Aktuality

Novela vyhlášky o provozovnách budí vášně

Plánované i probíhající legislativní změny na poli insolvenčního práva patří v současné době k nejfrekventovanějším tématům diskuzí všech, kteří se aktivně účastní insolvenčního procesu. Mimo připravované novely samotného insolvenčního zákona jde také o novelizaci vyhlášky číslo 101/2015 Sb. o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně. Vyhláška vstoupila v platnost 1. srpna tohoto roku a je průvodním jevem probíhajících koncepčních změn českého insolvenčního práva.

Těžištěm vyhlášky je úprava povinnosti správce být přítomen v místě provozovny alespoň jeden den v týdnu v celém rozsahu úředních hodin. Spolu s nutností být jeden den také v místě kanceláře insolvenčního správce to v praxi znamená omezení počtu provozoven na čtyři, respektive pět v případě shodného místa správce sídla a provozovny.

Opatření je reakcí na rozporuplnou praxi, která vyplynula ze změny zákona přijaté v polovině roku 2014, a která umožnila insolvenčním správcům zřizování poboček. Cílem bylo přiblížení služeb správce dlužníkům. Reálně však byla motivace správců ke zřizování poboček mnohdy netransparentní a spekulativní.

Tento jev dokládá i skutečnost, že z celkového množství více než tří tisíc poboček jich připadalo na některé správce i šedesát. Přiblížení služeb správce věřitelům i dlužníkům tedy v mnoha případech fungovalo pouze formálně a reálně správce na pobočce přítomen nebyl, ani za sebe nezajišťoval adekvátní náhradu.

Novelizace vyhlášky pochopitelně vzbudila množství protichůdných reakcí. Insolvenční správci se rozdělili do dvou názorových táborů. Spolky moravských, jihočeských a východočeských správců (dále jen Spolky) regulační aktivity Ministerstva od samého počátku shodně kvitují.

Asociace insolvenčních správců (ASIS) naopak poukazuje na spornost navrhovaných, respektive přijatých, opatření ve vztahu k zákonuo insolvenčních správcích a dokonce i Listině základních práv a svobod.Asociace insolvenčních správců ASIS ve svém stanovisku z jara letošního roku argumentuje především protiústavností regulací a rozporem se zákonem o insolvenčních správcích, který možnost zastoupení správce kvalifikovanou náhradou připouští. Asociace vyjadřuje názor, že kvalita výkonu insolvenčního správce není vázána na jeho povinnou docházku na provozovnu, jako spíše na jeho osobní zájem na efektivnosti řízení. Činnost vykonávaná v rámci provozovny je podle Asociace plně zastupitelná kvalifikovanými administrativními pracovníky a možnostmi elektronického sdílení dat.

Dohled nad kvalitou výkonu práce insolvenčního správce je podle jejich názoru otázkou dohledu Ministerstva spravedlnosti a rozhodnutí insolvenčních soudů. Prezident Asociace JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D. svá slova dokládá mimo jiné tím, že závěry, na základě kterých Ministerstvo ke zpracování novely přistoupilo, nejsou nijak exaktně potvrzeny.[1]

Současný ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., v té době vykonávající funkci I. náměstka ministryně spravedlnosti, naproti tomu pro server Česká justice uvedl, že od září 2014 Ministerstvo provedlo na 150 kontrol, přičemž "Výsledky proběhlých kontrol ukazují, že mnozí insolvenční správci vykazují nedostatky v činnosti, protože nepostupují řádně a svědomitě, jak by měli."[2] Nejčastějším pochybením byla existence fiktivních poboček adresovaných v rodinných domech bez vědomí jejich majitelů, v hernách nebo v opuštěných průmyslových objektech.

Na základě provedených kontrol bylo několika správcům odebráno oprávnění pro výkon činnosti a bylo zahájeno několik desítek správních řízení u méně závažných prohřešků. Otázkou však zůstává, zda by vůbec bylo v kapacitních možnostech Ministerstva provádět systematické plnohodnotné kontroly a následnou agendu s nimi spojenou v původním objemu poboček.[3]

Ve společném stanovisku Spolky reagovaly nejen na připravovaná opatření, ale právě i na aktuální stanovisko Asociace insolvenčních správců. Na rozdíl od nich totiž považují požadavek na omezení počtu provozoven za legitimní.Jedna ze zástupkyň Spolků, Mgr. Ing. Eva Hepperová, pro server Česká justice uvedla: "Pokud se ASIS domnívá, že účelem oddlužení je pouze "administrace" a distribuce dlužníkových příjmů, svědčí to pouze o nepochopení výkonu funkce insolvenčního správce."[4] Dále pak dodala: "Pokud insolvenční správce omezí svoji činnost na prosté administrativní úkony, a to ještě jen v té nejnutnější míře, tak to rozhodně kvalitní výkon funkce není."[5]

Nejaktuálnějším zvratem v celé věci je ústavní stížnost, kterou zástupci Senátu podali v posledním červencovém týdnu. Petr Bratský z ODS ve svém vyjádření pro ČTK stížnost zdůvodnil tím, že jde podle jeho názoru o regulaci odporující zdravému rozumu. Dodal, že nevidí důvod, proč by se správce nemohl nechat na provozovně zastoupit.[6]

Nejzávažnějším argumentem je však předpoklad, že nové řešení organizace práce insolvenčních správců přispěje k posílení neoficiálních skupin a vazeb mezi soudci a insolvenčními správci, které hýbou zákulisím insolvenčních řízení. Pod stížnost je mimo něj podepsalo dalších dvacet senátorů.[7]

Ústavní soud nemá stanovenou lhůtu, ve které se musí k problému vyjádřit. V tuto chvíli je již jisté, že novelizace vyhlášky bude ve své původní podobě určitou dobu platná. Mnoho správců se novým pravidlům začalo přizpůsobovat již v první polovině letošního roku a je otázkou, zda by dodatečné změny ve vyhlášce nevnesly do insolvenčních řízení více chaosu, než užitku.

 

[1] Stanovisko Asociace insolvenčních správců, o.s.,k novele vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, provedené vyhláškou č. 101/2015 Sb., s účinností od 1. 8. 2015 ( dále vyhláška a novela ) ze dne 30. 4. 2015.

[2] [3] Mezi insolvenčními správci došlo k rozkolu kvůli vyhlášce [online]. ČESKÁ JUSTICE. 12. 2. 2015. Dostupné z: www.ceska-justice.cz/2015/02/mezi-insolvencnimi-spravci-doslo-k-rozkolu-kvuli-vyhlasce/. Citováno dne 3. 8. 2015.

[4] [5] Společné stanovisko Spolku moravských, jihočeských a východočeských insolvenčních správců k návrhu novely vyhlášky číslo 355/2013 Sb.,a ke stanovisku ASIS k tomuto návrhu ze dne 16. 2. 2015.

[6] [7] Zdroj: Senátoři chtějí zrušit povinnou přítomnost insolvenčních správců [online]. ČESKÉ NOVINY. 27. 7. 2015. Dostupné z: www.ceskenoviny.cz/zpravy/senatori-chteji-zrusit-povinnou-pritomnost-insolvencnich-spravcu/1241863. Citováno dne 3. 8. 2015.

Sdílet článek: