Podřízené pohledávky, aneb předbíhání ve frontě I.

Pokračování článků Mgr. Bc. Tomáše Jirmáska

Článek navazuje a o nové praktické zkušenosti rozšiřuje článek Novela insolvenčního zákona – verze 2019 – 6. Oddlužení: Pořadí uspokojení pohledávek, publikovaný 2.4.2019 na insolvenční zóně a vychází z příspěvku předneseného 6.12.2019 v Pracově na Semináři pro insolvenční správce a advokáty, pořádaného Krajským soudem v Českých Budějovicích, Spolkem insolvenčních správců a Českou advokátní komorou – regionálním střediskem Jižní Čechy.

I. (Před/za)bíhání ve frontě

Zprávy z tisku:

Předbíhání ve frontě je fenomén starý, jako lidstvo samo. Předbíhání ve frontě se vyskytuje zpravidla tehdy, je-li ve frontě více než 1 osoba. Předbíhání lze dělit na předbíhání:

  1. dovolené a zakázané
  2. sankcionované a nesankcionované
  3. výhodné a nevýhodné
  4. nutné a zbytečné
  5. morálně ospravedlnitelné a nemorální
  6. atp.

Institut „podřízených pohledávek“ věřitelům takových pohledávek neumožňuje předbíhat ve frontě, naopak ostatním věřitelům umožňuje takové věřitele poslat na konec fronty.

Věřitelé stojící frontu na dlužníkův majetek, a na možnost ukrojit z něj (z toho majetku) něco pro uspokojení své pohledávky, si již dávno zvykli, že režim insolvenční fronty je jiný, než režim té exekuční a i než byl režim té konkursní (ZKV) a i si zvykli, že jiný režim má fronta v konkursu, jiný v reorganizaci a jiný v oddlužení a rovněž si zvykli, že v rámci jednotlivých způsobů řešení dlužníkova úpadku může být několik front, přičemž pro každou z nich platí odlišný režim a nyní si s novelou insolvenčního zákona začínají zvykat, že i fronta v oddlužení bude vypadat jinak, bude více privilegovaných a privilegovanějších, pročež přirozeným pudem hnáni, budou se věřitelé tvářiti lepšími (resp. jimi přihlašované pohledávky), nežli jsou.

Životní zkušenost nás učí, že je-li někde fronta, jsou spory, a umožníme-li někomu v té frontě předbíhat, vznikají boje (viz zprávy z tiku v úvodu). Těmto bojům se dá alespoň trochu předejít či lépe se na ně připravit, budeme-li vědět, jaká práva spojená s pohledávkou bude ten který věřitel mít, jaké spory mohou vzniknout a jak mají být řešeny. Jako s každou větší změnou představuje příprava na ni velké hádání, teprve praxe ukáže; a praxe prvního půlroku účinnosti novely ukazuje, že praxe minimálně střednědobá.

Přednostní pohledávky v oddlužení PSK se uspokojují v pořadí:

  1. odměna a hotové výdaje insolvenčního správce [§ 168 odst. 2 písm. a) InsZ]
  2. pohledávky věřitelů na výživném ze zákona [§ 169 odst. 1 písm. e) InsZ], jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku („běžné výživné“)
  3. odměna sepisovatelenávrhu na povolení oddlužení ( § 390a odstr. 5 InsZ )
  4. záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce
  5. ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona [§ 169 odst. 1 písm. e) InsZ], tedy dlužné výživné
  6. náklady spojené s udržováním a správou majetku, který není předmětem zajištění[§ 168 odst. 2 písm. b) InsZ]
  7. ostatní přednostní pohledávky (§ 168 a § 169 InsZ)

Přezkoumávané pohledávky se v oddlužení PSK poté uspokojují v pořadí:

  1. nepodřízené(zvlášť zajištěné a zvlášť nezajištěné)
  2. podřízené (§ 172 odst. 2 InsZ; zvlášť zajištěné a zvlášť nezajištěné)

II. Podřízené pohledávky – obecně

Zákonodárce nás taktním způsobem postupně seznamuje s vybranými instituty, které byly již dříve insolvenčnímu právu známé, ale ruku na srdce, kdo z nás před pár lety tušil o podřízených pohledávkách něco více, než se v souvislosti s nimi všude zaškrtává „Ne“?

Podřízeností se myslí vlastnost pohledávky definující pořadí jejího uspokojení. Rozeznáváme:

a) hmotněprávní podřízenost

Podřízenost má svůj původ v dohodě mezi věřiteli o tom, že na některou z pohledávek bude plněno až po splnění určité podmínky; zpravidla po splnění jiné pohledávky.

b) procesněprávní podřízenost

Podřízenost má svůj původ v právním předpise, který nezávisle na vůli či jednání zainteresovaných osob stanoví, že na některou z pohledávek bude v řízení (typicky insolvenčním nebo exekučním) plněno až po splnění určité podmínky; zpravidla po splnění jiné pohledávky či skupiny pohledávek definovaných dle druhu. Takovým případem je podřízenost v oddlužení dle § 172 odst. 2 věty druhé InsZ.

III. Podřízené pohledávky – v oddlužení

1) Obecně k podřízeným pohledávkám v oddlužení

Novela si klade za cíl řešit situace, kdy v oddlužení často příslušenství pohledávky se smluvními pokutami výrazně přesahují výši původní jistiny.

A) Časová působnost novely § 172 InsZ ve vztahu k okamžiku vzniku dluhu:

a) Nevyžaduje se, aby pohledávka vznikla až po 1.6.2019(novela se týká i „starých“ dluhů) [zatím se jedná o převažující názor, který však nebyl dosud podroben věcnému instančnímu přezkumu]

b) Pohledávky lze v oddlužení posuzovat jako podřízené dle § 172 odst. 2 věty druhé InsZ jen tehdy, jestliže pohledávka vznikla až po 1.6.2019(novela se týká jen „nových“ dluhů) [anal. Rc 25/2019 ve vztahu k vykonatelné pohledávce na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem po uplynutí propadné přihlašovací lhůty dle § 173 odst. 1 věty třetí InsZ].

B) Jaké pohledávky jsou podřízené a proč

Novela v § 172 odst. 2 InsZ vyjmenovává tyto podřízené pohledávky:

a) úroky z pohledávky přihlášeného věřitele,

b) úroky z prodlení z pohledávky přihlášeného věřitele(zákonný i smluvní, a to i když se jedná o dluh z podnikání, vč. úroku z prodlení dle § 252 daňového řádu),

c) poplatek z prodlení z pohledávky přihlášeného věřitele,

d) smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání,

[Pozn. ke smluvní pokutě: Ve vztahu ke smluvní pokutě způsob provedení Novely naráží na 2 problémy:

  • zákonodárce přehlédl, že smluvní pokuta není příslušenství
  • gramaticky vykládáno se zdá, že zákonodárce vázal možnost přihlášení smluvní pokuty na to, že věřitel přihlásí alespoň část původní jistiny (a to i kdyby již byla zcela zaplacena a měla-li by být popřena), zatímco u příslušenství tomu tak není.]

a to vše ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku (společně dále jen „kvazipříslušenství“) [=fikce podřízenosti], a dále vyjmenovává i (stejně jako v konkursu a reorganizaci):

e) pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka a 

f) pohledávka z podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu.

Jedná se o výčet taxativní. Podřízenými pohledávkami ve smyslu § 172 odst. 2 věty druhé InsZ tak zejm. nemohou být:

a) penále dle § 2052 o.z.(např. § 18 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění či § 20 zákona o pojistném na sociálním zabezpečení),

b) smluvní pokuta sjednaná pro jiné porušení povinnosti, než je prodlení s plněním přihlášené pohledávky,

c) smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, je-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, nebo

d) náhrada nákladů řízení.

e) Smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním nepřihlášené pohledávky. </s>

Z důvodové zprávy: „Výběr pouze určitého druhu příslušenství sleduje logiku privilegování takových typů příslušenství, které nemají sankční povahu nebo které představují náklad vynaložený věřitelem. Takové příslušenství pohledávky se nadále uspokojuje v běžném pořadí nezávisle na výši jistiny.“

Podstatou Novely č. 31/2019 Sb. tedy je, aby nejprve byla uspokojena jistina pohledávky (např. poskytnutý úvěr), náklady spojené s jejím vymáháním (např. náhrada nákladů řízení) a přiměřené sankce za prodlení a úroky (v souhrnu nesmí přesahovat výši jistiny).

Teprve po plném uspokojení všech řečených pohledávek jsou následně uspokojovány podřízené pohledávky, tedy sankce za prodlení a úroky, které přesahují výši jistiny pohledávky.

Správce tedy vždy porovnává:

  • výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku a 
  • výši přihlášeného kvazipříslušenství (je lhostejné, kolik na kvazipříslušenství bylo plněno před zahájením insolvenčního řízení).

V částce, v níž kvazipříslušenství přesahuje výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku, se jedná o podřízenou pohledávku.

C)„Výše jistiny k okamžiku jejího vzniku“, jako měřítko pro výši podřízených pohledávek.

Je lhostejné, že jistina pohledávky může být již zaplacena či mohla jinak zaniknout.

Typické případy:

a) Jednorázově poskytnuté plnění(reálně poskytnutá zápůjčka, kupní cena, nezaplacená daň za konkrétní období): rozhodná je výše skutečného plnění, bez ohledu na to, že splatnost dluhu může být rozložena v čase, např. dle splátkového kalendáře.

b) Opakovaně poskytované plnění(např. nájemné za jednotlivé měsíce): rozhodná je výše skutečně poskytnutého jednotlivého plnění; podřízenost kvazipříslušenství odvozená od konkrétního měsíčního nájemného se posuzuje vždy k tomuto nájemnému, nikoliv k celkové výši přihlášené pohledávky z nájemného, např. za celý rok.

Modelový případ:

Dlužné nájemnéÚrok
z prodlení
Podřízené
(§ 172 odst. 2) Neuspokojované
Nepodřízené Uspokojované
ObdobíVýše(hypotetická výše)
leden 201510 000,00 Kč22 000,00 Kč12 000,00 Kč20 000,00 Kč
leden 201610 000,00 Kč12 000,00 Kč2 000,00 Kč20 000,00 Kč
leden 201710 000,00 Kč5 000,00 Kč0,00 Kč15 000,00 Kč
leden 201810 000,00 Kč1 000,00 Kč0,00 Kč11 000,00 Kč
 40 000,00 Kč40 000,00 Kč14 000,00 Kč66 000,00 Kč

Pokud by se poměřovala celková jistina ku celkovému úroku z prodlení, nebylo by zde žádných podřízených pohledávek.

V důsledku poměřování jednotlivé dílčí jistiny (nájemného za konkrétní měsíc) ku úroku z prodlení přirostlému k této dílčí jistině tvoří podřízené kvazipříslušenství celkem 14 000 Kč.

c) Revolvingový úvěr: jistina zahrnuje i plnění poskytnuté dlužníkovi na splátku předchozího úvěru(třebaže dlužník tuto částku „neviděl a nedržel“).

d) Kontokorent, kreditní karta, atp.: nejvyšší debetní stav účtu(karty)od posledního překročení zůstatku z plusu do mínusu (Krhut; listopad 2019).

e) Dohody, že se příslušenství a smluvní pokuta stává součástí jistiny(tzv. zesplatnění či kapitalizace).

f) Dohoda o privativnínovaci (§ 1902 o.z.).

g) Dohoda o narovnání(§ 1903 a násl. o.z.).

Ve všech případech uvedených pod písm. e) až g) mám za to, že rozhodující má být výše původně poskytnuté jistiny, a to bez ohledu na její následné navýšení v důsledku vyjmenovaných dohod.

2) Podřízené nezajištěné pohledávky

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Sdílet