JUDr. Lukáš Zrůst, BA (HONS), LL.M., MBA: Řešení krize finančních institucí podle zákona č. 374/2015 Sb.

Řešení krize finančních institucí podle zákona č. 374/2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu („ZOPRK“)

 

Přechod majetku a dluhů do správy třetí osoby

Jednou z možností řešení krize podle ZOPRK je přechod majetku do správy třetí osoby odlišné od finanční instituce nacházející se v krizové finanční situaci. Česká národní banka tyto nástroje označuje jako stabilizační transférové nástroje. Zákon o ozdravných postupech zná dvě skupiny těchto nabyvatelů, a to:

1)     převod celé instituce nebo její části na soukromého nabyvatele, který má povolení provozovat činnost předmětu převodu,

2)     převod celé finanční instituce nebo její části na překlenovací instituci s majetkovou účastí státu, která splňuje podmínky pro udělení povolení k provozování předmětu převodu.

Při převodu činností na soukromého nabyvatele dochází k úplnému či částečnému převedení podílů nebo majetku, práv a závazků selhavší banky na určitého nabyvatele, jež není překlenovací institucí. Tato třetí osoba by měla zajistit pokračování zásadních činností selhavší banky. Při přechodu na soukromého nabyvatele se uplatní dvě základní podmínky, a to cena a souhlas nabyvatele. Přechod lze realizovat za cenu odpovídající té, která je zjištěna oceněním nebo předběžným odhadem. ZOPRK zakotvuje v ustanovení § 97 odst. 1 zásady a pravidla, které musí ČNB při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele dodržovat. ZOPRK však upravuje možnost se od těchto pravidel odchýlit, pokud lze důvodně předpokládat, že dodržení všech těchto postupů by zmařilo účel řešení krize. V tomto směru ČNB tedy vyhodnocuje proporcionalitu takového postupu, tj. zda by dodržením zásad přechodu činnosti na soukromého nabyvatele došlo (zejména) k narušení či ohrožení finanční stability, přičemž tento zájem je nutné poměřovat imperativem na transparentní a nediskriminující průběh daného přechodu. 

Překlenovací instituce[1] (bridge bank, bridge institution) je z historického hlediska poměrně novým institutem, neboť byla legálně poprvé ukotvena ve spojených státech amerických v roce 1987.[2] Odborná veřejnost však považuje tento nástroj za natolik významný, že by měl hrát prim při řízení rizik.[3] Pro české právo není úplnou novinkou. Zákon o bankách jej znal[4], ale pro jeho přílišnou obecnost bylo jeho praktické využití velmi omezené. Za tento přístup byla také Česká republika již v roce 2012 kriticky hodnocena ve zprávě Mezinárodního měnového fondu, která hovoří o nutnosti rozšířit a konkretizovat rámec nástrojů pro řešení krize.[5]

Jak samotný název napovídá, účelem překlenovací instituce účelem je na omezenou dobu překlenout krizovou situaci ve smyslu zajištění poskytování hospodářsky významných funkcí, které původně vykonávala selhávající finanční instituce, a to do doby než nástroje účasti, majetek či dluhy finanční instituce přejdou na nového nabyvatele. Lze konstatovat, že oproti výše popsaného přechodu na soukromou osobu se v případě tzv. bridge bank jedná o určitý dočasný mezistupeň mezi selhavší institucí a novým nabyvatelem. Zákon však nevylučuje ani zpětný převod nástrojů účasti na původní finanční instituci.

Směrnice BRRD[6] definuje překlenovací instituci jako právnickou osobu, která je zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více orgány veřejné moci příslušného členského státu a kumulativně je vytvořena za účelem získání a držení:

i) akcií nebo jiných kapitálových nástrojů vydaných bankou v režimu krizového managementu nebo 

ii) některých nebo všech aktiv, práv a dluhů jedné nebo více bank v režimu krizového řízení, a to za účelem zachování zásadních funkcí a následnému prodeji banky v režimu krizového managementu. 

Přestože je překlenovací instituce dočasným nástrojem pro krizové řízení bank, měla by však být provozována jako životaschopný fungující podnik (viable going concern). Režim překlenovací instituce trvá nejvýše po dobu dvou let ode dne posledního přechodu podle § 102, nestanoví-li ČNB svým rozhodnutím jinak. Režim překlenovací instituce je ukončen rozhodnutím ČNB, které se musí opírat o jeden z taxativně stanovených důvodů[7], nenastane-li ve stanovené lhůtě žádný z nich, ČNB překlenovací instituci zruší s likvidací.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

[1] Jako příklad instrumentu krizového řízení bank fungujícím na podobných principech jako překlenovací instituce podle BRRD lze uvést např. německý Zvláštní stabilizační fond finančního trhu (Sonderfonds Finanzmarktstabilisierung – SoFFiN).

[2] General Accounting Office. Failing Banks: Lessons Learned from Resolving First City Bancorporation of Texas. 1995.

[3] Důvodová zpráva k zákonu č. č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.

[4] Ustanovení § 16 odst. 4, 5 zákona č. 21/1995 Sb., o bankách.

[5] Důvodová zpráva k zákonu č. č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.

[6] Článek 40 a 41 BRRD.


[7] Ustanovení § 109 ZOPRK: Česká národní banka vydá rozhodnutí o ukončení režimu překlenovací instituce, a) dojde-li k zápisu fúze nebo rozdělení překlenovací instituce do obchodního rejstříku, b) nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky podle § 102 odst. 1, c) dojde-li k převodu veškerého nebo téměř veškerého majetku nebo dluhů překlenovací instituce na třetí osobu, nebo d) dojde-li k převodu celého majetku překlenovací instituce a plné úhradě dluhů překlenovací instituce.

Autor: JUDr. Lukáš Zrůst, BA (HONS), LL.M., MBA

Sdílet článek: