JUDr. Jolana Maršíková nad dotazy insolvenčních správců

JUDr. Jolana Maršíková, místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové, odpovídala na dotazy insolvenčních správců.  

V jakém stádiu je příprava vyhlášky, která by měla omezit počet provozoven na jednoho insolvenčního správce?

Níže mně posledně známý text . V současné době lze osud připravené novely vyhlášky č. 355/2013 Sb. stěží odhadnout.

§ 3 

 Úřední hodiny provozovny

 (1) Provozovna musí být pro veřejnost otevřena v pracovních dnech v časovém rozmezí od 7 do 18 hodin alespoň šest hodin denně, a to pravidelně alespoň jeden den v týdnu.

 (2) Úřední hodiny každé z provozoven se nesmí překrývat s úředními hodinami jiné provozovny téhož insolvenčního správce, ani nesmí být stanoveny na pracovní den, kdy insolvenční správce pravidelně vykonává svou činnost ve svém sídle.

 (<s>2</s>3) Provozovna může být výjimečně na přechodnou dobu uzavřena z vážných a mimořádných důvodů, a to zejména zdravotních nebo provozních. Nebrání-li tomu vážné důvody, umístí insolvenční správce v dostatečném předstihu na vhodném a viditelném místě informační tabuli s uvedením důvodu uzavření a označením počátku a konce uzavření.

V konkursu mám v majetkové podstatě několik pohledávek, které jsou přihlášeny v jiných insolvenčních řízeních (a je jich dost u různých KS). Tyto pohledávky za úplatu postoupím. Jak si pak vyložit § 1879 NOZ a § 18 IZ?

§ 1879 NOZ:

Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

§ 1879 a NOZ a § 18 IZ se vzájemně nevylučují.

Dovolím si citovat dotaz mzdové účetní a zeptat se na Váš názor:

Vážená paní insolvenční správkyně,

dovoluji si Vás oslovit kvůli novému výkladu k tomu, zda zahrnovat či nezahrnovat vratku na dani při ročním zúčtování do insolvence…

Jaké máte Vy doporučení?

Náš dodavatel mzdového systému praktikuje tento výklad a doporučuje dle tohoto nezahrnovat vratku ani bonus z ročního zúčtování:

„Jak daňový bonus, tak roční zúčtování daně je vztah mezi zaměstnancem a správcem daně (veřejnoprávní závazek) a z tohoto důvodu je tato část mzdy nepřevoditelná a neměla by se zahrnovat jak do čisté mzdy pro výpočet insolvenčních srážek, tak do čisté mzdy pro výpočet exekucí.

§398IZ

... 3) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky 29). Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu...

odkaz 29) je odkazem na OSŘ, tedy postupuje se stejně jako u exekucí.

Rekapitulace:

1) Měsíční bonusy + přeplatky na dani z ročního zúčtování +doplatky na bonusu z ročního zúčtování daní jsou veřejnoprávními závazky a jako takové nepodléhají ani exekuci ani insolvenci.

2) Srážky při insolvenci (plněním splátkového kalendáře) se řídí zvláštním zákonem, ale výše srážek se odkazuje na OSŘ a sráží se (pokud insolvenční soud nestanoví jinak) z první i druhé třetiny.“

Literatura: JUDr. Jan Breburda, Exekuce srážkami ze mzdy 2015, str. 65-67

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 241/2013-B-50, MSPH 93 INS 19653/2011 1 VSPH 241/2013-B-50 ze dne 18. 3. 2013

Měsíční slevu na dani je proto dle odvolacího soudu nutné brát v úvahu při výpočtu čisté mzdy, neboť jde o podmínky pro konečnou výši zálohy na daň. Tato záloha může být v důsledku slevy i nulová. Daňový bonus není součástí záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkům státem. Do čisté mzdy za účelem srážek ze mzdy daňový bonus nelze zahrnout.

Pokud by dlužník získal příjem, který nemá charakter mzdy nebo příjmu, který mzdu nahrazuje (např. úhrada pohledávky z titulu dříve uzavřené kupní smlouvy nebo úhrady pohledávek z dříve prováděné podnikatelské činnosti, popř. příjmy z autorských práv), i tyto musí použít na úhradu závazků. Rozsah částky, kterou z těchto příjmů musí použít na splátky, však již nebude podléhat pravidlům pro výpočet exekučních srážek ze mzdy.

Dlužník je povinen všechny mimořádné příjmy a aktiva získaná darem nebo z dědictví použít na mimořádné splátky nad rámec splátkového kalendáře. Půjde zejména o dary zákonem výslovně uvedené nebo majetek z dědictví, ale i veškeré jiné mimořádně získané hodnoty a příjmy, např. výhry ze soutěží nebo loterií, příjmy z prodeje svého majetku.

Odvolací soud má za to, že daňové zvýhodnění, byť se v odborné literatuře hovoří o daňovém zvýhodnění na dítě , nelze považovat za dávku určenou k výživě dítěte, ale jde o institut, který umožňuje při splnění určitých podmínek (daňový poplatník-dlužník vyživuje dítě) optimalizaci daňového zatížení daňového subjektu. Ostatně, § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. hovoří o nároku poplatníka na daňové zvýhodnění na dítě, nikoli o nároku dítěte na daňové zvýhodnění, dítě není tím, koho by zákon daňově zvýhodnil, je toliko právním důvodem pro takové zvýhodnění. Proto, mimo jiné, lze s ohledem na absenci konkrétního zákonného ustanovení považovat daňový bonus za mimořádné plnění určené daňovému subjektu-dlužníku, které lze použít jako mimořádnou splátku při oddlužení. Pokud jde např. o slevu na manžela, taktéž nejde o plnění určené k výživě manžela, ale o legislativně-daňový postup při optimalizaci daňové zátěže. Jestliže je dítě v jedné domácnosti vyživováno více poplatníky, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z těchto poplatníků. Z toho vyplývá, že pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění uplatnit druhý z manželů. I tento postup podporuje závěr, že daňový bonus je nástrojem daňové optimalizace a nelze jej chápat jako dávku státu určenou k výživě dítěte.

Názor na použití daňových bonusů na děti se u jednotlivých soudců liší. Pokud přijmeme názor, že patří do majetkové podstaty, tak jak je to s daňovými bonusy v oddlužení splátkovým kalendářem, kdy je na základě § 398 odst. 4) IZ dlužníku stanovena jiná výše měsíčních splátek?

Budeme-li považovat daňový bonus za mimořádný příjem, který bude dlužník povinen vyplatit celý insolvenčnímu správci, pak  stanovení jiných měsíčních splátek na dlužníkovu povinnost nemá žádný vliv

Úhrada dluhů do fondu oprav a fondu služeb při zpeněžení bytové jednotky v oddlužení.

Při oddlužení plněním splátkového kalendáře uplatní zajištěný věřitel přihlášku do insolvenčního řízení zajištěnou zástavou váznoucí na bytové jednotce.

Bytová jednotka je dle pokynu zajištěného věřitele zpeněžena v řádu několika měsíců po rozhodnutí o úpadku a jeho řešení oddlužením. Bytovou jednotku nadále užívá až do jejího zpeněžení její majitel – dlužník, který ovšem neplatí Společenství vlastníků platy do fondu oprav a fondu služeb.

Kdo a kdy tyto dluhy vzniklé po rozhodnutí o úpadku do doby zpeněžení bytové jednotky uhradí?

Přecházejí tyto dluhy spolu s bytovou jednotkou na nového majitele nebo zůstávají dlužníkovi?

Má je hradit správce jako pohledávku za podstatou?

Z níže uvedeného rozhodnutí plyne, že příspěvek do fondu oprav a zálohy na služby nejsou pohledávkami za podstatou, ale novými dluhy  = stav, kdy je oddlužení plněno splátkovým kalendářem a byt není zástavou (nebo se jako zástava nezpeněžuje).

Usnesení  sp.zn. 3 VSPH 1128/2014-B-3, 2 KSPL 56 INS 25600/2012 3 VSPH 1128/2014-B-32 ze dne 25.8.2014

Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě-protentokrát-umožnit dlužnici, aby napříště svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčila insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že její snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení tento předpoklad nenaplnil a dlužnice by nepřistupovala jak k plnění svých povinností v rámci oddlužení, tak i k úhradě svých nových závazků (zejména příspěvků do fondu oprav SVJ a záloh na jí využívané služby) dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jejího úpadku a úpadek by pak byl již definitivně řešen konkursem.

Stanovisko Mgr. Krhuta v Konkursních novinách pro režim zpeněžení zástavy (které plně sdílím):

Provedeme-li syntézu výše naznačených pravidel, dospějeme k závěru, že dokud dlužník byt tvořící zástavu užívá, je to on, kdo hradí náklady spojené s užíváním bytové jednotky. Jakmile ale zajištěný věřitel udělí pokyn ke zpeněžení a dlužník byt vyklidí a předá správci, je třeba náklady spojené se správou tohoto bytu považovat za náklady s údržbou předmětu zástavy.

Pokud jde o příspěvek do fondu oprav, ten bude mít mírně odlišný režim. Ve své ekonomické podstatě totiž nepředstavuje ani tak náklad spojený s bydlením (a tedy běžným živobytím), ale náklad spojený s údržbou a obvykle i zhodnocením věci. Rozhodným okamžikem, kdy jej budeme považovat za náklad spojený s údržbou zástavy tedy nebude vyklizení bytu dlužníkem, ale již udělení pokynu ke zpeněžení zajištěným věřitelem. Nemělo by žádnou logiku požadovat po dlužníkovi zhodnocovat zástavu z nepostižitelné částky.

Výnosy z majetku zapsaného do majetkové podstaty, který je zajištěn zástavním právem.

Po dobu konkursu je majetek zajištěný zástavním právem pronajat třetí osobě, která hradí do majetkové podstaty nájem. Má být tento nájem použit na uspokojení zajištěného věřitele nebo nezajištěných věřitelů?

§ 1346 NOZ

(1) Zástavní právo se vztahuje na zástavu, na její přírůstek i příslušenství, ledaže zástavní smlouva určí něco jiného. Z plodů a užitků se zástavní právo vztahuje jen na ty, které nejsou odděleny.

(2) Je-li zastavena pohledávka, náleží zástavnímu věřiteli i každé právo, které pohledávku zajišťuje.

§ 491 NOZ

(1) Plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho.

(2) Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy.

——————————————————-

Nájemné je považováno za fructus civiles,   ale jde o užitek, který je od  zástavy oddělen.

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 76 INS 3732/2008, 3 VSPH 142/2012-B-338 ze dne 3. října 2012

Zástavní věřitel má právo, aby jeho zajištěná pohledávka s příslušenstvím byla v insolvenčním řízení uspokojena též z užitků zástavy – nájemného, jen tehdy, jestliže mu zástavce právo brát užitky ze zástavy zřídil, popřípadě jestliže pohledávky nájemného zastavil.

Věřitel má pohledávku přiznanou mu rozhodčím nálezem. Do insolvenčního řízení přihlásí pohledávku jako nevykonatelnou, správce přezkoumá jako nevykonatelnou a popře. Na základě toho dojde k vyrozumění o popření této pohledávky. Věřitel nepodá ve lhůtě žalobu, insolvenční soud však následně pohledávku zařadí do splátkového kalendáře s tím, že správce pochybil – měl prý žalovat, neboť se charakterem jedná o pohledávku vykonatelnou a pokud ve lhůtě nezažaloval, pak byla pohledávka zjištěna.

Myslím, že pokud byla pohledávka na PJ přezkoumána jako nevykonatelná, plně se uplatní závěry obsažené v rozhodnutí níže:

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 43 INS 4584/2011, 3 VSPH 1329/2012-P16-10 ze dne 14. května 2013

Jestliže insolvenční správce, maje – byť nesprávně – zato, že přihlášená pohledávka není vykonatelná, vyrozumí věřitele postupem dle § 197 odst. 2 IZ o popření jeho pohledávky a o jeho právu podat určovací žalobu dle § 198 odst. 1 IZ, je tím dána i aktivní legitimace vyrozuměného věřitele k podání této žaloby. Případný nesprávný úsudek insolvenčního správce o tom, že popřená pohledávka je nevykonatelná, pak podle § 198 odst. 3 IZ má v řízení o žalobě „pouze“ ten důsledek, že důkazní břemeno o tom, že uplatněná pohledávka není pravá nebo že v konkrétním rozsahu není důvodná co do výše, tíží správce (ačkoli v řízení vystupuje jako žalovaný), který je navíc ve smyslu § 199 odst. 3 IZ - obdobně jako kdyby popřel vykonatelnou pohledávku – vázán důvody, pro něž pravost nebo výši pohledávky popřel, a které ovšem podléhají limitům popěrných námitek stanoveným v § 199 odst. 2 IZ. 

Insolvenční správce přezkoumává pohledávku přihlášenou jako směnečný peníz z blankosměnky sloužící k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru. Věřitel doloží originál směnky a smlouvu o vyplňovacím právu směnečném, odmítne ale doložit  úvěrovou smlouvu, výpis z b.ú. a cokoliv, co by doložil oprávněnost výše, v jaké vyplnil směnku, a toto nadále odmítá. Dá se taková pohledávka úspěšně popřít?

 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 1164/2010 ze dne 27.4.2011 (citace z odůvodnění):

Nejvyšší soud v rozsudku uveřejněném pod číslem 3/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že předmětem námitkového řízení mohou být pouze námitky včasné a odůvodněné. Za odůvodněné lze přitom považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmé, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz napadán a (současně) na jakých skutkových okolnostech zakládá žalovaný svou obranu proti směnečnému platebnímu rozkazu. Žalovaný nemůže se zřetelem k zásadě koncentrace řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu po uplynutí lhůty k podání námitek uplatňovat takovou obranu, která nebyla uvedena již v námitkách.

V námitkách žalovaný neuvádí sumu, která byla právem uplatněna soudní cestou, resp. neuvádí, v jakém rozsahu by měl být směnečný platební rozkaz zrušen. Závěr odvolacího soudu o nedůvodnosti námitky nesprávně vyplněné směnečné sumy je proto správný.

———————————————————-

Výše uvedené se dle mého názoru v insolvenčním řízení neuplatní.  Pokud by věřitel přihlásil pohledávku z úvěru a nepředložil by úvěrovou smlouvu, byl by to jistě důvod k popření pohledávky.

Pokud šlo o zajišťovací směnku a dohodu o vyplňovacím právu, pak mám za to, že nepředložení úvěrové smlouvy může být rovněž důvodem pro popření pohledávky jak co do důvodu, tak co do výše. V incidenčním sporu pak bude věřitel povinen úvěrovou smlouvu a další potřebné doklady předložit, aby prokázal, že směnku vyplnil v souladu s dohodou a že je tedy nárok uplatněný směnkou po právu.  

Sdílet článek: