Aktuality

Nad dotazy insolvenčních správců s JUDr. Jaroslavou Mištovou

Dne 20. 4. 2016 proběhla na Krajském soudě v Ústí nad Labem porada soudců insolvenčního úseku. Byly zde projednány také některé otázky účastníků semináře s JUDr. Jaroslavou Mištovou a Mgr. Lubošem Dörflem, který se konal 30. března v Ústí nad Labem. Shrnutí závěrů porady Vám prezentuje JUDr. Mištová, místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Dne 30. 3. 2016 se uskutečnil v Ústí nad Labem seminář, nazvaný „Aktuální otázky oddlužení z praxe Krajského soudu v Ústí nad Labem, Nad dotazy správců“, který byl pojat víceméně interaktivní formou, kdy jsem společně s panem předsedou krajského soudu Mgr. Lubošem Dörflem debatovala se správci ohledně naznačené problematiky, ale i dalších otázek, které jsou judikatorně nesjednocené, či „pouze“ nesjednocené mezi jednotlivými soudci zdejšího soudu. K semináři jsem přistoupila s myšlenkou, že pokud požadujeme po správcích určitou jednotnost v předkládání návrhů či jiných podání soudu na celostátně jednotných formulářích, které jsou (a v budoucnu další budou) zveřejněny na stránkách zdejšího soudu na www.justice.cz, bylo by recipročně vhodné zamyslet se nad v současnosti panující nejednotností postupu a rozhodování stávajících insolvenčních kanceláří (resp. soudců, asistentů, VSÚ i soudních tajemníků) zdejšího soudu. Jsme si vědomi, že jak nejednotnost v postupu správců působí problémy nám, soudcům a odbornému aparátu soudu, tak nejednotnost ve výstupech ze strany soudu působí problémy správcům. Proto se vydáváme na nelehkou a dlouhou, ale jistě schůdnou cestu sjednocení rozhodovací praxe i postupu s respektováním samostatné rozhodovací pravomoci soudců, asistentů, VSÚ i soudních tajemníků.

Uvedu část z toho, na čem jsme se následně shodli s insolvenčními soudci na odborné poradě dne 20. 4. 2016 na základě podnětů insolvenčních správců z uskutečněného semináře a zavázali jsme se k jednotnému postupu v rámci našeho soudu:

- intenzita podávání průběžných zpráv správcem na jednotném formuláři: 1 x za 6 měsíců, pokud soud nestanoví lhůtu delší (např. 1 x za rok) u oddlužení splátkovým kalendářem; u konkurzů 1 x za 3 měsíce

- v protokolu z 1. schůze věřitelů i v usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem bude uvedeno číslo účtu majetkové podstaty u příkazu plátci příjmů

- přehledy příjmů od dlužníků – soud je nebude vyžadovat, pokud dlužníkem bude plněno řádně a ve zprávě správce bude uvedeno, že dlužník spolupracuje

- soud nebude vyžadovat osobní účast správce na jednání (až na případné výjimky) u oddlužení; u konkurzů se vyžaduje účast správce či jiného správce (nikoli pracovníka kanceláře správce)

- k žádosti správců o nařizování 1. přezkumného jednání a navazující schůze věřitelů za delší dobu než je stanovena v insolvenčním zákoně – soud bude i nadále vycházet z volných jednacích síní, zatíženosti a potřeb insolvenčních kanceláří; tedy na současné praxi se nic nezmění

- na správce budeme působit tak, aby

  • do „předmětu“ podání či do „věci“ podání psali, o co se v podání jedná, nikoli jen sp. zn. (např.: odvolání, seznam PP, omluva, soupis MP, KZ, návrh na …, k jednání na… atd.); pomůže to k rychlejší identifikaci podání v rámci tisíců podání, přicházejících na soud denně
  • e-mailem nebo DS neposílali několik průběžných zpráv (na celostátně jednotných formulářích) najednou; špatně se to kompletuje; tento postup zpomaluje doručení podání do jednotlivých kanceláří, neboť se musí rozbalíčkovat na jednotlivá podání a poté v jednotlivých balíčcích předávat do kanceláří

- do usnesení o schválení oddlužení budou všichni soudci zařazovat věřitele po přihláškách, nikoli po věřitelích

- budeme se snažit působit na doplnění „ministerských“ formulářů tak, aby se na nich objevila kolonka kontaktu na věřitele (e-mail, DS, tel. č. a číslo účtu), totéž u dlužníka

- soudci se neshodli na nutnosti uvádět v usnesení o schválení oddlužení, jak má být naloženo s daňovým bonusem, s deponovanými příjmy u plátce mzdy či u exekutora s ohledem na již nyní nepřehlednou délku usnesení a množství výroků

- zdejší soud prověří avizovanou povinnost pro správce pořizovat při zpeněžování nemovitostí Štítek energetické náročnosti budov, jak avizuje stanovisko ERÚ.

Při té příležitosti se soudci shodli, kromě jiného, na tom, že

  • deponované finanční prostředky exekutorem či plátcem příjmu náleží do majetkové podstaty, pokud jsou deponovány do zahájení ins. řízení. Pokud dojde k deponaci po zahájení řízení do schválení oddlužení splátkového kalendáře, náleží dlužníku (s odkazem na ust. § 229 IZ)
  • vrácené přeplatky na daních a měsíční i roční bonusy jsou mimořádným příjmem dlužníka, který je povinen je vydat do majetkové podstaty (s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 1 VSPH 241/2013-B-50 ze dne 18. 3. 2013 k MSPH  93 INS 19653/2011)
  • pokud dá zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení zajištěného majetku prostřednictvím exekutora, nelze proti takovému postupu nic namítat, ale zpeněžování nezajištěného majetku exekutorem nelze, neboť by správce přenášel své povinnosti na třetí osobu
  • pod ust. § 412 písm 1 odst. b) IZ spadají

= hodnoty získané dědictvím (resp. ZISK z dědictví, tedy kladná hodnota), darem a z neúčinného právního úkonu

= majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl (a tento majetek nevyšel najevo před 1. schůzí věřitelů) – 1 VSPH 1389/2014-B-15 ke KSUL 70 INS 7087/2014

= jiné dlužníkovy mimořádné příjmy (výhry)

= typické situace, které pod toto ustanovení nespadají: např. jednorázově vyplacené pojistné plnění (v dalším viz § 299 OSŘ)

- Proces zpeněžení a rozvržení výtěžku z tohoto majetku – KSUL 79 INS 14726/2012 -  3 VSPH 1630/2015-B-33 ze dne 04. 4. 2016 (soud nevyhotovuje rozvrh) a usnesení 4 VSPH 1139/2015 (právní úprava do 31. 12. 2013- zpeněžoval dlužník sám a soud mohl určit IS odměnu dle § 5 IZ) a VSOL 1071/2015 (právní úprava po 1. 1. 2014-dlužník majetek vydá, IS sepíše do MP a zpeněží a náleží mu odměna dle § 1 a 2 vyhl.); též 1 VSPH 2215/2014 a 1 VSPH 1012/2014-B-15

· odstupné – je třeba rozpočítat na měsíce, kdy dlužník nemá práci. Pokud nastoupí do zaměstnání, dělí se odstupné měsíci bez zaměstnání a ze součtu se počítá zabavitelná část příjmu

· z hyperochy se odměna insolvenčního správce nepočítá

· snižování darovacích smluv (nebo neplnění z darovacích smluv), které byly v rámci schvalování oddlužení splátkovým kalendářem soudu předloženy, aby dlužník splnil základní podmínky schválení oddlužení při variantě, že není plněno dostatečně (tedy na méně než 30 %) – 3 VSPH 343/2013 – posuzovat důvody, proč není plněno; výsledek jde k tíži dlužníka. Pokud není plněno z darovací či důchodové smlouvy, vyzve soud dlužníka, aby dluh doplatil (ten následně může vymáhat regres na dárci), jinak by mělo být nařízeno jednání dle § 418 IZ

· 29 ICdo 62/2014 – nepravomocné náklady řízení nelze přihlásit ani jako vázané na podmínku; totéž platí o záruce (ta nemá hodnotu a není to podmínka v právním slova smyslu). Náklady musí pravomocně vzniknout nejpozději do konce lhůty k přihlášení pohledávek.

Insolvenční soudci se dále shodli na vyřešení většiny problémů, týkajících se zajištěného majetku vč. vydání výtěžku zajištěnému věřiteli (po jejich doladění 18. 5. 2016 se o přijatých závěrech podělíme s insolvenčními správci) a na programu další odborné porady jsou otázky SJM, dlužníků OSVČ, dědictví, osud pohledávek dle § 170 IZ a další.

Věřím, že v době Ministerstvem spravedlnosti předložené novely insolvenčních předpisů (jako jednoznačně celkově nevyhnutelné a nezbytné změny, podporované soudy) a v době, kdy tyto návrhy prošly problematickou úpravou ve vládě na jednání dne 30. března 2016, je třeba, aby insolvenční soudy i insolvenční správci postupovali jednoznačně soustředěně ke změnám pozitivním pro věřitele i dlužníky, ale současně únosným a právně konformním pro soudy a insolvenční správce.

K tomu nám všem přeji mnoho sil. 

Sdílet článek: