Podřízené pohledávky, aneb předbíhání ve frontě III.

C) Popírání a odporová žaloba

Pokud věřitel svoji pohledávku (či její část) přihlásil jako podřízenou a správce (nebo i dlužník či jiný přihlášený věřitel) má za to, že jde o pohledávku nepodřízenou, tak je beztak pohledávka přezkoumávána jako podřízená, věřitel má smůlu (nelze popírat z důvodu, že dle popírajícího má pohledávka lepší než přihlášené pořadí – věřitelům nelze vnucovat jejich dobro).

Pokud věřitel svoji pohledávku (či její část) přihlásil jako nepodřízenou a správce (nebo i dlužník či jiný přihlášený věřitel) má za to, že jde o pohledávku podřízenou, projeví se to v popření pořadí (§ 195 InsZ). V přezkumném listu také popírající uvede, v jaké výši se jedná o pohledávku nepodřízenou a v jaké o pohledávku podřízenou, a to ve vztahu ke každému konkrétnímu druhu kvazipříslušenství zvlášť.

Je nejasné, kterých druhů kvazipříslušenství a v jakém rozsahu se má popření týkat:

• jistina 15 000 Kč
• úrok 10 000 Kč
• úrok z prodlení 10 000 Kč
• smluvní pokuta za prodlení 40 000 Kč

Možnosti:

a) Každého druhu podle jejich vzájemného poměru (konkrétně pak bude u úroku a úroku z prodlení popřeno pořadí ve výši 7 500 Kč a u smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč; v obou případech 75 % jejich výše).

b) Nejprve smluvní pokuta (je „nejpodřízenější“), následně úrok či poplatek z prodlení a poté úrok (§ 165 odst. 4 InsZ a contrario ve spojení s § 1933 odst. 1 o.z. – viz komentář C. H. Beck 2019, Sprinz, Vrba, s. 474).

Jedná se o důležitou a praktickou otázku, mající vliv zejm. v případě popíraní pravosti a výše jen některých druhů kvazipříslušenství. Spor o pořadí pohledávky (její podřízenosti) je incidenčním odporovým sporem (Rc 76/2017).

Popře-li pořadí správce či dlužník, podává odporovou žalobu vždy věřitel (správce mu vždy zašle vyrozumění s poučením), a to i kdyby pohledávka byla přezkoumána jako vykonatelná. Pokud věřitel nepodá včas odporovou žalobu (nebo jí není vyhověno), platí, že pohledávka je zjištěna v pořadí uvedeném správcem (dlužníkem) při jejím přezkumu.

D) Zpráva pro oddlužení (distribuční schéma).

Předně si dovoluji korigovat svůj jarní názor, že insolvenční správce předkládá se zprávou pro oddlužení dvě distribuční schémata (pro nepodřízené i pro podřízené pohledávky). Nakonec převážil praktičtější názor, že předkládáno bude toliko jedno distribuční schéma, které bude obsahovat nepodřízené pohledávky.

Bude-li popřeno řešené pořadí, tak správce takovou pohledávku zařadí do distribučního schématu s tím, že do rozhodnutí o pořadí sporné pohledávky na ni bude deponováno. Bude-li popřená pohledávka následně zjištěna jako podřízená (nepodáním odporové žaloby či rozhodnutím v odporovém sporu; soud rozhodnutí v oddíle P nevydává), tak správce upraví přezkumný list a předloží návrh změny distribučního schématu, kde již na takovou pohledávku deponováno nebude.

V případě 100% uspokojení nepodřízených nezajištěných pohledávek předloží správce návrh změny distribučního schématu, který bude nově obsahovat již jen pohledávky podřízené (kvazipříslušenství). Poměr uspokojení bude určen vzájemným poměrem podřízených pohledávek (nikoliv celkově zjištěných či nepodřízených).

E) Hlasování

Podle § 51 odst. 4 InsZ není-li dále stanoveno jinak, nemají hlasovací právo […] věřitelé s podřízenými pohledávkami (§ 172) […]. Důsledkem absence hlasovacího práva spojeného s podřízenou pohledávkou je i nezapočítávání počtu hlasů věřitelů s podřízenými pohledávkami do příslušných kvor

a) pro svolání schůze věřitelů a 

b) pro hlasování.

F) Sankce za chybné přihlášení.

S ohledem na doslovný text § 178 a 179 InsZ nepůjde tato ustanovení aplikovat na případy přihlášení podřízené pohledávky jako nepodřízené, třebaže více než 50 % této pohledávky bude následně zjištěno jako podřízené.

G) Splnění oddlužení PSK

Oddlužení PSK je dle § 412a InsZ splněno, pokud:

a) Dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich (i podřízené) pohledávky v plné výši (100 %).

b) Dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich (nepodřízených) pohledávek.

c) Po dobu 5 let od schválení oddlužení

• nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a 
• dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.

Má se za to, že dlužník tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich (nepodřízených) pohledávek. Jedná se o vyvratitelnou právní domněnku. Opak musí vyplývat z obsahu spisu, zprávy správce, tvrzení věřitelů, atp.

Nebylo-li uvedené výše plnění dosaženo, je naopak na dlužníkovi, aby tvrdil, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. 

d) Oddlužení PSK nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení, jestliže je dlužník tzv. zranitelnou osobou ve smyslu § 412a odst. 4, 5 nebo 6 InsZ (výše uspokojení se nezkoumá, otázka podřízenosti pohledávek tak na splnění oddlužení nemá vliv).

H) Oddlužení ZMP – rozvrhové usnesení

Má-li dojít ke 100% uspokojení nezajištěných nepodřízených pohledávek, předloží správce s návrhem na rozvrh nezajištěných nepodřízených pohledávek současně návrh na rozvrh nezajištěných podřízených pohledávek.

Soud vydá jedním usnesením oba rozvrhy.

Vše řečené se děje spolu s předložením a schválením konečné zprávy [§ 315 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 398 odst. 8 InsZ].

I) Splnění oddlužení ZMP

Oddlužení ZMP je dle § 412a odst. 2 InsZ splněno:

a) po obdržení zprávy správce o splnění rozvrhového usnesení a 

b) [současně] pokud dlužník řádně splnil všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení.

Výše uspokojení se nezkoumá, otázka podřízenosti pohledávek tak na splnění oddlužení nemá vliv.

IV. Odpovědnost insolvenčního správce za škodu

Insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti [§ 10 písm. b), § 11 insolvenčního zákona[ není oprávněn uložit insolvenčnímu správci, jaký postoj má zaujmout k přihlášeným pohledávkám (Rc 24/2014 v insolvenčních poměrech, v konkursních poměrech Rc 47/2003).

Současně si však dovoluji upozornit na § 36 odst. 1 InsZ, dle kterého insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

Dle § 37 odst. 1 věta první InsZ insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Dle mého názoru se pak ve vztahu k dlužníkovi nemůže insolvenční správce své odpovědnosti bez dalšího zprostit pouhým tvrzením, že dlužník je rovněž nadán popěrným právem a že jej nevyužil.

Konečně si dovoluji upozornit na § 36 odst. 2 písm. c) zákona o insolvenčních správcích, dle kterého Ministerstvo spravedlnosti dohlíží nad tím, zda insolvenční správce a hostující insolvenční správce plní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem.

V. Závěrem

Práce s podřízenými pohledávkami nám přináší novou výzvu a způsob, jak svoji mysl udržovat stále ve střehu; buďme za to vděčni. Klade vyšší nároky na kvalitní práci s přihláškami a ještě vyšší nároky na tvorbu seznamu přihlášených pohledávek (přezkumných listů), v neposlední řadě dá oprášit našim znalostem praktické matematiky. Tato oborná a nevděčná práce má potenciál založit odpovědnost za škodu nebo jinou újmu. Fenomén podřízených pohledávek v oddlužení proto nepodceňme, zvláště pak je-li výklad značné části možných problémů nejednotný či žádný.