existuje, ale je nevyužita.

Je zřejmé, že ZOPO může být užitečným, ba nepostradatelným nástrojem ke kvalitní administraci oddlužení. Je však nezbytné, aby ZOPO bylo prosto výše řečených vad, bezvadné ZOPO aby pak bylo důsledně a přesně vyplňováno; má dát komplexní obraz o oddlužení, nemá se listovat spisem, abychom se dozvěděli tu počet vyživovacích povinností, tu výživné, jindy zase celkovou výši zjištěných pohledávek. Jen tak lze docílit kvalitního informování všech procesních subjektů, jen tak lze včas indikovat možné budoucí, ale zavčasu řešitelné problémy. Naopak nedostatečné, či dokonce nepřesné informování může vést k chybnému procesnímu postupu, zbytečnému zatěžování jednotlivých procesních subjektů, v krajních případech až k tragickým důsledkům (rušení oddlužení nebo neosvobozování).

Sdílet článek: