Aktuality

Novela insolvenčního zákona – verze 2019 – 3.

3. Oddlužení: Návrh na povolení oddlužení a jeho přílohy,
Způsoby a některá pravidla oddlužení.  „Nic není stálé, vyjma změny.“ Hérakleitos

Návrh na povolení oddlužení (§ 391)

Obsah návrhu na povolení oddlužení („Návrh“) nedoznává přílišných změn, toliko:

a) Období, za které je dlužník povinen tvrdit své minulé a tipovat své budoucí příjmy, se zkracuje na 12 kalendářních měsíců před, resp. po podání Návrhu (ze tří, resp. pěti let).

b) Novela dále zavádí (dosud nepochopitelně opominutý, praxí však logicky vyžadovaný) požadavek, aby dlužník navrhující nižší splátky, uvedl současně důvody, pro které by mu měly být povoleny.

Novela prodlužuje lhůtu pro oznámení o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku, je-li insolvenční návrh spojen s návrhem na povolení oddlužení, z 2 hodin na 3 dny (§ 101 odst. 2).

Přílohy Návrhu (§ 104, § 392 a § 394a):

a) Dlužník již není povinen k Návrhu připojit seznam závazků.

b) Listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka mají dokumentovat posledních 12 kalendářních měsíců před podáním Návrhu (proti dosavadním 36).

c)  Modifikuje se obsah písemného souhlasu nezajištěného věřitele, který souhlasí s nižším plněním. Reaguje se tak na rozmělnění minimální míry uspokojení nezajištěných pohledávek. Nově tak půjde o souhlas „s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než míra uspokojení podle § 412a odst. 1 písm. b) nebo c)“.

d) Nově bude k Návrhu přikládáno dlužníkovo čestné prohlášení, že byl sepisovatelem Návrhu poučen o svých povinnostech v oddlužení.

e)  Po krátkém experimentu se opouští myšlenka, že podpis dárce na darovací smlouvě musí být úředně ověřen.  

f)  Jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů, tak se považuje od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení, všechen majetek manželů za majetek v SJM, které nezaniká, a to bez ohledu na způsob oddlužení. IZ na to logicky reaguje tím, že prohlášení manželů s tím, že souhlasí, aby všechen majetek byl pro účel schválení oddlužení považován za majetek v SJM, dlužníci předkládali ve vztahu k oběma způsobům, nejen (jako dosud) pro účel zpeněžení majetkové podstaty.

Způsoby a pravidla oddlužení (§ 398)

Novelou je opuštěn dosavadní nejběžnější způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře a zůstává již jen oddlužení:

a) zpeněžením majetkové podstaty („ZMP“) a

b) plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, tedy tzv. kombinace (není již možnost jen částečného zpeněžení majetkové podstaty) [„PSK“].

Nerozhodnou-li věřitelé jinak, je obligatorním způsobem oddlužení vždy PSK (§ 402 odst. 5).

Jedná-li se o zdroje při oddlužení PSK, z nichž budou uspokojováni nezajištění věřitele, je dlužník povinen

1)  Vydat správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu.

Není-li stanoveno jinak, pro účely zpeněžení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl poté, co nastaly účinky schválení oddlužení PSK. Dlužník je povinen ke zpeněžení vydat veškerý nezajištěný majetek náležející ke dni schválení oddlužení PSK do majetkové podstaty, s výjimkou:

-    majetku, o němž ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů, tedy majetek, u nějž náklady na správu, zpeněžení a odměnu správce s vysokou mírou pravděpodobnosti přesáhnou výnos zpeněžení, a 

-    svého obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení (podpořené znaleckým posudkem) vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou (zatím připravovanou) vyhláškou násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti (je otázkou, zda svěření legislativního rozhodování o takto zásadní otázce, je ústavně konformní).

Zpeněžen tak bude zejm.:

a)    majetek, který ke dni schválení oddlužení PSK náleží do majetkové podstaty,

b)    obydlí dlužníka, jehož hodnota přesahuje hodnotu určenou vyhláškou násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti,

c)    hyperocha ze zpeněžení předmětu zajištění; v důsledku odlišné úpravy obligatorního zpeněžení předmětu zajištěn v oddlužení ZMP (§ 408 odst. 3) a PSK (§ 409 odst. 4) se v oddlužení PSK neprosadí zásada, že „majetek, který slouží k zajištění, správce po schválení oddlužení zpeněží, ledaže zajištěný věřitel požádá, aby tento majetek zpeněžen nebyl, a zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění“; nezajištění věřitelé se tak nedostanou k hyperoše v případě, že zajištěný věřitel (třebas i s marginální pohledávkou) nedá pokyn ke zpeněžení…,

d)    majetek, který byl postižen v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 409 odst. 3); dispoziční oprávnění k němu má správce již od okamžiku schválení oddlužení PSK a

e)    mimořádný příjem dle § 412 odst. 1 písm. b).

2)  Do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Ve věci provádění srážek z postižitelných příjmů dlužníka se ničeho proti stavu před 1.6.2019 nemění. Má-li dlužník příjmy z podnikání, tak mu jsou nově postihovány v souladu s § 398b (k tomu blíže v některém z dalších článků). Termín poslední splátky je (nově) stanoven „do doby podání zprávy o splnění oddlužení“, kterou je správce povinen předložit „bez zbytečného odkladu po splnění oddlužení“ (§ 36 odst. 2), jež je definováno v § 412a. Takto „určený“ termín, resp. lhůta, po kterou je dlužník povinen ze svých příjmů uspokojovat věřitele, je proto nejasný, ba hůř, závisí na vůli a aktivitě správce a dohlížejícího soudu…

Opatření ke zjednodušení procesu oddlužení (§ 398 odst. 8)

Nově se v oddlužení použijí ustanovení o nepatrném konkursu v § 315, tedy mj.:

a) správce k účinnosti dohody o vypořádání SJM nemusí žádat o schválení soud ani věřitelský výbor,

b) správce k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, nemusí žádat o souhlas soud ani věřitelský výbor (správně vyjmutí věci z majetkové podsady),

c)  o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování odměny lze rozhodnout i bez nařízení jednání a 

d) lze spojit rozhodnutí o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením.

Postavení zajištěného věřitele v oddlužení (§ 408 a § 409)

V oddlužení PSK i ZMP se zajištění věřitelé uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění (jako v dosavadní variantě PSK), nikoliv spolu s nezajištěnými věřiteli. Ve vztahu k oddlužení ZMP se jedná o reakci na to, že judikatura si po 10 letech účinnosti IZ povšimla, že výkladem příslušných ustanovení lze dospět k jedinému možnému závěru, totiž, že „je-li úpadek dlužníka řešen oddlužením a je-li způsobem oddlužení ZMP, se ta část pohledávky zajištěného věřitele, která nebyla uspokojena z výtěžku zpeněžení zajištění, uspokojí (z výtěžku zpeněžení ostatního majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka) stejně jako ostatní nezajištěné pohledávky“ (29 NSČR 150/2016).

Nově se mění podmínky, za kterých správce v oddlužení ZMP přistoupí ke zpeněžení věci, která slouží k zajištění:

a) Do 31.5.2019 platilo, že IS takovou věc zpeněžení jen na žádost zajištěného věřitele.

b) Od 1.6.2019 platí, že IS přistoupí ke zpeněžení, ledaže zajištěný věřitel požádá, aby věc sloužící k zajištění zpeněžena nebyla.

V oddlužení ZMP zůstává zachována dvojí podmínka, za jejíhož splnění nemá zajištěný věřitel právo rozhodovat, zda věc sloužící k zajištění zpeněžována bude, či nikoliv (§ 408 odst. 3). Zřejmě přehlédnutím (či nedohlédnutím) zůstalo pro oddlužení PSK, že zajištěný věřitel o zpeněžení rozhoduje bez podmínek platných pro oddlužení PSK (§ 409 odst. 4), tedy otázka, zda přistoupit ke zpeněžení, je ponechána vždy na něm.

Zpeněžování majetku, který neslouží k zajištění, v oddlužení PSK (§ 408)

Jestliže soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení PSK § 408 odst. 1 obdobně, tedy:

-    o účincích schválení oddlužení PSK platí ohledně majetku, který má dlužník povinnost vydat, obdobně ustanovení o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku SJM s výjimkou:

-    jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§ 394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddlužení PSK, všechen majetek těchto manželů za majetek v SJM, které nezaniká.

Poté, co správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení PSK, předloží soudu zprávu o stavu řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu.

Po zveřejnění této zprávy mohou účastníci proti ní podávat námitky, a to ve lhůtě 15 dnů od zveřejnění poučení o možnosti podávání námitek. Jsou-li pro to podmínky, tak soud zprávu schválí, rozhodne o nákladech a o záloze odměny (definitivně bude správci odměna přiznána v usnesení, kterým soud bere na vědomí splnění oddlužení) a uloží správci povinnost distribuovat čistý výtěžek zpeněžení mezi nezajištěné věřitele.

Nebude-li žádný majetek, který neslouží k zajištění, zpeněžován, nebude v řízení tato zpráva předkládána.

Dispoziční oprávnění v oddlužení PSK

Správce má (staro)nově v oddlužení PSK dispoziční oprávnění k majetku, který:

a) souží k zajištění,    

b) byl postižen v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce; Jedná se o obrácený koncept, než do 31.5.2019,

c)  insolvenční soud uložil dlužníku vydat ke zpeněžení a který

d) je dlužník povinen vydat správci jako mimořádný příjem dle § 412 odst. 1 písm. b).

 Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek

Pokračování tohoto článku najdete opět příští úterý. 

SEMINÁŘ: 
Novela insolvenčního zákona – verze 2019 (příprava před startem)

30. 04. 2019, Praha                          07. 05. 2019 – Brno       

Sdílet článek: