Novela insolvenčního zákona – verze 2019 – 2.

2. Insolvenční správce

Novela upravuje několik skutečných či zdánlivých problémů týkajících se činnosti insolvenčních správců. Vezměme je postupně, jak jdou jednotlivá ustanovení za sebou.

Určení osoby insolvenčního správce v případě dlužníků, kteří jsou manželi (§ 25 odst. 4)

Nově se stanoví povinnost předsedy insolvenčního soudu určit správcem dlužníků, kteří jsou manželi, stejnou osobou.

Toto pravidlo skýtá 2 problémy:

a) Formální, spočívající v tom, že u každého jednotlivého dlužníka (jichž jsou již nyní desítky tisíc) bude třeba zvlášť a ručně lustrovat, zda v ČR neprobíhá řízení s jeho manželem (jehož jméno ani žádné bližší údaje nemusí být soudu známy). Z toho plyne riziko určení špatného správce.

b) Praktické, spočívající v tom, že v řadě případů bude insolvenční správce (ustanovený v řízeních obou manželů) podjatý, neboť má ve společném zájmu věřitelů obou dlužníků jednat, přičemž tyto zájmy mohou být protichůdné, např. vypořádává-li se SJM či zahrnuje-li se do majetkové podstaty…a v důsledku novelizovaného § 274 i sepisuje-li se majetek do soupisu.

Důsledkem snahy snížit počet správců ze 2 na 1, tak bude jejich zvýšení na 3 (insolvenční a dva oddělení).

Informování o chybném ustanovení insolvenčního správce (§ 31 odst. 4)

Pokud předseda insolvenčního soudu určí a ten následně ustanoví správcem osobu zapsanou v obecné části seznamu insolvenčních správců, přestože správně měla být dle § 25 odst. 3 ustanovena osoba ze zvláštní části, vyrozumí o tomto chybném ustanovení správce bezodkladně soud.

Přitom je lhostejné, zda k chybě došlo v důsledku informačního deficitu soudu v době určení a ustanovení, či přehlédnutím již v té době známých informací.

Fakticky se nejedná o novou povinnost, posud správci vyplývala z obecné povinnosti postupovat svědomitě a s odbornou péčí (§ 36 odst. 1).

Podávání zpráv o průběhu oddlužení (§ 36 odst. 1 až 4, § 412 odst. 2)

a) Zpráva o plnění oddlužení (ZOPO)

Dle novelizovaného § 36 odst. 3 správce v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty předloží ZOPO,

• lze-li důvodně předpokládat naplnění podmínek odůvodňujících zrušení schváleného oddlužení (§ 418) nebo
• jiných skutečností rozhodných pro průběh insolvenčního řízení (zejména § 407 odst. 3).

Tento novelizovaný bod byl pro účel legislativního procesu nazván „30. Předkládání zprávy o plnění povinnosti dlužníka jen při negativním zjištění“.

Přes legislativní zamlžení zpytovaného pravidla mám za to (chci věřit), že správce nemá nově povinnost podávat pravidelně (viz novelizovaný § 412 odst. 2, vypouštějící „pravidelně“) ZOPO v případě, že dlužník své povinnosti plní.

Soud má však výslovnou pravomoc ZOPO pravidelně vyžadovat. Podstatné pro správce tak (nadále) bude, v každém řízení (u každého senátu či soudu) sledovat, zda je tato povinnost vyžadována a v jakém intervalu.

b) Zpráva o splnění oddlužení (ZOSO)

Podle § 36 odst. 2 správce předloží ZOSO bez zbytečného odkladu po splnění oddlužení. Co se (dosud) rozumí splněním oddlužení, nově definuje § 412a (k tomu někdy příště).

Bez zbytečného odkladu se v posuzovaném případě rozumí v zásadě jednotky dnů, a to mj. s ohledem na povinnost dlužníka splácet ze svých příjmů právě až do předložení ZOSO (k tomu též někdy příště), což je důvodem pro explicitně vyjádřené pravidlo pro předkládání ZOSO.

IS v ZOSO uvede, zda dlužník řádně plnil všechny povinnosti podle IZ a zda doporučuje rozhodnout o splnění oddlužení.

Zřízení zvláštního účtu (§ 36 odst. 5)

V § 36 odst. 5 se nově výslovně stanoví povinnost správce zřídit v každém insolvenčním řízení zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného vedení majetku náležícího do majetkové podstaty. Opět se jedná o povinnost již dříve platnou, teprve nyní výslovně vyjádřenou.

K tomu si dovolím osobní zkušenost, kdy v době relativně nedávné jsem na vlastní oči viděl výpis z účtu (vyžádaný soudem ke konkrétnímu řízení), z nějž bylo nepohybné, že relativně velký správce z účtu, na nějž přijímal dlužníkovy splátky a z nějž je distribuoval mezi nezajištěné věřitele, rovněž platil zámořskou dovolenou pro sebe a svoji rodinu…

Výkon funkce insolvenčního správce prostřednictvím třetích osob
(§ 37 odst. 2, § 39 odst. 2, § 40 a § 13a odst. 2 a 13b zákona o insolvenčních správcích)

Co se nepodařilo prosadit v nikdy nevydané vyhlášce o personálním a materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce, to se částečně (dík pozměňujícím návrhům) podařilo v insolvenčním zákoně a zákoně o insolvenčních správcích.

Přes zákonodárcovo nepochopení toho, kdo jsou ve smyslu § 39 odst. 3 právní, ekonomičtí a jiní specializovaní odborníci, lze výstup novelizace insolvenčního zákona shrnout tak, že se v podstatě nic nemění a že

a) Insolvenční správce má svoji činnost vykonávat osobně, prostřednictvím svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka.

Zaměstnanec insolvenčního správce podílející se na činnostech vykonávaných při výkonu funkce insolvenčního správce musí být bezúhonný a musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou doplněné o odbornou praxi v rozsahu nejméně 6 měsíců (§ 13b odst. 1 zákona o insolvenčních správcích). O jaké činnosti se jedná, ukáže teprve praxe. Osobně mám za to, že např. o prohlídky obydlí dlužníka (mimo režim § 212, které musí provádět správce osobně), jednání s dlužníkem (není-li zákonná nutnost osobního jednání správce), odborná práce s přihláškami (zejm. příprava přezkumných listů pro jednání správce s dlužníkem), atp.

To se netýká ryze administrativních činností, jako zvedání telefonů, přebírání pošty, kopírování či udržování čistoty kanceláří, v nichž jsou přijímáni účastníci řízeni. Tyto činnosti může správce zadat i společnému sekretáři, studentu – stážistovi či osobě, mající v kompetenci úklid, a to bez nutnosti maturity a minimální šestiměsíční praxe.

Novela měla nepokrytý záměr vypořádání se (ve smyslu eliminace) s tzv. hromadnými provozovnami. Pro posouzení věci bude podstatné, které činnosti (ze dvou výše uvedených okruhů) budou pracovníci těchto provozoven provádět.

Novela rovněž zdůrazňuje, že správcem použité osoby dle tohoto písmene mají býti jeho zaměstnanci, nikoliv např. pracovníky na základě dohod uzavíraných mimo pracovní poměr. Zamýšleného cíle (ať již je jeho legitimita jakákoliv) však zjevně nemůže být ani tímto krokem dosaženo, když lze očekávat (odborníky dovolávaného) uzavírání pracovních smluv na částečný pracovní úvazek.

b) I nadále může správce zadat splnění svých činností třetím osobám (typicky advokátovi, účetnímu, realitní kanceláři), náklady však nese ze své odměny (není-li předchozího souhlasu věřitelského výboru a soudu); jedná se o režim § 39 odst. 2.

c) I nadále může správce využít služeb právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků (typicky znalce, auditora, dražebníka), a to po předchozím souhlasu věřitelského výboru; jedná se o režim § 39 odst. 3.

Povinnost podání na elektronických formulářích (§ 80a odst. 2)

Nově se stanoví povinnost správce předkládat na elektronickém formuláři nejen seznam přihlášených pohledávek, soupis majetkové podstaty, konečnou zprávu a zprávu a o plnění reorganizačního plánu, nýbrž i další podání, pro něž je Ministerstvem spravedlnosti vydán elektronický formulář, tedy nově zprávu o přezkumu, pro oddlužení, ZOPO, ZOSO, záznam o jednání správce s dlužníkem v oddlužení a vyrozumění o soupisu.

Zveřejňování osobních údajů správce v insolvenčním rejstříku (§ 420 odst. 5)

V insolvenčním rejstříku by se nově neměly zveřejňovat rodná čísla a data narození insolvenčních správců. Tím definitivně končí šťastné období, v němž dlužníci svým insolvenčním správcům posílali zdravice nejen k svátku, nýbrž i k narozeninám…

Doručování písemností insolvenčním správcům (§ 75 odst. 3)

Nově soud nebude správci doručovat podání účastníků a soudní rozhodnutí, s výjimkou případu, kdy

a) správce má právo podání opravného prostředku,

b) rozhoduje-li soud o správcově návrhu a 

c) má-li správce něco vykonat.

Následující týden, vždy v úterý bude publikován další článek z osmidílné série autora.

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek